Impact of the Bologna process two-cycle implementation on teacher education in the Czech Republic

V důsledku implementace Boloňského procesu byla v České republice rozdělena pětiletá magisterská studia učitelství na tříleté bakalářské a dvouleté navazující magisterské studium. Cílem tohoto článku je popsat vývoj strukturace studia učitelství v České republice a uvést výsledky výzkumného šetření názorů akademických pracovníků a studentů Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze na tuto strukturaci. V první a druhé části jsou shrnuty cíle Boloňského procesu a ohlasy na strukturaci studií v obecné rovině. Ve třetí části je analyzována strukturace studií od jejího zavedení do právního řádu České republiky až po současnou úspěšnou akreditaci neděleného studia na jedné z pedagogických fakult a postupnou tendenci k opětovnému zavádění nedělených studií učitelství. Ve čtvrté části příspěvku jsou uvedeny výsledky výzkumného šetření. Ukázalo se, že přibližně devět z deseti akademických pracovníků v roce 2006 nesouhlasilo se zavedením strukturovaného studia na fakultě a že v průběhu času nedošlo k významné změně jejich názorů. Navíc více než šedesát procent akademických pracovníků nesouhlasí s paralelní existencí obou typů studií. Oproti akademickým pracovníkům preferují studenti strukturovaná studia (7:3). Většina studentů bakalářského studia hodlá pokračovat v navazujícím magisterském studiu, což poukazuje na to, že dělení do dvou cyklů je více méně formální záležitostí.As a consequence of the Bologna process, five-year master’s teacher education programmes have been divided into three-year bachelor’s and two-year master’s studies in the Czech Republic. The aim of this paper is to describe the development of the two-cycle implementation in teacher education programmes in the Czech Republic and present survey results about the opinions of both the academic staff and students at the Faculty of Education of Charles University in Prague on the implementation. In the first and second parts, we summarize Bologna goals and reaction to the two-cycle implementation in general. In the third part, we analyze the two-cycle system implementation from its introduction into the Czech legal system to a recent successful re-accreditation of a one-cycle programme at one faculty of education and strengthening voices for reintroduction of a one-cycle system for teacher education. In the fourth part, we present the survey results. It has been shown that about nine out of ten staff members had disagreed with the two-cycle implementation at the time of its introduction in 2006, and there has been no significant change of their opinions over time. Moreover, more than sixty percent of the academic staff do not agree with the co-existence of the two systems. On the contrary, students prefer the two-cycle system to the one-cycle system (7:3). Most bachelor’s students intend to continue in the follow-up master’s study suggesting that the division is more or less formal

Use of Concept Maps in Teaching Pedagogy

Tento článek se týká metody pojmového mapování (concept mapping). V česky psané pedagogické literatuče nebyla této metodě dosud věnována velká pozornost. Autoři popisují podstatu, funkce, přednosti a limity této metody a diskutují její využití v různých oblastech. Na příkladu pojmových map zpracovaných studenty Univerzity Karlovy v Praze – Pedagogické fakulty v rámci pedagogického kurzu „Autorita ve výchově“ je ukázáno konkrétní využití pojmového mapování ve výuce pedagogiky. Na začátku kurzu byli studenti seznámeni s metodou pojmového mapování a vypracovali pojmovou mapu s klíčovým pojmem „autorita učitele“. Během kurzu získávali nové znalosti o autoritě ve výchově a společně s vyučujícím a ostatními studenty diskutovali nad svými počátečními pojmovými mapami. Na konci kurzu se studenti snažili své mapy vylepšit. Pojmová mapa pomohla studentům velmi přehledně zachytit komplexnost předložené problematiky. Studenti uvedli, že pojmové mapování využijí při svém dalším studiu a výuce s dětmi. Autoˇri uvádějí problematické aspekty tvorby mapy a dále příklady vhodně a nevhodně vybraných pojmů a (křížových) spojení mezi nimi.This article deals with the concept mapping method. The method has not yet received much attention in educational publications in the Czech language. The authors describe principles, functions, advantages and limitations of this method and discuss its use in different areas. Use of concept mapping in educational situations is demonstrated on concept maps made by students of Charles University in Prague, Faculty of Education during a course on „Authority in Education“. At the beginning of the course, students learned about the concept mapping method and created their first concept map with key concept „teacher authority“. During the course, they studied authority in education and discussed about their first concept maps with the teacher and other students. At the end of the course, the students tried to improve their maps. The concept map helped the students to represent the complexity of the studied issue very clearly. The students said that they were going to use concept mapping in their further study and classwork with children. The authors show the problematic aspects of creating the maps and also examples of (in)appropriately chosen concepts and (cross-)links between them