Dignity and attitudes to aging: A cross-sectional study of older adults

Background: Dignity is a multidimensional construct that includes perception, knowledge, and emotions related to competence or respect. Attitudes to aging are a comprehensive personal view of the experience of aging over the course of life, which can be influenced by various factors, such as the levels of health and self-sufficiency and social, psychological, or demographic factors. Aim: The purpose of this study was to explore the attitudes to aging of home-dwelling and inpatient older adults, and whether dignity and other selected factors belong among the predictors influencing attitudes to aging in these two different groups of older adults. Research design: Cross-sectional study using a set of questionnaires: Patient Dignity Inventory, Attitudes to Aging Questionnaire, and Barthel Index. Pearson and Spearman correlation analyses and multivariable linear regression were used for statistical processing. Participants and research context: 233 inpatients and 237 home-dwelling older adults participated in the research in two regions of the Czech Republic. Ethical considerations: Institutional Review Board approval was received from the authors’ university. Findings: The inpatients had more negative attitudes to aging (M = 74.9±10.9; P <0.0001). The predictors of their attitudes to aging were gender and dignity. Women ( β = −2.969, P = 0.045) and inpatients with poor dignity ratings ( β = −0.332, P <0.0001) had more negative attitudes to aging. The predictors for home-dwelling older adults were education, living arrangement, and dignity. More negative attitudes to aging were found in older adults with lower levels of education ( β = 2.716, P = 0.007) who lived alone ( β = 2.163, P = 0.046) and rated their dignity as low ( β = −0.325, P <0.0001). Discussion and Conclusions: The results of this study add to the understanding that a sense of dignity is an important predictor of attitudes to aging for both home-dwelling older adults and inpatients

The Heidenhain variant of Creutzfeldt–Jakob disease and concomitant tau pathology: A case report

•The Heidenhain form of CJD is a rare variant with predominantly visual symptoms.•Clinical findings correlate with involvement of posterior cortical regions.•MRI found typical cortical hyperintensities in the occipital regions.•Neuropathology revealed histopathological changes consistent with prion disease.•Hyperphosphorylated tau deposits were an additional and interesting finding in our case

Simple practical screening for impaired swallowing

Disertační práce se zaměřuje na roli sestry při identifikaci poruch polykání (dysfagie). Práce je rozdělena do tří částí (Fáze 1–3). Šetření probíhalo od 01/2009 do 12/2013. Ve Fázi 1 bylo rekrutováno celkem 157 pacientů, a to pacientů s neurologickou nebo otorinolaryngologickou (ORL) diagnózou, u nichž na základě jejich primární diagnózy existovalo riziko dysfagie. Jádrem této fáze byla tvorba ošetřovatelského screeningového nástroje pro poruchy polykání. Podkladem bylo tzv. „vyšetření sestrou“, spočívající ve fyzikálním vyšetření pacienta v celkem 32 položkách souvisejících s polykací funkcí, včetně zkoušky polykání zahuštěné a nezahuštěné tekutiny. Výsledky vyšetření pacienta v jednotlivých položkách byly porovnány se „zlatým standardem“, tedy objektivním vyšetřením polykací funkce zaměřeným na odhalení penetrace / aspirace, kterým bylo vyšetření „flexible endoscopic examination of swallowing“ (FEES), provedené lékařem. Bylo zjištěno, že mezi zmíněnými dvěma skupinami pacientů existovaly rozdíly v četnosti výskytu faktorů (abnormalit) spojených s polykací funkcí, čímž nebyla naplněna podmínka jejich „dostatečné shody“ pro tvorbu generického screeningového nástroje pro poruchy polykání. Proto vznikl neurologický screeningový nástroj, a to analýzou výsledků u podsouboru 106 pacientů s neurologickou diagnózou. Bylo do něho zařazeno osm z 11 položek vyšetření sestrou vykazujících statisticky významný vztah vůči FEES, u nichž zároveň nebyla chybějící data ve více než 5 % případů. Při stanovování ideálního cut-off (hraničního) skóre, které by umožnilo dichotomizovat celkový výsledek na „normální“ či „abnormální“, byla prioritou co nejvyšší sensitivita a negativní prediktivní hodnota. Ty byly nejvyšší při cut-off skóre = 1, kdy sensitivita dosáhla hodnoty 95,5 % (95% KI: 84,9–98,7 %) a negativní prediktivní hodnota dosáhla hodnoty 88,9 % (95% KI: 67,2–96,9 %). Jedná se tak o nástroj, jehož diagnostické parametry jsou stejně vysoké jako diagnostické parametry některých jiných, často citovaných zahraničních nástrojů. Pro podsoubor pacientů s ORL diagnózou (N = 38) screeningový nástroj vytvořen nebyl, protože dvě položky se statisticky významným vztahem vůči FEES (obě se týkaly polykání nezahuštěné tekutiny) obsahovaly vysoké procento chybějících dat a pro třetí položku se statisticky významným vztahem vůči FEES byl tento vztah negativní. Ve Fázi 2 byla zjišťována efektivita edukace na téma neurologického screeningového nástroje vzniklého ve Fázi 1. Bylo rekrutováno celkem 70 edukantů (všeobecných sester z vybraných zdravotnických zařízení a vysokoškolských studentů nelékařských zdravotnických studijních oborů). Ti absolvovali edukační lekci spočívající ve zhlédnutí videa na téma vyšetření pacienta pomocí screeningového nástroje vytvořeného ve Fázi 1, procvičování dovedností a diskuzi. Ihned poté edukanti absolvovali znalostní post-test, který měřil jejich znalosti (celkové možné skóre bylo 8 bodů). Medián post-testu byl 6 bodů, modus 7 bodů (tohoto skóre dosáhlo 24,3 % edukantů), průměrné celkové skóre 5,9 bodů a průměrná procentní úspěšnost 73,8 %. Pro polovinu otázek byla procentní úspěšnost výzkumného souboru vyšší než 80 %. Nejnižší procentní úspěšnost byla 51,4 % (pro jednu otázku). Výsledky naznačují, že efektivita edukace nebyla přesvědčivá. Zajímavé bylo zjištění, že studenti se při edukaci zaměřili spíše na “technické” dovednosti, kdežto sestry na dovednosti “kognitivní”, tedy na klinické uvažování a rozhodování. Jejich cílem tak nebylo „zvládnout“ techniku vyšetřování, ale spíše pochopit, zda se jim prezentovaná aktivita jevila jako smysluplná. Znalostní post-test mohl být náročný ve srovnání s jinými testy popisovanými v odborné literatuře, což též mohlo negativně ovlivnit výsledek. Jádrem Fáze 3 bylo zjišťování inter-rater reliability (nezávislým vyšetřením dvěma posuzovateli) a časové náročnosti vzniklého screeningového nástroje, a to u souboru 42 pacientů s cévní mozkovou příhodou. Shoda v dichotomizovaném celkovém výsledku byla spíše nízká (koeficient κ = 0,264; p = 0,047). Avšak ve třech položkách bylo dosaženo značné shody: „zahuštěná tekutina: kašel“, „schopnost zakašlat“ a „afázie“. Průměrná shoda byla v položkách „dysartrie“ a „symetrie / síla ramen“. Ve zbývajících položkách byla shoda nízká až mírně negativní („symetrie / síla svalů tváře“, „symetrie / síla jazyka“ a „schopnost zatnout zuby“). Pro smysluplnou interpretaci získaného koeficientu κ byly prezentovány výpočty dalších parametrů, a to pozorovaného podílu shody, prevalenčního indexu a bias indexu. Zároveň byly zmíněny strategie pro zlepšení efektivity edukace a následně i inter-rater reliability. Co se týče časové náročnosti nástroje, ve většině případů byl pacient vyšetřen za cca 5 minut. Jedná se tedy o nástroj, jehož implementace je reálná v praxi.This dissertation focuses on the nurse’s role in the identification of swallowing disorders (dysphagia). The dissertation consists of three parts (Phases 1–3). The research study was conducted in the period from 01/2009 to 12/2013. In Phase 1, a total of 157 patients were recruited. The patients had a neurological or otorhinolaryngological (ENT) diagnosis and, based on their primary diagnosis, were at risk of dysphagia. The centrepiece of this phase entailed the development of a nursing screening tool for dysphagia. It was based on a so called “nursing assessment”, which comprised the patients’ physical assessment related to their swallowing function (a total of 32 items), including a swallow test using a thickened and thin liquid. The patients’ individual item results were compared with a „gold standard“, i.e. an objective examination of the swallowing function focusing on detecting penetration / aspiration – flexible endoscopic examination of swallowing (FEES), conducted by the physician. It was found that between the two mentioned groups of patients, there were differences in the frequency of factors (abnormal findings) associated with swallowing function. Therefore, the condition of “sufficient unanimity” for the development of a generic dysphagia screening tool was not met. Consequently, a neurological screening tool was developed, by analysing the results for a subset of 106 patients with a neurological diagnosis. Out of 11 nursing assessment items with a statistically significant relationship to FEES, eight did not have missing data in more than 5% of the cases and were hence included in the screening tool. When determining the ideal cut-off score that would enable dichotomization of overall results into “normal” and “abnormal” ones, the priority was to achieve the highest possible sensitivity and negative predictive value. They were the highest for cut-off score = 1; sensitivity reached 95.5% (95% CI: 84.9–98.7%) and negative predictive value reached 88.9% (95% CI: 67.2–96.9%). Hence, this is a tool whose diagnostic parameters are just as high as the diagnostic parameters of several other, frequently cited foreign tools. No screening tool was developed for the subset of patients with an ENT diagnosis (N = 38) because the two items with a statistically significant relationship to FEES (both were related to the thin liquid swallow test) contained a high percentage of missing data and for the third item with a statistically significant relationship to FEES, this relationship was negative. However, further research in patients with ENT diseases could focus on studying the relationship between the thin liquid swallow test conducted by nurses and an examination using a gold standard (e.g. FEES). Phase 2 focused on studying the effectiveness of education on the neurological swallowing screening tool developed in Phase 1. A total of 70 learners (general nurses from selected health care institutions and university students enrolled in non-medical health care study programs) were recruited. They attended an educational session consisting of a video on patient assessment using the screening tool developed in Phase 1, practising the skills, and a discussion. Immediately after that, the learners completed a knowledge post-test that measured their knowledge (the total possible score was 8 points). The median of the post-test was 6 points, the mode was 7 points (24.3% of the learners obtained this score), the average total score was 5.9 points, and the average success rate was 73.8%. For half of the questions, the success rate of the research sample was higher than 80%. The lowest success rate was 51.4% (for one question). The results suggest that the effectiveness of the education was not convincing. An interesting finding was that during the educational session, the students focused more on “technical” skills whereas the nurses focused on “cognitive” skills, i.e. on clinical reasoning and decision-making. Their goal was not to “master” the assessment techniques but rather to understand whether the presented activity made sense to them. The knowledge post-test may have been difficult in comparison with other tests described in the literature, which may have had a negative impact on the result as well. The centrepiece of Phase 3 entailed determining inter-rater reliability (through independent assessments by two assessors) and administration time of the developed screening tool, in a research sample consisting of 42 patients with cerebrovascular accident. Inter-rater reliability of the dichotomized result was rather low (coefficient κ = 0.264; p = 0.047). However, for three items, substantial agreement was obtained: “thickened liquid: cough”, “ability to cough” and “aphasia”. Average agreement was obtained for items “dysarthria” and “shoulder symmetry / strength”. The remaining items had low or slightly negative agreement: (“symmetry / strength of facial muscles”, “symmetry / strength of the tongue” and “ability to clench the teeth”). For a meaningful interpretation of κ, calculations of other parameters were presented: the observed proportion of agreement, prevalence index, and bias index. At the same time, strategies to enhance the effectiveness of the educational session and, subsequently, also the tool’s inter-rater reliability, were mentioned. As for the tool’s administration time, in most cases, the patients were assessed in about 5 minutes. Therefore, implementation of the tool in practice is realistic.Katedra ošetřovatelstvíObhajobu disertační práce zahájil předseda komise, který představil studentku a seznámil komisi s průběhem studia, tematickým zaměřením disertační práce a přehledem publikovaných prací disertantky, které mají vztah k řešené problematice. Konstatoval, že studentka vysoce překročila požadované limity kreditů i publikovaných prací. Následovala strukturovaná prezentace doktorandky, která seznámila přítomné s postupem při řešení tématu disertační práce a dosaženými výsledky. V závěru svého vystoupení provedla hodnocení přínosů práce pro obor a uvedla možnosti využití v ošetřovatelské praxi. V následující části přednesli svoje hodnocení oponenti (prof. MUDr. Petr Hůlek, CSc., MUDr. Jan Mejzlík, Ph.D.), kteří se shodli v názoru, že předložená disertační práce splňuje podmínky podle zákona o vysokých školách č. 111/1998, Sb. a podle Studijního a zkušebního řádu Univerzity Pardubice a Fakulty zdravotnických studií. Na dotazy oponentů studentka aktivně a pohotově reagovala a odpověděla na vynikající odborné úrovni. Následovala veřejná diskuze.Na neveřejném zasedání komise, za nepřítomnosti studentky a hostů, bylo provedeno zhodnocení disertační práce takto: Studentka prezentovala a obhájila svou práci na vynikající úrovni a prokázala schopnost samostatné vědecké i experimentální práce. Následovalo tajné hlasování členů komise pro obhajobu disertační práce

Initial experience with the czech version of the sydney swallow questionnaire

Cíl: Cílem bylo přeložit do češtiny dotazník Sydney Swallow Questionnaire (SSQ), provést jeho testování a popsat vliv věku, kognitivního stavu a pohlaví na získané skóre. Metodika: Předběžná česká verze byla získána pomocí zpětného překladu. Ta byla využita v pre-testu, do kterého byli zapojeni pacienti s neurologickým onemocněním a diagnostikovanou dysfagií. Pacienti byli požádáni o vyplnění 17položkového dotazníku SSQ (maximální možné skóre 1700 bodů) a pozorováním bylo zjišťováno, zda mají při jeho vyplňování potíže. Pro zhodnocení kognitivního stavu byl použit test Mini-Cog. Vztah mezi věkem, kognitivním stavem a pohlavím na straně jedné a získaným skóre dle dotazníku SSQ na straně druhé byl vyhodnocen pomocí grafů a biseriálního (rPB) a Spearmanova korelačního koeficientu (ρ). Výsledky: Kritéria pro zařazení splnilo a dotazník SSQ vyplňovalo 47 pacientů (61,7 % mužů; průměrný věk 71.3), avšak 5 pacientů jej vyplnilo jen částečně. Celková skóre u zbývajících 42 pacientů byla v rozmezí od 53 do 1163 bodů. Grafy a hodnoty korelačních koeficientů nepoukázaly na významný vztah mezi skóre dle SSQ a hodnocenými faktory. Někteří pacienti shledali, že pojem „průměrné jídlo“ byl nejasný; téměř 40 % pacientů na vyplnění dotazníku potřebovalo &gt; 10 minut. Závěr: I přes pozorované potíže při vyplňování dotazníku SSQ se jevilo, že skóre nebyla ovlivněna výsledkem kognitivního testu, pohlavím, ani věkem. Nicméně doporučujeme další výzkum před jeho implementací do praxe.Aim: The aim was to translate into Czech and test the Sydney Swallow Questionnaire (SSQ) and to examine the effect of age, cognitive state, and gender on SSQ scores. Method: Back translation was used to develop the preliminary Czech version, which was utili-zed in a pre-test that involved neurological patients with dia-gnosed dysphagia. Specifically, patients were asked to complete the 17-item SSQ (maximum possible score 1700) and were observed for difficulties during its use. Furthermore, the Mini-Cog test was used to assess cognitive status. The relation-ship between age, cognitive status, and gender on the one hand and the SSQ scores on the other was examined using graphs and the biserial (rPB) and Spearman (ρ) correlation coefficient. Results: Forty-seven patients (61.7% men; average age 71.3) met the inclusion criteria and were administered the SSQ; however, five patients did not complete all items. Total SSQ scores for the remaining 42 patients ranged from 53–1163 points. The graphs and the correlation coefficient values did not show any significant rela-tionship between SSQ scores and the studied factors. Some patients found that the phrase “average meal” was unclear; almost 40% of the patients ne-eded &gt; 10 minutes to complete the SSQ. Conclusion: Despite the observed difficulties with using the SSQ, the obtained scores appeared to be unaffected by cognitive test results, gender, and age. Nonetheless, further testing of the SSQ is recommended

"Škrtící hra" v České republice: neviditelný fenomén?

Aim: The “choking game” (CG) is an activity in which self-strangulation, strangulation by others, or hyperventilation followed by applied pressure to the neck or chest is used in order to restrict oxygen flow to the brain and induce a brief euphoric state. Typically, the CG is engaged in by adolescents; it can cause serious injury and even death. The aim was to ascertain whether there are any scholarly publications on the CG in the Czech Republic (CR) and whether Czech adolescents engage in the CG, based on a search of sources available online. Methods: Nine online databases/search engines were accessed to identify scholarly publications on the CG in the CR, using English and Czech key words as well as the slang word “holotrop”. Next, a Google and YouTube search was conducted to identify non-scholarly sources. The obtained sources were systematized for qualitative analysis. Results: Seven Czech scholarly publications have mentioned “self-strangulation”, a practice sometimes used to cope with distressing emotions. Three books have described “holotropic states” (and/or “holotropic breath work”), which are concepts and activities not identical to the CG. The Google and YouTube search identified a plethora of Czech blogs and videos on “holotrop”, i.e. the CG. The CG has been practiced in various settings; the motives include entertainment, peer pressure, curiosity, and a desire to overcome boredom. The bloggers have experienced or observed diverse CG effects; their opinions on the activity vary. Conclusions: We hypothesize that because young Czechs use slang (“holotrop”) when discussing the activity, the magnitude of the problem in the CR has remained unrecognized. Research is urgently needed to examine this phenomenon. Czech nurses should be involved in this process.Cíl: "Škrtící hra" je činnost, při které se praktikuje sebeškrcení, škrcení jinou osobou, nebo hyperventilace s aplikací tlaku na krk nebo hrudník, s cílem omezit přísun kyslíku do mozku a vyvolat tak krátce trvající euforický stav. Tuto aktivitu často praktikují adolescenti; může přitom dojít k vážnému zranění nebo dokonce smrti. Cílem bylo zjistit, zda existují odborné publikace na území České republiky (ČR) na toto téma a zda čeští adolescenti škrtící hru provozují. Metody: Byla provedena rešerše v devíti on-line databázích / vyhledávačích pro identifikaci odborných publikací na téma škrtící hry v ČR s využitím českých a anglických klíčových slov a slangového slova "holotrop". Dále byla uskutečněna rešerše v Google a YouTube, s cílem identifikovat neodborné zdroje. Získané prostředky byly systemizovány pro kvalitativní analýzu. Výsledky: Sedm českých odborných publikací zmiňuje sebeškrcení, a to jako aktivitu pro vypořádání se s nepříjemnými pocity. Tři knihy popisují "holotropní stavy" (nebo "holotropní dýchání"), což jsou koncepty a činnosti, které nejsou totožné se škrtící hrou. Vyhledávání v Google a YouTube identifikovalo velké množství českých blogů a videí na téma "holotropu", tedy škrtící hry. Škrtící hra je praktikována v různých prostředích; motivy zahrnují zábavu, tlak okolí, zvědavost a touhu překonat nudu. Blogeři zažili nebo pozorovali rozmanité účinky škrtící hry; jejich názory na tuto aktivitu se liší. Závěr: Předpokládáme, že vzhledem k tomu, že mladí Češi používají slang ( "holotrop") při diskusi na téma škrtící hry, rozsah tohoto problému v ČR zůstává skryt. Je tedy velmi žádoucí tuto aktivitu zkoumat, a to i se zapojením sester

The performance of three pain intensity scales and their preferences among Czech women with acute postoperative pain

Aim: The first aim was to compare the performance of three pain intensity scales, the combined Visual Analogue Scale / Numerical Rating Scale (VAS/NRS), NRS, and Faces Pain Scale - Revised (FPS-R), in Czech women in the Obstetrics & Gynaecology Intensive Care Unit. The second aim was to compare the women's overall pain scale preference rankings and preference rankings by education level and age. Design: The design was cross-sectional. Methods: Seventy-four women evaluated their acute postoperative pain using the three pain scales and subsequently ranked them according to ease of responding. The data were described and analysed using descriptive statistics and the Spearman rank order correlation coefficient. Results: Spearman correlations ranged from 0.905 (p < 0.001) between the VAS/NRS and the FPS-R to 0.945 (p < 0.001) between the VAS/NRS and the NRS. As for overall preference, the NRS and the FPS-R were ranked first (n = 32; 43% in both cases). Conclusion: Correlations across all three scales were high. Therefore, the scales appeared equivalent. Overall, preference rankings of the NRS and FPS-R were comparable and were better than those obtained for the VAS/NRS. Therefore, both scales could be recommended for clinical use in the Czech Republic

Překlad Revidované verze Iowské stupnice bolesti do českého jazyka a její lingvistická validace pro výzkumné šetření zaměřené na české pacienty s cévní mozkovou příhodou

Aim: Patients with a stroke could benefit from vertical self-report pain instruments. Such instruments are not available in the Czech language. The aim was to translate and linguistically validate the Revised Iowa Pain Thermometer into Czech for use by Czech patients with a stroke. Methods: Three translators, three nursing expert panels, and seven patients with a stroke participated in this methodological study that took place between January and April 2017. The International Society for Pharmacoeconomics and Outcomes Research guidelines were used to direct the process. This 10-phase process was supported by quantitative and qualitative methods, such as content validity indexing and modified kappa calculations, discussions with nursing experts, as well as cognitive debriefing with patients. Results: Based on the content validity index, the modified kappa values, and the experts’ feedback, a preliminary Czech version was developed. Cognitive debriefing revealed that most patients had some difficulty using the instrument. Conclusions: The translation and linguistic validation process was demanding as it was difficult to recruit nurses and translators meeting the determined selection criteria; furthermore, many steps were required. However, using a less stringent methodology would have probably produced a Czech version that would not be as suitable for the intended target group – Czech patients with a stroke. The findings underscore the importance of involving representative users, i.e., patients with a specific health condition, in the translation and linguistic validation of self-report instruments. Psychometric properties of the Czech version will be established in a clinical study that will involve Czech patients with strokes.Cíl: Pro pacienty s cévní mozkovou příhodou by mohlo být přínosem využití vertikálně prezentovaných sebehodnoticích škál bolesti. Tyto škály nejsou v českém jazyce k dispozici. Cílem bylo do českého jazyka přeložit Revidovanou verzi Iowské stupnice bolesti a provést její lingvistickou validaci tak, aby mohla být využita českými pacienty s cévní mozkovou příhodou. Metoda: Do této metodologické studie, probíhající od ledna do dubna 2017, byli zapojeni tři překladatelé, tři panely odborníků z oboru ošetřovatelství a sedm pacientů s cévní mozkovou příhodou. Celý proces byl řízen v souladu s guidelines International Society for Pharmacoeconomics and Outcomes Research. Tento proces, skládající se z 10 fází, byl podpořen kvantitativními a kvalitativními metodami, jako jsou index obsahové validity a výpočty modifikovaného koeficientu kappa, diskuse s odborníky z oboru ošetřovatelství i kognitivní rozhovor s pacienty. Výsledky: Předběžná česká verze byla vytvořena na základě indexu obsahové validity, hodnot modifikovaného koeficientu kappa a zpětné vazby od odborníků. Kognitivní rozhovor ukázal, že většina pacientů měla s použitím nástroje potíže. Závěr: Proces překladu a lingvistické validace byl náročný, protože bylo obtížné provést nábor sester a překladatelů splňujících stanovená výběrová kritéria; navíc se proces skládal z mnoha kroků. Avšak využití méně striktní metodologie by pravděpodobně vedlo k tvorbě české verze, která by pro zamýšlenou cílovou skupinu – české pacienty s cévní mozkovou příhodou – nebyla tak vhodná. Naše zjištění zdůrazňují, že je důležité do procesu překladu a lingvistické validace sebehodnoticích nástrojů zapojit reprezentativní uživatele, to znamená pacienty s konkrétním onemocněním. Psychometrické vlastnosti české verze budou zjišťovány ve výzkumném šetření, které bude zaměřené na české pacienty s cévní mozkovou příhodou

Diagnostický význam trvání distálního složeného svalového akčního potenciálu – kazuistika

The diagnostic criteria of chronic inflammatory demyelinating polyradiculoneuropathy (CIDP) are based on clinical findings and auxiliary investigations, of which the most important ones are neurophysiological findings. Since the European Federation of Neurological Societies/ Peripheral Nerve Society (EFNS/PNS) incorporated distal CMAP duration into the neurophysiological diagnostic criteria, their sensitivity increased to 81.3% and specificity to 96.2%. We describe a case of a 58-year-old man who was referred to our electromyography (EMG) laboratory for a second opinion regarding his diagnosis. The patient exhibited sensory-motor polyneuropathy with prominent hypotrophy of the calf muscles. Electrodiagnostic testing prior to admission had revealed a probable axonal neuropathy. In our EMG laboratory, we accomplished nerve conduction studies (NCS) of both hands and legs and we noted a prominent increase of distal CMAP duration, whereas distal motor latencies (DML) were within normal limits. As the CMAP amplitude in the tibial and peroneal nerves was less than 1 millivolt (mV), the existence of myelinopathy could not be inferred from any other parameters identified in the lower extremities. Neurophysiological investigation of both hands was necessary, even though the clinical picture of polyneuropathy was substantially more prominent in the legs. It is important to distinguish between axonal and myelin sheath lesions in order to understand the pathogenetic aspects of neuropathy. In addition, treatment of demyelinating autoimmune neuropathies can be offered and it is effective. In our patient, distal CMAP duration was the main discriminating parameter among the various neurophysiological parameters of the CIDP diagnostic criteria.Pozadí: Diagnostická kritéria kritéria chronické zánětlivé demyelinizační polyradikuloneuropatie (CIADP) jsou založena na klinických nálezech a pomocných vyšetřeních, z nich největší význam mají neurofyziologická vyšetření. Od té doby co se do neurofyziologických EFNS/PNS kritérií CIADP zabudovalo trvání distálního složeného svalového akčního potenciálu (CMAP), zvýšila se senzitivita na 81.3% a specificita na 96.2%. Kazuistika: U 58-letého muže, který byl poslán do naší EMG laboratoře s diagnózou – distální senzitivně-motorická polyneuropatie s výraznou hypotrofií bérců a s podezřením na axonální neuropatii. V naší EMG laboratoři byly provedeny kondukční studie obou HK i DK a nalezli jsme výrazné prodloužení distálního CMAP pro oba nervy na obou HK, zatímco distální motorické latence byly v mezích normy. Protože amplitudy CMAP pro nn.tibialis a peroneus na obou DK byly nižší než 1 mV, nemohl být spolehlivě posouzen podíl myelinopatie. Neurofyziologický nález na HK byl pro diagnózu myelinopatie podstatně výraznější než na DK. Závěr: Prodloužené trvání distálního CMAP na HK je důležitým rozlišujícím parametrem, který výrazně svědčí pro myelinopatii – CIDP

Ošetřovatelská péče o pacienta se syndromem Guillaine-Barrého

Úvod: Syndrom Guillaine-Barrého (GBS) je neuromuskulární onemocnění, u kterého hrozí potencionálně závažné komplikace. Příznaky GBS mohou být značně dramatické a mohou ohrozit nemocného na životě. Cíl: Popsat komplexní ošetřovatelskou péči o pacienta s GBS pomocí humanistického modelu Virginie Hendersonové. Metodika: Výzkum byl realizován kvalitativní metodou. Tato kazuistika popisuje případ pacienta s GBS, u něhož byla nashromážděna a následně analyzována veškerá dostupná fakta. Výsledky: Mezi hlavní oblasti ošetřovatelské péče o pacienta s GBS v kritickém stavu patří prevence rizika vzniku dekubitů, péče o vyprazdňování moče a stolice, rehabilitační ošetřování, důsledná monitorace změn ve fyzickém stavu pacienta. Součástí je i spolupráce s rodinou při získávání informací, které nemůže nemocný poskytnout sám. Závěr: Ošetřovatelská péče o pacienta s GBS je důležitá především pro sledování klinického stavu a prevenci komplikací, které mohou v rámci akutního stavu nastat. Holistická péče o kriticky nemocné zahrnuje komplexní bio-psycho-sociální péči.Introduction: Guillaine-Barré syndrome (GBS) is a neuromuscular disease, which can lead to serious complications. Symptoms of GBS could be fairly dramatic and could threaten patients’ life. Aim: Humanistic model Virginia Henderson helps us to describe complex care of patient with GBS. Method: Research was done by the qualitative method. This case study describes a patient with GBS from which we got and analysed all the available facts. Results: The main area of nursing care for the critically ill patient with GBS includes preventing the risk of pressure sores, management of urination and defecation, rehabilitation treatment, and careful monitoring of changes in the patient’s physical condition. It also includes cooperation with the family and obtaining information that the patient himself or herself cannot provide. Conclusion: Nursing care of patients with GBS needs to focus mainly on clinical monitoring and prevention of complications that may arise within the acute state. Holistic care of critically ill patients is important as well and it encompasses complex bio-psycho-social care

Diagnostický význam trvání distálního složeného svalového akčního potenciálu – kazuistika

The diagnostic criteria of chronic inflammatory demyelinating polyradiculoneuropathy (CIDP) are based on clinical findings and auxiliary investigations, of which the most important ones are neurophysiological findings. Since the European Federation of Neurological Societies/ Peripheral Nerve Society (EFNS/PNS) incorporated distal CMAP duration into the neurophysiological diagnostic criteria, their sensitivity increased to 81.3% and specificity to 96.2%. We describe a case of a 58-year-old man who was referred to our electromyography (EMG) laboratory for a second opinion regarding his diagnosis. The patient exhibited sensory-motor polyneuropathy with prominent hypotrophy of the calf muscles. Electrodiagnostic testing prior to admission had revealed a probable axonal neuropathy. In our EMG laboratory, we accomplished nerve conduction studies (NCS) of both hands and legs and we noted a prominent increase of distal CMAP duration, whereas distal motor latencies (DML) were within normal limits. As the CMAP amplitude in the tibial and peroneal nerves was less than 1 millivolt (mV), the existence of myelinopathy could not be inferred from any other parameters identified in the lower extremities. Neurophysiological investigation of both hands was necessary, even though the clinical picture of polyneuropathy was substantially more prominent in the legs. It is important to distinguish between axonal and myelin sheath lesions in order to understand the pathogenetic aspects of neuropathy. In addition, treatment of demyelinating autoimmune neuropathies can be offered and it is effective. In our patient, distal CMAP duration was the main discriminating parameter among the various neurophysiological parameters of the CIDP diagnostic criteria.Pozadí: Diagnostická kritéria kritéria chronické zánětlivé demyelinizační polyradikuloneuropatie (CIADP) jsou založena na klinických nálezech a pomocných vyšetřeních, z nich největší význam mají neurofyziologická vyšetření. Od té doby co se do neurofyziologických EFNS/PNS kritérií CIADP zabudovalo trvání distálního složeného svalového akčního potenciálu (CMAP), zvýšila se senzitivita na 81.3% a specificita na 96.2%. Kazuistika: U 58-letého muže, který byl poslán do naší EMG laboratoře s diagnózou – distální senzitivně-motorická polyneuropatie s výraznou hypotrofií bérců a s podezřením na axonální neuropatii. V naší EMG laboratoři byly provedeny kondukční studie obou HK i DK a nalezli jsme výrazné prodloužení distálního CMAP pro oba nervy na obou HK, zatímco distální motorické latence byly v mezích normy. Protože amplitudy CMAP pro nn.tibialis a peroneus na obou DK byly nižší než 1 mV, nemohl být spolehlivě posouzen podíl myelinopatie. Neurofyziologický nález na HK byl pro diagnózu myelinopatie podstatně výraznější než na DK. Závěr: Prodloužené trvání distálního CMAP na HK je důležitým rozlišujícím parametrem, který výrazně svědčí pro myelinopatii – CIDP