Evropeizace práva v právně teoretickém kontextu

Předložená publikace se zabývá vymezením evropského práva v procesu Evropeizace práva z hlediska právní teorie. Současná proměna práva, spočívající zejména v multicentrismu tvorby a pramenů práva, je důsledkem procesu evropeizace práva. Z externích faktorů k ní přispívá i proces globalizace práva a z interních faktorů sociální a ideová heterogenita a rostoucí komplexity pozdně moderní společnosti. Důsledkem jsou měnící se přístupy k interpretaci právních textů a aplikaci národního práva v souvislosti s implementací norem evropského práva. Proces evropeizace mění pohled na Evropskou unii a evropské právo a přispívá k evropeizaci právní doktríny.Předložená publikace se zabývá vymezením evropského práva v procesu Evropeizace práva z hlediska právní teorie. Současná proměna práva, spočívající zejména v multicentrismu tvorby a pramenů práva, je důsledkem procesu evropeizace práva. Z externích faktorů k ní přispívá i proces globalizace práva a z interních faktorů sociální a ideová heterogenita a rostoucí komplexity pozdně moderní společnosti. Důsledkem jsou měnící se přístupy k interpretaci právních textů a aplikaci národního práva v souvislosti s implementací norem evropského práva. Proces evropeizace mění pohled na Evropskou unii a evropské právo a přispívá k evropeizaci právní doktríny.Presenting publication aims to highlight a current subject-matter of European law in the process of the Europeanization of law from the standpoint of legal theory. The recent change of law regards to the multicentrism of law making and pluralism of sources of law as the result of the process of the Europeanization of law. From more important external sources There is also more important external source regarding to globalisation of law. We can recognize same internal sources for the concept of legal multicentrism too, social and ideal heterogeneity and increasing complexity in a late modern society. Implementation of European law brings about the changes in approaches to interpreting legislative texts and application of national law. Process of the Europeanization is changing the vision of the European Union and European law and contributes to the Europeanization of legal doctrine

Katedra právní teorie a sto let brněnské právní teorie

Weyrova prvorepubliková brněnská škola právní teorie významně přispěla k rozvoji právní teorie a právní vědy. Po pádu socialismu v roce 1989 byla tradice brněnské právní školy významným podnětem při budování nové odideologizované právní teorie a rozvoji vědecké a výzkumné činnosti na brněnské katedře právní teorie.Weyr's interwar Brno school of legal theory contributed significantly to the development of legal theory and legal science. After the fall of socialism in 1989, the tradition of the Brno legal school was an important impulse in building a new odideological legal theory and developing scientific and research activities at the Brno Department of Legal Theory

Pinz, Jan: Přirozenoprávní theorie a moderní právní stát

Recenze publikace - Pinz, Jan: Přirozenoprávní theorie a moderní právní státNymburk: OPS, 2010. 256 s. ISBN 978-80-87269-08-

Účel jako hledisko interpretace práva

Účel (řecky telos, lat. finis) bývá chápán jako to, kvůli čemu se něco děje. Člověku jako jednající a společenské bytosti je vlastní účelové, cílové jednání. Představa účelu, účelnosti je součástí lidských úvah o vnějším světě. Volba účelů (cílů) jednání je těsně navázána na hodnoty a potřeby jako základní prvky lidské motivace. Hodnoty lze chápat jako subjektivně oceněné potřeby zosobňující určitá měřítka hodnocení, představu toho, co je žádoucí, základní blaha, jichž je třeba dosahovat, či je uchovávat a chránit. Hodnotové preference jsou základem pro volbu účelů. Hodnoty v právu představují konečné účely a abstraktní hlediska pro volbu účelů, a to takových účelů, které již nelze pojmout jako pouhé prostředky k dosahování jiných účelů

The Process of Europeanization and the Formation of the European Legal Space

The changes of political systems in Eastern Europe at the end of the 1980s contributed to the strengthening of efforts aimed at deepening the process of European integration. For a long time, these efforts have been affected by political, economic, and social factors constituting the social and political situation in the development of Europe and the world in the second half of the 20th and at the beginning of the 21st centuries. While European integration at the beginning of the 1950s was explained mainly in reference to economic interests, EU members nowadays unequivocally accept the fact that European integration is also a political process aiming towards the formation of a political union as the highest phase in the process of integration, where the bodies of the integrated group perform not only a common economic policy but also extend their activities into the spheres of foreign, security, defence, and internal policies. The EU, thus, simultaneously represents a form of a legal and political space sui generis

Teoretické otázky. Změny práva EU - podstata, zdroje, formy a míra evropeizace českého práva

Výzkum v odvětví teorie práva reagoval na absenci koherentní teorie evropského práva. Cílem analýzy nebylo předkládat nějaké nové teoretické koncepce, ale spíše prozkoumat základní pojmy a kategorie, které vygeneroval proces evropské integrace. Vymezení hlavních kategorií je základním předpokladem budování jakékoli teorie. Tento problém byl v právně teoretické oblasti výzkumu sledován ve třech rovinách:Vymezení významu základních právně teoretických pojmů: evropeizace práva, Evropská unie a evropské právo;Interpretace evropského práva na půdě českého práva;Uplatnění interpretace evropského práva při ochraně lidských práv na příkladu práva menšin

Interkulturní mediace v sociologickém a právním kontextu

Sociální proměny světa posledních několika desetiletí vyústily ve stav setkávání rozličných forem sociálního života. Soužití v takto pluralitním prostředí však přináší řadu konfliktních situací. Publikace je věnována interkulturní mediaci, která představuje jednu z cest řešení konfliktů mezi příslušníky navzájem rozdílných kultur, a klade si za cíl přispět k rozšíření povědomí o tomto postupu. První část publikace je orientována obecněji na problematiku mediace, konfliktu a interkulturní komunikace, druhá část je následně věnována stavu a podmínkám etablování mediace v oblasti řešení sporů s interkulturním přesahem. K pochopení interkulturní mediace je nutný pohled práva, samostatná kapitola je proto věnována problematice interkulturní mediace v právním kontextu. Téma interkulturní mediace je doplněno vlastní kvalitativní empirickou studií provedenou formou hloubkových rozhovorů s odborníky z praxe, kdy cílem průzkumu bylo především zachycení praktických zkušeností a kritické zhodnocení aplikovatelnosti interkulturní mediace v praxi. Závěrečná část publikace je zaměřena na uplatnění interkulturní mediace v individuálních sporech, jako jsou např. rozvodové řízení, spory o péči o děti aj., ale také v oblasti komunitní problematiky, stabilizování situace ve vyloučených lokalitách aj.Social changes in the world of few last decades have resulted in encounter of various social-life forms. Nevertheless, coexistence in this pluralistic background brings a plenty of conflict situations. The publication is devoted to intercultural mediation representing one of the ways of conflict resolution between the members of different cultures. Aim of the publication is to broaden the awareness about this procedure. First part of the publication is oriented more generally on topics like mediation, conflict, intercultural communication, second part deals with situation and conditions necessary to establish mediation as a tool for resolving conflict in the area of intercultural disputes. To understand intercultural mediation it is also necessary to consider the legal context which is examined in a separate chapter. Subsequently the intercultural mediation topic continues with original empirical study realized by means of deep dialogues with experts. A scope of the research could be characterized mainly as capturing practical experience and critical evaluation of applicational possibilities. Final part of the book focuses on using intercultural mediation in individual disputes as divorce proceedings, children care disputes etc., but also in the field of community conflicts, stabilization of excluded localities etc

Is Hamlet Scandinavian Crime Fiction?

This paper combines two of the suggested topics: “law as an instrument of ideology” and “ideological interpellation through law” as it explores whether or not it is possible to use literary fiction as part of an argument in legal argumentation. The use of such an argument is strongly connected with an attitude of state to art, culture and values included both in art and law. Art as a part of a socio-cultural system is one of the material sources of law so it would be natural to admit it in just judicial decision. Unfortunately it is not typical for law to use such relationships between art and law to make judicial decisions better or at least more persuasive. It may be caused by the fact that the choice of what literary fiction is suitable for legal argumentation and which is not can be seen as a kind of ideology. Therefore the state determines which art is “good enough” to be a part of legal reasoning. Usually it differs between “high art” and “mass culture.” It results in a form of “labelling” of art. Unfortunately, by evaluating art in such a manner each state manifests itself as almost a totalitarian one. Socialist realism was a very expressive example. So it is not a matter for the democratic state to decide which piece of art is capable to influence law, is it? In this contribution I will emphasize Žižek’s critique of ideology in order to deal with ideology in argumentation by literary fiction in law. Besides that I will draw inspiration from Law and Literature movements. The aim of my paper is to explain how literary fiction can be used as a legal argument in a proper way as a necessary social appeal through law.This paper combines two of the suggested topics: “law as an instrument of ideology” and “ideological interpellation through law” as it explores whether or not it is possible to use literary fiction as part of an argument in legal argumentation. The use of such an argument is strongly connected with an attitude of state to art, culture and values included both in art and law. Art as a part of a socio-cultural system is one of the material sources of law so it would be natural to admit it in just judicial decision. Unfortunately it is not typical for law to use such relationships between art and law to make judicial decisions better or at least more persuasive. It may be caused by the fact that the choice of what literary fiction is suitable for legal argumentation and which is not can be seen as a kind of ideology. Therefore the state determines which art is “good enough” to be a part of legal reasoning. Usually it differs between “high art” and “mass culture.” It results in a form of “labelling” of art. Unfortunately, by evaluating art in such a manner each state manifests itself as almost a totalitarian one. Socialist realism was a very expressive example. So it is not a matter for the democratic state to decide which piece of art is capable to influence law, is it? In this contribution I will emphasize Žižek’s critique of ideology in order to deal with ideology in argumentation by literary fiction in law. Besides that I will draw inspiration from Law and Literature movements. The aim of my paper is to explain how literary fiction can be used as a legal argument in a proper way as a necessary social appeal through law

Brněnská normativní právní škola

Brněnská normativní právní škola, vytvořená významným českým právním teoretikem Františkem Weyrem, usilovala o vytvoření skutečné exaktní teorie práva uplatněním normativní metodologie právního poznání striktně odlišujíc normativní poznání od poznání kauzálního. Weyrova normativní teorie přispěla k teoretické a vědecké profilaci brněnské právnické fakulty v meziválečném období. Jedná se o vědeckou monografii s rozpracovanými hesly, které splňují předpoklady pro vědeckou odbornou kapitolu.Brno normative legal school, created by significant Czech legal theorist František Weyr, strived to create a genuine scientific theory of law by applying the normative methodology of legal cognition strictly distinguishing normative cognition from causal cognition. Weyr´s normative theory contributed to the theoretical and scientific profiling of Brno Faculty of law in the interwar period. It is a scientific monograph with unfinished password that meets the prerequisites for the scientific expertise chapter

Possibility of emposing sanctions as a sign of legal norm

Kritický právní pozitivismus představovaný vídeňskou školou právního pozitivismu, označovanou jako ryzí nauka právní podle stěžejní práce jejího hlavního před­stavitele Hanse Kelsena, položil při vymezení právní normy jako centrálního pojmu právní vědy důraz na sankčni koncepci právniho pravidla a toto pojetí právní normy se stalo pro ryzí nauku právní příznačné.As for a definition of legal norm as a central term of the legal science, the critical legal positivism introduced by the pure legal science of Hanse Kelsen has in this regard emphasized the sanction concept of a legal regulation. The sanction concept underlines that the sanction structure of each legal regulaton is its universal and determinating sign and, furthermore, only those legal regula.tions endowed with this structure are considered legal norms