Hydrogels Based on Starch from Various Natural Sources: Synthesis and Characterization

Hydrogels based on a graft copolymer of acrylic acid (AA) and acrylamide (AAm) on a backbone of starch, obtained from different natural sources, have been prepared and characterized for potential agricultural use, as soil moisture regulators and nutrient sources for plant nutrition. Five types of starch are used: corn, waxy corn, wheat, potato, and rice starch. Hydrogels are prepared by a solution polymerization method, in the presence of ammonium persulphate (PSA) as initiator and N,N'-methylene-bis-acrylamide (MBA) as a cross-linking agent. Thermal and physico-chemical properties, such as thermogravimetry analysis and differential scanning calorimetry data and swelling properties of hydrogels, are observed. The influences of the cross-linking agent on the swelling ratio (SR) and solubility of prepared hydrogels are studied and optimized. The highest SR observed in water corresponded to non-cross-linked hydrogels prepared with waxy corn starch (780 g water per g dry matter), and the SR of these hydrogels in ammonium sulfate and calcium nitrate solutions are 9.6 and 1.2 g per g dry matter, respectively. Higher thermal stability is observed with cross-linked starch-g-(AA-AAm) hydrogels. The non-cross-linked hydrogels have a higher SR, but also have significant solubility in water.Byly připraveny hydrogely na bázi roubovaného kopolymeru škrobu z různých přírodních zdrojů, kyseliny akrylové a akryl amidu. Připravené hydrogely byly charakterizovány pro agrochemické účely, jako regulátor vlhkosti nebo jako nosič živin pro výživu rostlin. Pro syntézu bylo použito pět různých škrobů: kukuřičný, voskový kukuřičný, pšeničný, bramborový a rýžový. Hydrogely byly polymerizovány v roztoku v přítomnosti persíranu amonného (iniciátor) a N,N'-methylen-bis-akrylamidu (síťovací činidlo). U hydrogelů byly stanoveny tepelné a fyzikálně-chemické vlastnosti za použití termogravimetrické analýzy a diferenciální skenovací kalorimetrie. Dále byl studován a optimalizován vlivy síťovacího činidla na bobtnací poměr (SR) a rozpustnost připravených hydrogelů. Nejvyšší SR byl stanoven ve vodě u nezesítěného hydrogelu připraveného s voskovým kukuřičným škrobem (780 g vody na g sušiny) a SR tohoto hydrogelu v roztocích síranu amonného byl 9,6 g na g sušiny a dusičnanu vápenatého byl 1,2 g na g sušiny. Vyšší tepelná stabilita je pozorována u zesítěných hydrogelů a naopak nezesíťované hydrogely měly sice vyšší SR, ale také větší rozpustnost ve vodě