Evaluation of an educational exhibition on global issues and consumer responsibility: From involvement to hopelessness

Článek prezentuje evaluaci interaktivní výstavy určené pro středoškolské studenty (věk 15–19 let), která se zaměřuje na globální problémy a spotřebitelskou odpovědnost. Evaluace byla provedena na třech školách. Data byla získána rozhovory s učiteli (N=3) a dotazníky rozdanými studentům po konci výstavy (N=204). K analýze dat byly použity jak kvantitativní tak kvalitativní přístupy.Výsledky naznačují, že výstava studenty zaujala a zvýšila jejich povědomí o globálních problémech, někteří ji ale hodnotili jako manipulativní. Nežádoucím efektem výstavy pak byl pocit bezmoci reflektovaný některými studenty. Článek diskutuje zjištěné poznatky a navrhuje změnu strategie pro výuku globální problematiky.The article presents the evaluation of an interactive exhibition for secondary education students (15-19 years old), focusing on global problems and consumer responsibility. The evaluation was conducted in three schools. Data were obtained from interviews with teachers (N=3) and questionnaires (N=204) distributed among students after the exhibition. For the analysis, both quantitative and qualitative approaches were used.The results suggest that the exhibition was successful in terms of involving students and increasing their awareness of the problems. Some students evaluated the exhibition as manipulative. An unintended effect of the exhibition was students’ feeling of hopelessness. This article discusses the results and suggests a change in strategy when dealing with global problems in schools

Earthkeepers in the Czech Republic: Experience from the implementation process of an earth education programme

Článek prezentuje zkušenosti s implementací mezinárodního programu výchovy o Zemi Strážci Země v České republice. V první části hodnotí proces implementace z pohledu zaměstnanců Střediska ekologické výchovy Český ráj, které připravilo a vedlo českou verzi programu. Podle nich byla implementace náročnou, ale obohacující výzvou. Ve druhé části článek analyzuje spokojenost žáků (10-12 let) a učitelů s programem. Respondenti vyjadřovali vysokou míru spokojenosti s programem, který ovlivnil i navazující školní lekce. V poslední části prezentuje efekt pilotního programu na ekologické znalosti a postoje žáků. Výsledky dokládají pozitivní vliv programu na obě proměnné. V závěru pak jsou diskutovány možnosti dalšího šíření programu v České republice.The article presents experience with implementation of the international Earthkeepers earth education programme in the Czech Republic. The paper begins with an evaluation of the implementation process from the point of view of the staff of the Bohemian Paradise Ecological Education Centre (Středisko ekologické výchovy Český ráj) that prepared and conducted the Czech version of the programme. According to their assessment, the process was challenging, demanding, and rewarding. In the second part, the article analyzes pupils’ (age 10-12) and teachers’ satisfaction with the programme. The respondents expressed a high level of satisfaction, with the programme having a lingering effect on following school lessons. The last part presents the effects of the piloted programme on pupils’ ecological knowledge and attitudes. The results proved to have a positive impact of the programme on both variables. Implications for further dissemination of the programme in the Czech Republic are discussed

Earthkeepers: The Relationship between Instructional Strategies on the Program Outcomes

Článek se zaměřuje na analýzu vztahu mezi vybranými vlastnostmi outdoorového programu environmentální výchovy Strážci Země a jeho dopadem na environmentální hodnoty a znalosti studentů. Studie vychází z předchozích výzkumných šetření autorského týmu, které jsou zde reflektovány a aplikovány. Data byla v letech 2020-2021 (N=80) shromážděna školským zařízením Lipka, které program nabízí. Na základě analýzy lze říct, že program úspěšně ovlivňuje environmentální hodnoty studentů a jejich environmentální porozumění. Studenti reflektovali výukové strategie použité v programu jako vysoce podporující, zkušenostní a srozumitelné. To, jakým způsobem studenti program hodnotili, současně koreluje s environmentálními hodnotami, které měli již před programem; studenti, kteří vnímali program pozitivněji byli také programem více ovlivněni. Studie dále diskutuje důsledky svých zjištění pro praxi outdoorové environmentální výchovy.The study focuses on the relationship between selected characteristics of the outdoor environmental (earth) education program Earthkeepers and its impacts on students' environmental values and knowledge. It is rooted in the authors' previous research that is being both applied and reflected here. For providing empirical evidence, it uses data collected by the environmental center Lipka that implemented the program in the Czech Republic in 2020-2021 (N=80). The program successfully influenced students' environmental values and understanding based on the analyses. Students described the programs' instructional strategies as highly encouraging, experiential, empowering, and straightforward. At the same time, student descriptions of the program correlated with the environmental values they held before the program; students who viewed the program more positively also tended to be more positively influenced by the program. Implications for the practice of outdoor environmental education are also discussed

Evaluation of the attention capture and holding power of interpretive signs among visitors to a nature trail in the High Tatras National Park (Slovakia)

Nature trails have become very popular and have become the most widespread method of interpreting natural and cultural heritage. This paper presents the result of evaluation research of a nature trail in the High Tatras National Park (Slovakia). The holding power and attention capture of the individual panels were assessed by observation including further analysis of other factors related to the interpretive quality or location of the panels. Evaluation shows that the trail is overloaded with text and does not adequately link the communicated content with the surroundings. The individual trail panels have a relatively low degree of holding power and attention capture. The evaluation reveals the importance of good quality and thoughtful interpretation of natural heritage. Overall, the study also shows the difficulties associated with the use of statistical methods to analyze the effectiveness of selected trail features.Naučné stezky se staly populárním a široce rozšířeným prostředkem interpretace přírodního a kulturního dědictví. Cílem prezentované případové studie je přispět ke zvýšení jejich kvality. Text předkládá výsledky evaluačního výzkumu naučné stezky v Národním parku Vysoké Tatry (Slovensko). Na základě pozorování byly v rámci výzkumu vyhodnocovány atraktivita a síla jednotlivých panelů a provedeny související analýzy hodnotící význam dalších faktorů, jako je například umístění panelů. Evaluace ukázala, že naučná stezka je přesycená textem a dostatečně nepropojuje komunikovaný obsah se svým okolím. Jednotlivé panely vykazují relativně malou hladinu síly a atraktivity. Evaluace dále ukazuje na důležitost kvalitní a promyšlené interpretace přírodního dědictví. Celkově také studie poukazuje na problémy související s využitím statistických metod pro analýzu přínosu vybraných rysů naučné stezky. Pro hlubší poznání problematiky pak navrhuje provedení dalších výzkumů, které by čerpaly ze zahraničních zkušeností při zohlednění interpretačních tradic čerpajících z jiného kontextu

Environmental education from the point of view of information science

Článek analyzuje vybrané otázky metodiky a cílů environmentální výchovy z pohledu informačních a komunikačních teorií.The goal of the article is to analyze some questions of environmental education from the point of view of information science. It starts with a short definition of information science and then it clearly clarifies the main areas of information and communication theories.It compares two different concepts of information: as universalia in rebus and post res. It shows that environmental education works with both of these types of information, that symbolic information plays a more important role for some activities and ‘structural’ information for others.In the second part it differentiates between mathematical and hermeneutical communication theories and clarifies the connection between communication theories and educational models. In the example of a selected environmental education program it analyzes how the program can be shaped by constructivist educational models.In the last part the article a discussion opens on the vertical and horizontal modus of communication. This discussion is connected with the question of authenticity of communication and legitimacy of environmental education. It touches on the phenomenological views of human authenticity, as an active being open to the being. The question of authenticity is linked to areas of environmental education, which is asked to be open, dialogic and authentic

Recommended Objectives for Environmental Education

Článek prezentuje strukturu a teoretická východiska nově přijatého kurikulárního dokumentu „Doporučené očekávané výstupy pro základní vzdělávání“. Text analyzuje jednotlivé části dokumentu, upozorňuje na změny, které dokument přináší pro současnou praxi, i na rozhodnutí, která pracovní skupina autorů při jeho vytváření přijala. Dokument definuje cíle a obsah environmentální výchovy pro oblast základních škol. Podle něj je obecným cílem oboru odpovědné environmentální chování. K dosažení tohoto cíle se mají učitelé zaměřit na pět klíčových a pět propojujících témat. Klíčovými tématy jsou senzitivita, ekologické principy, environmentální problémy a konflikty, výzkumné dovednosti a akční strategie. Propojujícími tématy pak vztah k místu, environmentální postoje a hodnoty, kooperativní dovednosti, přesvědčení o vlastním vlivu a osobní odpovědnost. Článek popisuje teoretická východiska každého tématu, uvádí příklady doporučených očekávaných výstupů a doporučených strategií, které kriticky komentuje.The article presents structure and theoretical background of newly-launched curriculum document “The Recommended Objectives for Environmental Education for Elementary Schools”. The text analyzes all the chapters of the document, highlights changes the document brings to contemporary praxis and discusses decisions made by the authors’ group. The document defines goals and content of environmental education for elementary schools. According to it, responsible environmental behaviour is an ultimate aid of environmental education. To achieve this, teachers should focus on five key and five linking topics. The key topics are environmental sensitivity, ecological principles, environmental problems and issues, investigation skills, and action strategies. The linking topics are sense of place, environmental attitudes and values, cooperative skills, internal locus of control, and personal responsibility. The article describes theoretical underpinnings for each of the topics, gives examples of its recommended objectives and strategies, and comments critically all of them

Examining the Relationship between Environmental Attitudes and Behaviour in Education Programmes

Changing attitudes toward the environment has long been a goal of education programmes focused on helping students change their environmental behaviour. The relationship between environmental attitudes and personal behaviour changes, however, is complex. The purpose of the present study was to explore these relationships in two groups of children who participated in an earth education programme Earthkeepers, which was designed to affect both attitudes and behaviour. In stage one, the environments attitudes and behaviours of children in the United States before and after participating in the programme were compared. Children whose attitudes changed the most after the programme were the most likely to demonstrate the adoption of new proenvironmental behaviours. In stage two, a sample of Czech students who had participated in the Earthkeepers programme one year earlier completed the attitude instrument again and were interviewed. Most students maintained the attitude changes made during the programme. Some also maintained the behaviour changes one year later while others did not, often due to pressure from social norms or the lack of on-going motivation. The study suggests the importance of attitude change in promoting environmental behaviour while also noting the need for additional support for maintaining these changes in the long term

Roots and Shoots : Building Bridges between Schools and Their Communities

The study analyses the benefits and challenges emerging from students’ interactions with community, teachers, and other students in the place-based education program Roots and Shoots, in the Slovak Republic. The study is based on qualitative analyses of data obtained from eight teachers and 56 students interviewed in eight focus groups, and on quantitative data obtained from 53 students. Both the students and the teachers perceived the Roots and Shoots program as highly successful. The implementation of the program was challenged by the necessity of dealing with different levels of the students’ participation in decision-making, tensions between the involved and uninvolved students, and the complex nature of local sustainability issues. This study discusses the importance of engaging students in the participative process of solving real-world issues, reflecting the challenges of this educational approach

Values Education in Outdoor Environmental Education Programs from the Perspective of Practitioners

Shaping environmental values is considered one of the goals of environmental education. At the same time, this creates questions about the line between indoctrination and education. While values education has been widely discussed from various theoretical perspectives, few studies have analyzed how it is being practiced. This article investigates five outdoor environmental education programs and identifies the values the programs promote as well as the means they use to communicate these values to students. Additionally, the article examines the perspectives of 17 program leaders and center directors regarding the ways in which values should be promoted in environmental education and the approaches they use in their practice. According to the findings, all the observed programs applied a normative, value-laden approach, communicating mainly the values of universalism. The most frequently observed strategy was the inculcation of desirable values by moralizing and modeling. Simultaneously, some of the leaders’ beliefs, while highlighting value-free or pluralistic approaches, contradicted their rather normative practice. This article describes the theory–practice gap identified and discusses the implications of the prevailing use of the normative approach in outdoor environmental education for the field. It calls for opening an in-depth debate on what, why, and how values belong in outdoor environmental education practice

Učení v reálném světě : zkušenosti s testováním modelu pro environmentální výchovu v přírodě

Cílem studie je představit hlavní výsledky tříletého ověřování modelu Real World Learning určeného pro přípravu a realizaci programů venkovní environmen­tální výchovy. Výzkumu realizovaného na pěti pobytových programech se účastnili lektoři a vedoucí pracovníci center environmentální výchovy a žáci třetích až sed­mých ročníků základních škol a jejich doprovázející učitelé. Pomocí kvalitativních (rozhovor, ohniskové skupiny, pozorování) i kvantitativních (dotazník) výzkumných metod byly sledovány především následující proměnné související s modelem Real World Learning: zkušenostní učení, hodnoty, empowerment, srozumitelnost progra­mu a spokojenost s programem. Lektoři při realizaci programů inklinují k hodnotově orientovanému působení na účastníky, zaměřenému často na silné transformativní zážitky v přírodě. Tyto zážitky jsou účastníky pozitivně přijímány, žáci v programech oceňují prvky zkušenostního učení a zároveň netouží po přílišné autonomii směrem k ovlivňování obsahu a průběhu programu. Instrumentální přístup preferují také lek­toři, podpoření v tomto pohledu doprovázejícími učiteli. Ti vnímají programy přede­vším jako příležitost pro rozvoj sociálních kompetencí svých žáků. Z představených výsledků jsou vytvořena doporučení pro realizaci venkovních programů environmen­tální výchovy.The aim of the study is to present the main results of a three-year verification process of the Real World Learning model, designed for the preparation and implementation of outdoor environmental education programs. The research, carried out on five residential programs, involved lecturers and leaders of environmental education centers, accompanying teachers and pupils in the third to seventh grades of elementary school. Using qualitative (interview, focus groups, observation) and quantitative (questionnaire) research methods, the following variables related to the Real World Learning model were monitored: experiential learning, values, empowerment, program clarity, and the satisfaction with program. During the implementation of the programs, the lecturers tend to have a value-oriented influence on the participants, often focused on strong transformative experiences in nature. These experiences are positively received by the participants, pupils in the programs appreciate the elements of experiential learning and at the same time do not desire too much autonomy to influence the content and course of the program. The instrumental approach is also preferred by lecturers, supported in this view by accompanying teachers. These teachers perceive the programs primarily as an opportunity to develop the social competencies of their students. Recommendations for the implementation of outdoor environmental education programs are drawn from the presented results