Petrological and geochemical characteristics of Palaeogene low-rank coal on the Faroe Islands: restricted effects of alteration by basaltic lava flows

The first combined petrographic and geochemical investigation of coal from the Faroe Islands was performed as a case study to understand thermal effects from basaltic lavaflows on immature coal. The samples were divided into two distinct groups:“normal”coal (xylite and detroxylite) and“altered organic matter”(charcoal and organic particles dispersed in samples rich in altered clastic mineral components or enriched via hydrothermal fluids). The“normal”coal consists primarily of huminite-group material dominated by ulminite. The proportions of material from inertinite and liptinite groups vary from sample to sample. The studied macerals are anisotropic with no observed reaction rims or vacuoles. According to the mean ulminite reflectance in combination with ultimate and proximate analyses, the coal reached the lignite and subbituminous stages. The maceral compositions together with coal palynology indicate a predominance of gelified wood-derived tissues and demonstrate that the coal evolved in wet forest swamps under limno-telmatic to telmatic conditions. Alteration effects on immature coals from overlying basalt flows were relatively limited. Due to relatively rapid heat loss from the basaltic lava, as verified by the presence of volcanic glass (tachylyte), its imposed thermal effects resulted only in development of a thin“anthracite-like”crust on samples with no elevated coal rank. Associated hydrothermal fluids induced coal hydrofracturing with subsequent mineral precipitation and decomposition of the ambient feldspar-rich volcaniclastic sediments. Altered organic matter is enriched in SiO2, Al2O3 and FeOtot, as well as in trace elements such as Ni and Cr. In contrast, these samples are depleted in Hg (<10 ppb).Jedná se o první kombinovaný petrografický a geochemický výzkum uhlí na Faerských ostrovech, který byl proveden jako klíčová studie k pochopení termálního efektu výlevů bazaltových láv v blízkosti slojí nevyzrálého uhlí. Vzorky byly rozděleny do dvou odlišných skupin: „normální“ uhlí (xylit a detroxylit) a „alterovaná organická hmota“ (dřevěné uhlí a organické částice rozptýlené ve vzorcích bohatých na alterované klastické minerální komponenty nebo obohacených hydrotermálními fluidy). „Normální“ uhlí je tvořeno převážně macerály huminitové skupiny, z nichž dominuje ulminit. Zastoupení macerálů skupiny inertinitu a liptinitu je variabilní. Studované macerály jsou anizotropní, bez pozorovaných reakčních lemů či vakuol. Na základě světelné odraznosti ulminitu a chemicko-technologických parametrů vykazuje uhlí nízký stupeň prouhelnění. Macerálové složení společně s palynologií indikují převahu dřevních pletiv a ukazují na vývoj uhlí v prostředí občasně zaplavovaných lesních mokřadů. Efekt alterace nevyzrálého uhlí nadložními bazaltovými výlevy byl poměrně omezený. Vzhledem k relativně rychlému zchladnutí bazaltové lávy, prokázanému přítomností vulkanického skla (tachylytu), se termální efekt projevil pouze vyvinutím tenké vrstvičky antracitového vzhledu na vzorcích bez celkového zvýšení stupně prouhelnění. Hydrotermální fluida spojená s vulkanickou aktivitou způsobila mechanickou desintegraci uhlí a následné vysrážení minerálů doprovázené rozkladem okolních vulkanoklastických sedimentů bohatých na živce. Alterovaná organická hmota je obohacena jednak o SiO2, Al2O3 a FeOtot, jednak o stopové prvky, jako například Ni a Cr. Naopak, tyto vzorky jsou ochuzeny o Hg (<10 ppb)

Lead isotope evolution of the upper mantle beneath the Bohemian Massif

The main focus of the lead isotope study is on Cretaceous to Quaternary volcanic and subvolcanic rocks of the Ohře/Eger Rift, which allows to map the upper mantle heterogenity on a regional scale, but also at depth and through time.Studie izotopů olova je zaměřena na křídové až kvartérní vulkanické a subvulkanické horniny oháreckého riftu, které umožňují mapovat heterogenitu svrchního pláště v regionálním měřítku, ale také v závislosti na hloubce a v průběhu času

Chemistry and Sr–Nd isotope signature of amphiboles of the magnesio-hastingsite-pargasite-kaersutite series in Cenozoic volcanic rocks: Insight into lithospheric mantle beneath the Bohemian Massif

Amphibole phenocrysts and xenocrysts from Cenozoic volcanic rocks of the Bohemian Massif (BM) belong to the magnesio-hastingsite-pargasite-kaersutite series. Their host rocks are mostly basaltic lavas, dykes and breccia pipe fills, less commonly also felsic rocks from rift zones along lithospheric block boundaries of the BM. The calculated p–T conditions suggest that almost all amphiboles crystallized in a relatively narrow temperature range (1020–1100 °C) at depths of 20–45 km (0.7–1.2 GPa) during the magma ascent. The initial 143Nd/144Nd and 87Sr/86Sr ratios of amphiboles (0.51266–0.51281 and 0.70328–0.70407, respectively) are similar to those of their whole rocks (0.51266–0.51288 and 0.70341–0.70462, respectively). This testifies to locally elevated proportions of recycled Variscan crustal material during melting of mantle peridotites rich in clinopyroxene–amphibole veins. These veins were formed by metasomatic fluids enriched in High Field Strength Elements and are isotopically similar to EM-1 mantle type.Fenokrysty a xenokrysty amfibolů kenozoických vulkanických hornin Českého masivu (ČM) náleží svým složením do magnesiohastingsit-pargasit-kaersutitové série. Jejich hostitelské horniny jsou především bazaltické lávy, žíly nebo brekciovité výplně komínů, méně často také felsické horniny z riftových zón podél hranic litosférických bloků ČM. Vypočtené p-T podmínky ukazují, že téměř všechny amfiboly krystalizovaly v relativně úzkém teplotním rozmezí (1020–1100 °C) v hloubkách 20–45 km (0,7–1,2 GPa) během výstupu magmatu. Iniciální izotopové poměry 143Nd/144Nd a 87Sr/86Sr v amfibolech jsou v rozmezí 0,51266–0,51281 a 0,70328–0,70407. To vypovídá o lokálně zvýšeném množství recyklovaného variského korového materiálu během tavení plášťového peridotitu bohatého na klinopyroxen-amfibolové žíly. Tyto žíly vznikly z metasomatických fluid obohacených o prvky s velkým iontovým potenciálem a jsou izotopově podobné obohacenému plášti typu 1 (EM-1)

Basaltic Dyke with Specific Volcanogenic Structures and its geomorphic evolution: Unique Geoheritage of the Faroe Islands (North Atlantic Ocean)

Volcanic landforms resulting from Cenozoic volcanism represent the most peculiar features of global geodiversity and provide eminent narratives for geoeducation. Among them, however, relict volcanic forms and site-specific landforms in remote areas have received less attention. In this paper, we provide the first description of unique volcanogenic features (hereinafter referred to as pseudo-hieroglyphs) developed on a summit rock wall at the Sandfelli ridge near the village of Gjógv in the N Eysturoy Island (Faroe Islands). The geomorphic evolution of the ridge and rock wall during the Quaternary is described and detailed petrographic analyses of the volcanogenic features are provided. Based on observed petrographical features, we interpret the pseudo-hieroglyphs to probably represent unique examples of chaotic horizontal columnar jointing. Following the geomorphological and petrographic examination of the study site, we analyse current Faroese legislation aiming at nature conservation and use this case to discuss broader implications of geoheritage conservation and geotourism in distant regions.Vulkanická krajina vzniklá kenozoickým vulkanismem představuje nejpodivnější rysy globální geodiversity a poskytuje vynikající příběhy pro geovzdělávání. Méně pozornosti se však dostává reliktním vulkanickým formám a lokálním tvarům reliéfu v odlehlých oblastech. V tomto článku přinášíme první popis unikátních vulkanogenních tvarů (dále jen "pseudo-hieroglyfy"), které se vyvíjely na skalní stěně vrcholu na hřbetě Sandfelli u vesnice Gjógv v severní části ostrova Eysturoy (Faerské ostrovy). Je popsán geomorfologický vývoj hřbetu a skalní stěny během kvartéru a jsou uvedeny podrobné petrografické analýzy vulkanogenních vlastností. Na základě pozorovaných petrografických rysů interpretujeme pseudo-hieroglyfy, které pravděpodobně představují jedinečné příklady chaotické horizontální sloupcovité odlučnosti. Po geomorfologickém a petrografickém studiu zájmové lokality analyzujeme současnou faerskou legislativu zaměřenou na ochranu přírody a užíváme tohoto příkladu k diskusi širších důsledků zachování a geoturistiky geografického dědictví ve vzdálených regionech

Uhelná ložiska Faerských ostrovů

Článek představuje lokalizaci a charakteristiku uhelných ložisek na Faerských ostrovech. Odebrané vzorky byly analyzovány pomocí rentgenové fluorescence. Obsahy hlavních oxidů a stopových prvků byly porovnány pro uhlí odebrané ze staršího souvrství beinisvord na ostově Mykines a z mladšího souvrství prestfjall na ostrově Suduroy. Výsledky ukázaly, že se uhlí z obou souvrství geochemicky liší.This paper contains localization and characteristics of coal deposits in the Faroe Islands. Samples were analysed by XRF. Major oxides and trace elements contents were compared for coal from the older Prestfjall Formation on the Mykines Island and from the younger Beinisvord Formation on the Suduroy Island. Results show that the coal from both formations is geochemically distinguish