Organizační architektura správy regionálního rozvoje v evropském kontextu

Článek navazuje na závěry odborné literatury k problematice organizace správy na úseku regionálního rozvoje, přičemž dospívá k závěru, že touto problematikou se nelze zabývat z hlediska izolovaných prvků. Jakkoliv některé výzkumy ukazují, že výši alokovaných prostředků z fondů Evropské unie členským státům pozitivně ovlivňuje menší samostatnost regionálních subjektů vůči státu, tak tyto závěry samy o sobě nemohou předurčovat organizační podobu správy na úseku regionálního rozvoje. Na úspěšnou alokaci musí navazovat úspěšná absorpce, která se projeví rozvojem regionu. Zatímco však úspěšnost alokace a absorpce lze poměřovat poměrně snadno, úspěšnost regionálního rozvoje vyžaduje specifické dlouhodobé zkoumání. Přesto lze alespoň teoreticky dospět k závěru, že úspěšnost všech uvedených prvků regionálního rozvoje souvisí s organizačním uspořádáním, a to zejména z hlediska uplatnění prvků centralizace a decentralizace, respektive koncentrace a dekoncentrace při tvorbě programových dokumentů a rozhodování o konkrétních záležitostech regionálního rozvoje.Article concludes that organizational architecture of the public administration in the field of regional development cannot be based on isolated elements. Some research shows that the amount of allocated money from European Union funds is higher if the organizational structure is built on shared-rule principle. We suppose that successful allocation must follow the successful absorption, which affects the development of the region. While the success of allocation and absorption can be measured relatively easily, the success of regional development requires a specific long-term, interdisciplinary research. Nevertheless, at least in theory, article concluded that the success of all these elements is related to organizational structure, especially with principles of centralization and decentralization, respectively concentration and deconcentration in the planning and decision-making processes, because of the (not only) strong need for information

Organizační architektura správy regionálního rozvoje v evropském kontextu

Article concludes that organizational architecture of the public administration in the field of regional development cannot be based on isolated elements. Some research shows that the amount of allocated money from European Union funds is higher if the organizational structure is built on shared-rule principle. We suppose that successful allocation must follow the successful absorption, which affects the development of the region. While the success of allocation and absorption can be measured relatively easily, the success of regional development requires a specific long-term, interdisciplinary research. Nevertheless, at least in theory, article concluded that the success of all these elements is related to organizational structure, especially with principles of centralization and decentralization, respectively concentration and deconcentration in the planning and decision-making processes, because of the (not only) strong need for information. Article is based on the fundamental principles of cohesion policy of the European Union. These principles are reviewed in environment of the Czech Republic. The partnership principle of cohesion policy cannot be seen as regional actor’s superiority over the central administration, but as strengthening information and coordination infrastructure. Specific knowledge about territory might not have only local self-government, but also territorially deconcentrated state administration. However, only self-government can create and implement political will of the local citizens to develop territory. State political will, derived from the parliament, could be too far from specific local conditions. Finally, article applies reached conclusions to the current situation in the Czech Republic (also in the light of integrated approaches)

Dispositional Instruments of Protection against Administrative Acts (not in Legal Force) and their Effectiveness

Public administration is often implemented through the issuing of public acts of a unilateral and binding character. Within public administration, however, legal instruments by which those for whom the administrative acts are binding can defend themselves against any illegality or irregularity of the mentioned administrative acts, are also (must be) provided. The existence and proper effectiveness of these legal instruments can be regarded as a necessary part (sine qua non) of the democratic rule of law. The paper is concerned with the so-called dispositional legal instruments of protection against the administrative acts which are not yet in legal force and their effectiveness. Article's major finding consists in fact, that the effectiveness of dispositional instruments of protection could be limited by absence of devolutive effect, or guarantee of independence in organizational arrangement between first and second instance administrative bodies.

Possibilities of participation in public administration

Článek „Možnosti participace ve veřejné správě“ se zabývá problematikou participativní správy jako směru veřejné správy, který je orientován na spolupráci s veřejností. V článku jsem se pokusil o základní vymezení participativní správy. Ukázalo se, že stěžejním bodem tohoto vymezení je spolupráce a partnerství mezi veřejnou správou a veřejností na tvorbě rozhodnutí. Přístup k participativní správě je spojován zejména s liberálními hodnotami. Dále jsem se pokusil o uvedení základních výhod a překážek v rozvinutí účasti veřejnosti na veřejných záležitostech. Domnívám se, že největší překážku v tomto případě představuje neochota veřejné správy umožnit participaci nebo naopak neochota veřejnosti podílet se na řešení problémů. Tento problém však lze překonat vhodným přístupem k orgánům veřejné správy i k veřejnosti. Veřejným orgánům je třeba představit participativní správu jako prostředek k získání informací ze svých správních obvodů. Veřejnosti je třeba ukázat výhody jejich účasti na veřejných záležitostech. V článku následuje krátký nástin vývoje participativní správy. Tento směr se prosazuje přibližně od poloviny minulého století a to jak v rozvojových, tak i rozvinutých zemích. V každém případě došlo ke vzniku řady úspěšných participativních projektů, které přispěly k řešení místních problémů. Na závěr jsou v článku uvedeny některé metody participativní správy a to zejména z Velké Británie, popřípadě Brazílie. Metody jsou členěny podle stupně participace na metody související s poskytováním informací veřejnosti, dále s poskytováním informací veřejné správě, konzultacemi, zapojením do analytické činnosti, partnerstvím a přímým rozhodováním.The article deals with participatory government, such as the direction of public administration that is focused on cooperation with the public. In the article, I tried the basic definition of participatory governance. It turned out that the key point of this definition is the cooperation and partnership between public administration and the public in decision making process. Participatory approach to governance is associated mainly with liberal values. I also tried to find out basic advantages and obstacles in developing a public participation in public affairs. I think that the biggest obstacle in this case is a reluctance to allow public participation, or conversely, the reluctance of the public to participate in problem solving. This problem can be managed by an appropriate approach to public administration as well as to the public. Public authorities should perceive participatory management as an opportunity to obtain information from their administrative districts. The public needs to see the benefits of their participation in public matters. The article is followed by a brief outline of the development of participatory governance. This direction of public administration is promoted from approximately half of the last century in both developing and developed countries. In any case, there were a series of successful participatory projects that contribute to solving local problems. Finally, the paper presents some methods of participatory government, especially from Great Britain, or from Brazil. Methods are sorted by degree of participation in the methods associated with providing information to the public, as well as providing information to the public administration, consultation, involvement in the analytical activities, partnerships and direct decision- making

Pomahač, Richard et al. Veřejná správa

Recenze publikace - Pomahač, Richard et al. Veřejná správa1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, 355 s. ISBN 978-80-7400-447-

Organizational Architecture of the Public Administration in the Field of Regional Development in European Context

Article concludes that organizational architecture of the public administration in the field of regional development cannot be based on isolated elements. Some research shows that the amount of allocated money from European Union funds is higher if the organizational structure is built on shared-rule principle. We suppose that successful allocation must follow the successful absorption, which affects the development of the region. While the success of allocation and absorption can be measured relatively easily, the success of regional development requires a specific long-term, interdisciplinary research. Nevertheless, at least in theory, article concluded that the success of all these elements is related to organizational structure, especially with principles of centralization and decentralization, respectively concentration and deconcentration in the planning and decision-making processes, because of the (not only) strong need for information.Article is based on the fundamental principles of cohesion policy of the European Union. These principles are reviewed in environment of the Czech Republic. The partnership principle of cohesion policy cannot be seen as regional actor’s superiority over the central administration, but as strengthening information and coordination infrastructure. Specific knowledge about territory might not have only local self-government, but also territorially deconcentrated state administration. However, only self-government can create and implement political will of the local citizens to develop territory. State political will, derived from the parliament, could be too far from specific local conditions. Finally, article applies reached conclusions to the current situation in the Czech Republic (also in the light of integrated approaches).Article concludes that organizational architecture of the public administration in the field of regional development cannot be based on isolated elements. Some research shows that the amount of allocated money from European Union funds is higher if the organizational structure is built on shared-rule principle. We suppose that successful allocation must follow the successful absorption, which affects the development of the region. While the success of allocation and absorption can be measured relatively easily, the success of regional development requires a specific long-term, interdisciplinary research. Nevertheless, at least in theory, article concluded that the success of all these elements is related to organizational structure, especially with principles of centralization and decentralization, respectively concentration and deconcentration in the planning and decision-making processes, because of the (not only) strong need for information.Article is based on the fundamental principles of cohesion policy of the European Union. These principles are reviewed in environment of the Czech Republic. The partnership principle of cohesion policy cannot be seen as regional actor’s superiority over the central administration, but as strengthening information and coordination infrastructure. Specific knowledge about territory might not have only local self-government, but also territorially deconcentrated state administration. However, only self-government can create and implement political will of the local citizens to develop territory. State political will, derived from the parliament, could be too far from specific local conditions. Finally, article applies reached conclusions to the current situation in the Czech Republic (also in the light of integrated approaches)

Efektivnost působení řádných opravných prostředků jako nástroje ochrany subjektivních práv

Tato kapitola se věnuje otázce, zda jsou řádné opravné prostředky jako nástroj spočívající plně v rukou účastníků řízení dostatečně účinným článkem ve stávajícím systému prostředků ochrany práv, jak je právní úpravou nastaven.Tato kapitola se věnuje otázce, zda jsou řádné opravné prostředky jako nástroj spočívající plně v rukou účastníků řízení dostatečně účinným článkem ve stávajícím systému prostředků ochrany práv.This chapter focuses on the issue, whether regular remedies as tools in full disposition of parties to the proceedings are sufficiently effective part in the current system of rights protection