SAX Parsers Testing

Import 04/07/2011Cílem této práce je porovnání výkonnosti XML parserů se streamovacím přístupem, převážně pak parserů implementujících rozhraní SAX. V první části je popsán problém čtení XML dokumentů různými metodami a jsou představena známá rozhraní používaná pro streamované čtení XML dokumentů, kterými jsou SAX, StAX a XMLPull API a jejich použití při parsování (a popřípadě i tvoření) XML dokumentu. Následuje kapitola představující implementace jednotlivých API, jejich vlastností a limitací. Dále práce popisuje rozdíly mezi implementačními prostředími, samotnou implementaci testovacích aplikací s ohledem na testované soubory dat a ukazuje srovnání výkonu jednotlivých vybraných parserů při jejich parsování. Výsledkem je porovnání propustnosti jednotlivých parserů a výkonnosti streamovacích API s přihlédnutím k paměťové náročnosti.The purpose of this study is to compare performance of the various, mainly SAX, XML parsers with streaming approach to XML document parsing. The first part introduces the issue of the XML document parsing by various approaches. The known streaming APIs such as SAX, StAX and XMLPull API and their applications (including XML document creation) are presented. Next chapter describes individual implementations of presented APIs, their attributes and limitations. The further part of this study describes the differences between implementation environments of testing applications considering the variety of tested input data and shows a comparison of each parser performance. The outcome of the performed study is a comparison of throughput of APIs and their implemented parsers, considering memory requirements.460 - Katedra informatikyvýborn

What terms does your metadata use? Application profiles as machine-understandable narratives

The SCHEMAS Registry aims at providing a selected and annotated overview of metadata vocabularies and their use in application environments. Based on harvested metadata in RDF (Resource Description Framework), the registry allows users to explore links between "namespace schemas", which declare standard definitions of metadata terms, and "application profiles" ? RDF statements about the use or adaptation of namespace terms for particular domains, services, or projects. Where instance metadata does not follow standard namespaces or explicit data models, this style allows implementors to assert an explicit mapping to standard terms. Registering profiles can help harmonize metadata usage in particular domains and, in the longer term, could provide a machine-processable basis for automating crosswalks and conversions

DOI Assignment Practice of Czech Scientific Journal Publishers

Cílem předložené bakalářské je zmapovat způsob přiřazování Digital Object Identifier (DOI) u českých vědeckých časopisů. V teoretické části jsou popsány systémy trvalých identifikátorů, zvláště pak DOI, registrační agentury, vydavatelé, registrátoři, redakce a redakční systémy. V praktické části byl kvantitativní metodou vybrán vzorek vědeckých časopisů, u kterých bylo zjištěno, od kdy přidělují DOI, u kterého registrátora jsou DOI registrována, jakou metodou jsou registrována a je popsán způsob konstrukce sufixu DOI. Na vzorku článků bylo zkoumáno, zda metadata o článcích deponovaná u registrační agentury Crossref jsou přesná a s jakým časovým zpožděním jsou deponována. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)The aim of this bachelor's thesis is to map the method of assigning the Digital Object Identifier (DOI) in Czech scientific journals. The theoretical part describes the systems of permanent identifiers, in particular, the DOI, registration agencies, publishers, registrars, editors and editorial systems. In the practical part, a selection of scientific journals was made for the purposes of quantitative research. From these, the following were determined and described: when the journals were assigned DOIs, where and by what method the DOIs are registered, and the method of DOI suffix construction. From the sample of articles an examination was conducted into whether the metadata on the articles deposited with the Crossref registration agency is accurate and with what time delay they were deposited. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)Institute of Information Studies and LibrarianshipÚstav informačních studií a knihovnictvíFaculty of ArtsFilozofická fakult

nestor-Handbuch - Eine kleine Enzyklopädie der digitalen Langzeitarchivierung

Das nestor Handbuch will nach dem Konzept des „Living Document“ das derzeitige Wissen über das vielfältige und komplexe Thema der Langzeitarchivierung und Langzeitverfügbarkeit digitaler Objekte und seine unterschiedlichen Teilaspekte sammeln und über eine „kleine Enzyklopädie“ in strukturierter Form den Interessierten in deutscher Sprache zugänglich machen. Einzelne, von verschiedenen Experten erstellte Fachbeiträge gestatten einen Überblick, manchmal auch einen vertieften Einblick in die diversen Themengebiete der Langzeitarchivierung: von technischen und rechtlichen Aspekten bis hin zur Definition von Rahmenbedingungen.1 Einführung 2 Rechtliche Aspekte 3 State of the Art 4 Rahmenbedingungen für die Langzeitarchivierung digitaler Objekte 5 Geschäftsmodelle 6 Organisation 7 Das Referenzmodell OAIS - Open Archival Information System 8 Vertrauenswürdigkeit von digitalen Langzeitarchiven 9 Formate 10 Standards und Standardisierungsbemühungen 11 Hardware 12 Digitale Erhaltungsstrategien 13 Access 14 Technischer Workflow 15 Anwendungsfelder in der Praxis 16 Lernen und weitergeben – Aus- und Weiterbildungsangebote zur Langzeitarchivierun

nestor Handbuch : eine kleine Enzyklopädie der digitalen Langzeitarchivierung

Die Überlieferung des kulturellen Erbes, traditionell eine der Aufgaben von Bibliotheken, Archiven und Museen, ist durch die Einführung digitaler Medien und innovativer Informationstechnologien deutlich anspruchsvoller geworden. In der heutigen Zeit werden zunehmend mehr Informationen (nur) digital erstellt und veröffentlicht. Diese digitalen Informationen, die Güter des Informations- und Wissenszeitalters, sind einerseits wertvolle kulturelle und wissenschaftliche Ressourcen, andererseits sind sie z.B. durch die Kurzlebigkeit vieler Formate sehr vergänglich. Die Datenträger sind ebenso der Alterung unterworfen wie die Datenformate oder die zur Darstellung notwendige Hard- und Software. Um langfristig die Nutzbarkeit der digitalen Güter sicherzustellen, muss schon frühzeitig Vorsorge getroffen werden. Es müssen Strategien zur digitalen Langzeitarchivierung entwickelt und umgesetzt werden. ..