Evropeizace práva v právně teoretickém kontextu

Předložená publikace se zabývá vymezením evropského práva v procesu Evropeizace práva z hlediska právní teorie. Současná proměna práva, spočívající zejména v multicentrismu tvorby a pramenů práva, je důsledkem procesu evropeizace práva. Z externích faktorů k ní přispívá i proces globalizace práva a z interních faktorů sociální a ideová heterogenita a rostoucí komplexity pozdně moderní společnosti. Důsledkem jsou měnící se přístupy k interpretaci právních textů a aplikaci národního práva v souvislosti s implementací norem evropského práva. Proces evropeizace mění pohled na Evropskou unii a evropské právo a přispívá k evropeizaci právní doktríny.Předložená publikace se zabývá vymezením evropského práva v procesu Evropeizace práva z hlediska právní teorie. Současná proměna práva, spočívající zejména v multicentrismu tvorby a pramenů práva, je důsledkem procesu evropeizace práva. Z externích faktorů k ní přispívá i proces globalizace práva a z interních faktorů sociální a ideová heterogenita a rostoucí komplexity pozdně moderní společnosti. Důsledkem jsou měnící se přístupy k interpretaci právních textů a aplikaci národního práva v souvislosti s implementací norem evropského práva. Proces evropeizace mění pohled na Evropskou unii a evropské právo a přispívá k evropeizaci právní doktríny.Presenting publication aims to highlight a current subject-matter of European law in the process of the Europeanization of law from the standpoint of legal theory. The recent change of law regards to the multicentrism of law making and pluralism of sources of law as the result of the process of the Europeanization of law. From more important external sources There is also more important external source regarding to globalisation of law. We can recognize same internal sources for the concept of legal multicentrism too, social and ideal heterogeneity and increasing complexity in a late modern society. Implementation of European law brings about the changes in approaches to interpreting legislative texts and application of national law. Process of the Europeanization is changing the vision of the European Union and European law and contributes to the Europeanization of legal doctrine

Die Bedeutung der Reinen Rechtslehre für die Ethisierung des Rechts

In diesem Artikel möchte ich zeigen, welche Bedeutung die Reine Rechtslehre für das gegenwärtige Rechtsdenken hat. Diese Fragen werde ich aus einer ungewöhnlichen Perspektive beantworten, nämlich aus der Perspektive, die sich in dem Bestreben der rechtlichen Regelung der biomedizinischen Praktiken und Technologien äussert. In der gegenwärtigen Rechtswissenschaft sind mehrere theoretische Versuche bekannt geworden, die sich mit der Übernahme und Transformierung von ausserrechtlichen (moralischen) Standards in das Recht beschäftigen. Als Beispiel will ich das Projekt der „Ethisierung des Rechts“ nennen, das in den letzten Jahren von deutschen zusammen mit amerikanischen Rechtswissenschaftlern entwickelt wurde. Der folgende Beitrag wird in drei Teile gegliedert. Im ersten Teil werden kurz die methodologischen Ausgangspunkte der Ethisierung des Rechts vorgestellt. Im zweiten Teil werde ich auf einige methodologische (rechtsdogmatische) Schwächen der rechtlichen Regelungen der biomedizinischen Praktiken und Technologien eingehen. Im letzten Teil wird gezeigt, dass das Reinheitspostulat von Kelsen eine brauchbare rechtsdogmatische Basis für diese momentan laufenden Transformierungsversuche darstellen kann.Článek věnuje pozornost významu ryzí nauky právní z velmi nezvyklého hlediska, z hlediska etizace práva. Jedná se o projekt, který usiluje o zvýšení senzibility práva vůči novým etickým problémům, které sebou přináší aplikace nových technologií, zvláště biomedicínských.The current article is dedicated to the significance of the Pure Theory of Law for current legal thinking. I will answer this question from an unusual perspective. It is the perspective that try to open up the efforts on the legal regulation of biomedical practices and technologies. In the current legal science have became known several theoretical attempts, which deal with the transmission and transformation of non-legal (moral) standards into law. As an example, I want to point out the project called „Ethicalization of law“, which was developed in the last years by German and American legal scholars. The following article is divided into three parts. In the first part, I will briefly introduce the initial methodological starting points of the ethicalization of law. In the second part, I will discuss some of the methodological (legal-dogmatic) weaknesses of the legal regulations in the area of biomedical practices and technologies. In the last part, it is shown that the Kelsen´s principle of purity can be a useful doctrinal basis for the ongoing attempts about the ethical transformation of law

Za profesorem Robertem Waltrem

Dne 25. prosince 2010 zemřel ve věku nedožitých 81 let profesor Robert Walter. Tato smutná zpráva byla pro mě o to neočekávanější, že ještě 26. listopadu 2010 jsme se po delší době potkali na prezentaci poslední publikace o vlivu Kelsena a ryzí nauky právní v zahraničí. Na její přípravě se aktivně podílel

Domácí násilí - filosofická analýza pojmu

Predložená publikace představuje nový přístup k řešení otázky domácího násilí. Publikace si klade za cíl analyzovat samotný pojem „domácí násilí“, který pronikl do našeho odborného jazyka teprve v nedávné době. K zájmu o tento problém přispěla i skutečnost, že se tento jev stal předmětem právní úpravy. Autorka v publikaci nastiňuje zásadní metodologickou změnu při vymezení právních pojmů domácího násilí, neboť se jedná o pojem neurčitý. Autorka vnímá jeho jasné vymezení jako problematické, a to s vědomím, že je vázáno na interdisciplinární přístup. Domnívá se, že neurčitost pojmového vymezení domácího násilí není důvodem k rezignaci, ale motivem k hledání nových metodologických východisek, kterým se věnuje ve druhé části publikace.This publication presents a new approach to addressing the issue of domestic violence. The publication aims to analyze the very concept of “domestic violence”, which penetrated into our professional language only recently. The interest in this problem was the fact that this phenomenon has become the subject of legislation. The author of the publication outlines the fundamental methodological change in the definition of legal definitions of domestic violence, because it is a vague concept. The author sees the clear definition as problematic, with the knowledge that is tied to an interdisciplinary approach. She believes that the vagueness of the conceptual definition of domestic violence is not a reason for the resignation, but the motive for the search for new methodological foundations, which are discussed in the second part of the publication

Teoretické otázky. Změny práva EU - podstata, zdroje, formy a míra evropeizace českého práva

Výzkum v odvětví teorie práva reagoval na absenci koherentní teorie evropského práva. Cílem analýzy nebylo předkládat nějaké nové teoretické koncepce, ale spíše prozkoumat základní pojmy a kategorie, které vygeneroval proces evropské integrace. Vymezení hlavních kategorií je základním předpokladem budování jakékoli teorie. Tento problém byl v právně teoretické oblasti výzkumu sledován ve třech rovinách:Vymezení významu základních právně teoretických pojmů: evropeizace práva, Evropská unie a evropské právo;Interpretace evropského práva na půdě českého práva;Uplatnění interpretace evropského práva při ochraně lidských práv na příkladu práva menšin

The Process of Europeanization and the Formation of the European Legal Space

The changes of political systems in Eastern Europe at the end of the 1980s contributed to the strengthening of efforts aimed at deepening the process of European integration. For a long time, these efforts have been affected by political, economic, and social factors constituting the social and political situation in the development of Europe and the world in the second half of the 20th and at the beginning of the 21st centuries. While European integration at the beginning of the 1950s was explained mainly in reference to economic interests, EU members nowadays unequivocally accept the fact that European integration is also a political process aiming towards the formation of a political union as the highest phase in the process of integration, where the bodies of the integrated group perform not only a common economic policy but also extend their activities into the spheres of foreign, security, defence, and internal policies. The EU, thus, simultaneously represents a form of a legal and political space sui generis

Předmět vědy o národohospodářské politice

Prof. JUDr. Václav Chytil (3.11.1907-15.9.1980) patří k výrazným osobnostem právnické fakulty Masarykovy univerzity. Byl jedním z nadaných žáků profesora K. Engliše. V roce 1932 absolvoval právnickou fakultu MU. Ve 30-tých letech působil na fakultě jako docent pro obor národního hospodářství a národohospodářské nauky a politiky. Řádným univerzitním profesorem byl jmenován v roce 1945. Po únoru 1948 však ztrácí své společenské postavení a na základě obvinění z velezrady je odsouzený ke trestu odnětí svobody na dobu dvanácti let. Na akademickou půdu se vrací po rehabilitaci v roce 1968. Krátce přednáší na katedře politické ekonomie na Karlově univerzitě v Praze

Legal philosophy or philosophy of law?

V posledních letech se objevilo několik učebnic a učebních pomůcek věnovaných právní filozofii. Ná­zvy těchto učebnic však nejsou jednotné a objevuje se zde jak termín "právní filozofie", tak i termín "filozofie práva". Volbu určitého názvu učebnice většinou auto­ři nezdůvodňují, proto ani nevíme, co je vedlo k tomu, že zvolili určité označení. Na první pohled se zdá, že jde jen o dvě různá spojení slov, jež označují stej nou vědní disciplínu. V prvním spojení vystupuje slovo "právo" v pozici adjektivu, který specifikuje vlastnos­ti filozofie jako kritického způsobu poznání (reflexe) světa. Adjektivum "právní" před slovem filozofie dává najevo, že existuje systém přístupů a metod umožňu­jících filozofické poznání práva

Cycle of lectures "The human rights theory in the struggle against racism"

Problematika ochrany lidských práv před rasismem je čím dále více tématem seminárních, ale i diplomových a doktorantských prací studentů práv­nické fakulty. I když se o této problematice vede dnes v České republice živá diskuse, chybí k její­mu teoretickému zpracování vhodná literatura. Z tě­chto důvodů se rozhodla Katedra právní teorie ve spolupráci s rakouským Institutem pro jihovýchod­ní Evropu, odbočka Brno, uspořádat v zimním se­mestru 1999 cyklus přednášek věnovaných hlav­ně teoreticko-metodologickým otázkám ochrany lid­ských práv před všemi projevy rasismu

Ohlas na to, co bylo jen něčím navíc

V Časopisu pro právní vědu a praxi č. 1 reagoval doc. I. Telec na názory doc. J. Hurdíka ke svému článku "O didaktice českého občanského práva". Svůj ohlas nesměřuje jen k didaktice českého občanského práva a jak prozrazuje i název jeho příspěv­ku, dodává i "něco navíc". A právě na toto "navíc" chci reagovat