Phrase-final words in Greek storytelling speech: a study on the effect of a culturally-specific prosodic feature on short-term memory

Prosodic patterns of speech appear to make a critical contribution to memoryrelated processing. We considered the case of a previously unexplored prosodic feature of Greek storytelling and its effect on free recall in thirty typically developing children between the ages of 10 and 12 years, using short ecologically valid auditory stimuli. The combination of a falling pitch contour and, more notably, extensive final-syllable vowel lengthening, which gives rise to the prosodic feature in question, led to statistically significantly higher performance in comparison to neutral phrase-final prosody. Number of syllables in target words did not reveal substantial difference in performance. The current study presents a previously undocumented culturally-specific prosodic pattern and its effect on short-term memory

Enseignement de l’intonation et neurolinguistique

Comme le soulignent Élisabeth Guimbretière (1994) et Bernard Dufeu (2008), l’enseignement de l’oral, et en particulier de l’intonation, reste une partie négligée de l’apprentissage du français langue étrangère. Si les manuels spécialisés de FLE consacrent parfois quelques chapitres à la prononciation des syllabes et de quelques locutions particulières, l’intonation ne fait l’objet, au mieux, que de quelques paragraphes, décrivant les fonctions traditionnelles d’indication de la modalité déclarative et interrogative de l’énoncé et de ses variantes. En réalité, la description linguistique, toujours fondée sur la syntaxe de l’écrit, ne fait pas beaucoup mieux et ne parvient pas toujours à déterminer clairement le rôle, pourtant essentiel, de l’intonation dans la compréhension de la parole. La dominance actuelle de l’approche autosegmentale-métrique mélangeant les aspects phonétiques et phonologiques de l’intonation ne contribue pas à clarifier la question. Or, les découvertes récentes portant sur les contraintes déterminées par les ondes cérébrales, et, en particulier, les oscillations delta (variant de 0,8 à 4 Hz), thêta (de 4 à 10 Hz) et gamma (de 30 à 80 Hz) permettent non seulement de rendre compte des variations rythmiques des groupes accentuels en français, mais aussi de mieux comprendre la nécessité d’avoir une structure prosodique encodée selon le système spécifique de chaque langue. Le fait que cette structure prosodique apparaisse avant la syntaxe et la sélection lexicale autant en production qu’en perception, et ce, aussi bien en parole spontanée qu’en parole lue, justifie amplement la nécessité impérieuse d’enseigner le système prosodique de la langue en question avant même le lexique et la syntaxe.As emphasized by Élisabeth Guimbretière (1994) and Bernard Dufeu (2008), the teaching of pronunciation, and in particular intonation, remains a neglected part of learning French as a foreign language. While FSL textbooks sometimes devote a few chapters to the pronunciation of syllables and words, intonation takes, at best, only a few paragraphs, describing the traditional functions of intonation indicating the declarative or interrogative modality of the sentence, and their variants. In fact, linguistic description, still based on written text syntax, does not do much better and fails to clearly determine the role, however essential, of intonation in understanding speech. The current dominance of the autosegmental-metrical approach, mixing the phonetic and phonological aspects of intonation, does not help to clarify the issue. However, recent discoveries concerning the correlation between stress groups stressed syllables and brain waves, and in particular delta (varying from 0.8 to 4 Hz), theta (from 4 to 10 Hz) and gamma (from 30 to 80 Hz) accounts not only for the rhythmic variations of stress groups in French, but also allows to better understand the reasons to have a prosodic structure specific to every language. The fact that the prosodic structure pre-exists syntax and lexical selection both in production and perception, in spontaneous and read speech, justifies the imperative need to teach the prosodic system of the language in question before lexicon and syntax

Vokalická délka: srovnání českého a francouzského vokalického systému z hlediska fonetického a fonologického. Kontrastivní studie s pedagogickým zaměřením

NÁZEV: Vokalická délka: srovnání českého a francouzského vokalického systému z hlediska fonetického a fonologického. Kontrastivní studie s pedagogickým zaměřením AUTOR: Kateřina Vychopňová KATEDRA: Katedra francouzského jazyka a literatury ŠKOLITEL: prof. PhDr. Marie DOHALSKÁ, DrSc. / prof. Philippe MARTIN Dizertační práce, jedna z francouzsko-českých kontrastivních studií, se zabývá problematikou vokalické délky v českém a francouzském jazyce. První část práce, jež byla vytvořena se záměrem možného pedagogického využití, představuje srovnání hlavních fonetických a fonologických charakteristik obou jazyků, jejich typologii z hlediska vokalické délky a její vývoj napříč historií obou jazyků. Druhá část, experimentální, přináší popis a výsledky několika pokusů, jež sledují, zda francouzští mluvčí, učící se češtině, respektují délku českých samohlásek, dále pak vliv následujících konsonantů, finálního a iniciálního přízvuku, jakožto i typu slabiky na délku samohlásek francouzských, a to jak v produkci francouzských rodilých mluvčích, tak českých mluvčích učících se francouzštině. Výsledky potvrzují, že artikulační návyky, jež používají obě skupiny mluvčích v jazyce mateřském, mají značný vliv na produkci jazyka osvojovaného. Ve třetí části jsou představeny výsledky analýz učebních souborů...TITLE: Vowel Lenght: Comparison of Czech and French Vowel Systems from the Phonetic and Phonological Point of View. A Pedagogically Focused Contrastive Study. AUTHOR: Kateřina Vychopňová DEPARTMENT: Department of French Language and Literature SUPERVISOR: prof. PhDr. Marie DOHALSKÁ, DrSc./ prof. Philippe MARTIN The thesis, one of the French-Czech contrastive studies, deals with the issue of vowel length in Czech and French language. The first part of the thesis, which was intentionally written for a potential pedagogic use, introduces the comparison of the main phonetic and phonological characteristics of both languages, their typology considering vowels length and its development through the history of these languages. The second part, experimental, brings the description and results of several attempts which observe whether the French native speakers learning Czech respect the length of Czech vowels, further the influence of following consonants, final and initial stress and also the type of a syllable on the length of French vowels, both in the production of French native speakers and Czech native speakers learning French. The results prove that articulatory habits which both groups of speakers use in their mother tongue have a significant influence on the production of the acquired language. In...Katedra francouzského jazyka a literaturyFaculty of EducationPedagogická fakult

Proceedings of the VIIth GSCP International Conference

The 7th International Conference of the Gruppo di Studi sulla Comunicazione Parlata, dedicated to the memory of Claire Blanche-Benveniste, chose as its main theme Speech and Corpora. The wide international origin of the 235 authors from 21 countries and 95 institutions led to papers on many different languages. The 89 papers of this volume reflect the themes of the conference: spoken corpora compilation and annotation, with the technological connected fields; the relation between prosody and pragmatics; speech pathologies; and different papers on phonetics, speech and linguistic analysis, pragmatics and sociolinguistics. Many papers are also dedicated to speech and second language studies. The online publication with FUP allows direct access to sound and video linked to papers (when downloaded)