Formální analýza národních odborných časopisů na příkladu didaktiky biologie a pedagogiky

Cílem výzkumu byla formální analýza národních odborných časopisů, a to na příkladu didaktiky biologie, doplněné o obecně pedagogické časopisy. Do výsled­ného výběru bylo zahrnuto 14 českých a sedm slovenských časopisů. O těchto periodi­kách byly z veřejně dostupných zdrojů shromážděny informace formálního charak­teru. Tyto informace byly rozděleny do čtyř skupin: obecné aspekty, přístupnost, formální náležitosti rukopisů a indexace obsahu. Analýza zjištěných dat poukázala na některé nedostatky časopisů, jako je nízká technická vybavenost, nejednotnost citač­ních norem či slabiny v archivaci online časopisů. Analýza podobnosti časopisů uká­zala výrazný rozdíl mezi časopisy, které jsou indexovány v databázích jako je Scopus či Erih+, potažmo i mezi českými a slovenskými časopisy. Mezi kritéria, v nichž byly značné rozdíly, patřila např. přístupnost bibliografických metadat, citační norma či užívání DOI. Ačkoliv mají formální náležitosti omezenou vypovídající hodnotu, iden­tifikované shluky se jeví jako validní, a dobře odpovídají vnímání časopisů odbornou komunitou

Redefinícia mólu – pozadie zmien v SI sústave a ich vplyv na vzdelávanie

Predkladaný príspevok prepája aktuálnu diskusiu o redefinícii základných jednotiek SI sústavy s vyučovaním chémie. Plánovaná definícia mólu má byť založená na presnom stanovení Avogadrovej konštanty. Problémy, ktoré sú spojené s takýmto definovaním mólu, vychádzajú však aj zo samotnej histórie veličiny látkové množstvo. Jedným zo základných problémov tohto charakteru je, že látkové množstvo je spomedzi základných veličín jedinou diskontinuálnou veličinou, ktorej jednotka mól nebola zavedená na základe vlastností prírody, ale na základe ľudskej dohody. Je teda otázne či je mól zaradený medzi základné jednotky SI sústavy logicky správne. Aj z tohto dôvodu je veličina látkové množstvo zaujímavá taktiež z didaktického hľadiska, ktoré je v príspevku diskutované

Formal analysis of national scientific journals: The case of the didactics of biology and pedagogy

Cílem výzkumu byla formální analýza národních odborných časopisů, a to na příkladu didaktiky biologie, doplněné o obecně pedagogické časopisy. Do výsled­ného výběru bylo zahrnuto 14 českých a sedm slovenských časopisů. O těchto periodi­kách byly z veřejně dostupných zdrojů shromážděny informace formálního charak­teru. Tyto informace byly rozděleny do čtyř skupin: obecné aspekty, přístupnost, formální náležitosti rukopisů a indexace obsahu. Analýza zjištěných dat poukázala na některé nedostatky časopisů, jako je nízká technická vybavenost, nejednotnost citač­ních norem či slabiny v archivaci online časopisů. Analýza podobnosti časopisů uká­zala výrazný rozdíl mezi časopisy, které jsou indexovány v databázích jako je Scopus či Erih+, potažmo i mezi českými a slovenskými časopisy. Mezi kritéria, v nichž byly značné rozdíly, patřila např. přístupnost bibliografických metadat, citační norma či užívání DOI. Ačkoliv mají formální náležitosti omezenou vypovídající hodnotu, iden­tifikované shluky se jeví jako validní, a dobře odpovídají vnímání časopisů odbornou komunitou.The aim of the research was a formal analysis of national scholarly jour­nals that are relevant for the work of biology didactics. 14 Czech and 7 Slovak jour­nals were included in the final study. Formal information was collected from publicly available sources, and divided into four groups: general aspects, accessibility, formal requirements of manuscripts, and content indexing. The analysis of the data showed some limitations of the journals, such as insufficient technical equipment, inconsis­tency of citation standards or shortcomings in the archiving of online journals. Analy­sis of the similarity of journals showed a significant difference between the journals that are indexed in databases such as Scopus or Erih+, and also Czech and Slovak journals. Criteria with significant differences included accessibility of bibliographic metadata, citation standards, and DOI use. Although the formal descriptors have limi­ted informative value, the identified clusters seem valid and corresponded well to the perception of journals by the professional community

Congruence and discrepancy between observation and teachers’ self-report of inquiry-based instruction

Opportunities for self-reflection and collaborative reflection support inquiry-based teaching. The presented study focuses on retrospective self-reports of 14 science teachers about teaching inquiry lessons in their regular science classes. Their self-reports were compared with observation reports of researchers. Data from semi-structured interviews were added. The results indicate that teachers overestimated their performance in the class in all observed areas of inquiry instruction. The most misinterpreted and overestimated area by teachers seems to be formulating research questions, analysing data and drawing conclusions, which are the most effective processes in student learning. Based on the results of the study, several implications are suggested in order to focus on the self-reflective skills of teachers