Protect old-growth forests in Europe now

11s

Populační dynamika ruderálních druhů ve vztahu k limitujícím podmínkám prostředí

Hlavním cílem projektu je identifikace a ocenění významu hlavních podmínek pro rozvoj expanzních druhů rostlin náročných na živiny v lesní vegetaci. Téma je rozděleno do dílčích částí: a) analýza vegetace modelových ploch a její interpretace zaměřená na expanzní druhy, ustupující druhy, indikačně významné druhy, b) stanovení zásoby živých semen v půdě (analýza semenné banky), c) analýza intenzity deště semen, d) stanovení obsahu hlavních živin a organického uhlíku v půdě, event. pomocných půdních charakteristik, e) popis světelných poměrů stanoviště, především kvantifikace celkového světelného požitku a spektrálních poměrů významných pro klíčení semen, f) popis významných spolupůsobících faktorů (vlhkostní poměry, poměry řídící akumulaci opadu, mikro a mezomorfologie stanoviště, spouštěcí faktorys - mechanické disturbance apod.), g) formulace zásad hospodaření podporující zachování biodiverzity na vybraných lokalitách

Problematika antropogenně vyvolané eutrofizace terestrických ekosystémů a souvisejících jevů včetně sledování trendů celkové atmosférické depozice ekologicky významných látek do lesních ekosystémů

Zpráva je rozdělena do několika částí: 1. literární přehled problematiky cyklus dusíku, jeho vztah k vývoji terestrických ekosystémů (atmosférické sloučeniny dusíku a jejich depozice, atmosférická depozice a bilance dusíku v lesích mírného pásma a jejich určování, intercepční depozice, vliv depozice sloučenin dusíku a terestrické ekosystémy), 2. Metodika (výzkumné plochy, metodika měření atmosférické depozice, podrobné mapování vegetace, stanovení chemismu lesních půd, stanovení chemismu listové biomasy dubu, měření půdní vlhkosti a teploty, charakteristika světelných poměrů stanoviště), 3. Základní regionální a lokální popisné údaje (klimatické poměry, geologické a půdní poměry, imisní situace, vegetační poměry), 4. Výsledky (mapování bylinného podrostu, obsah sledovaných živin v listové biomase dubu zimního, 5. Interpretace izotopového složení listové biomasy dubů, 6. Chemismus půd, 7. Světelné poměry

Stanovení variability ve výživě mladých smrkových porostů v závislosti na chemické melioraci půd v nejvyšších polohách CHKO Jizerské hory jako podklad pro rozhodování o dalším managementu těchto porostů

Cílem projektu bylo ověření vzájemného vztahu úrovně živin v půdě a asimilačních orgánů smrku, určení vnitřní variability úrovně výživy jednotlivých jedinců s odlišným zdravotním stavem v rámci porostu - na příkladu stejnověkého smrkového porostu s velmi rozdílným zdravotním stavem jedinců na náhorní plošině Jizerských hor. Obsah sledovaných živin ve vzorcích půd. Obsah sledovaných živin ve vzorcích jehličí. Vztah obsahu živin v půdě a jehličí. Obsah prvků ve vzorcích matečné horniny

Dlouhodobé trendy změn půdního chemismu a jejich vliv na stav horských smrčin

Cílem projektu je ustavit v horských smrčinách systém pro systematické sledování a vyhodnocování stavu půdního prostředí. Zpráva má charakter atlasu, ve kterém jsou pro vybraná místa shromážděny dostupné historické analýzy půd a provedena analýza současná. Místa jsou mapově a souřadnicově dokumentována, což umožňuje snadné nalezení míst i po delším časovém období, kdy bude třeba provést nová stanovení. Metodika chemických analýz a odběru vzorků odpovídá v současnosti ustálené metodice, jejímž základem je metodika programu ICP Forest

Sledování biogeochemických cyklů ekologicky významných prvků v malých povodích NP Šumava

Úkolem projektu byla kvantifikace toků daných prvků v lesních ekosystémech ve třech výrazně odlišných situacích. Projekt byl realizován ve třech povodích v oblasti centrální Šumavy (Kout, Doupě a Stolec)

Biogeochemické cykly ekologicky významných prvků v měnících se přírodních podmínkách lesních ekosystémů NP Šumava:Sledování, vyhodnocování a modelování vodního režimu půd ovlivňujícího tvorbu odtoku a biogeochemický cyklus ekologicky významných prvků v uzávěrovém profilu malého povodí

Cílem projektu je identifikace změn biogeochemických cyklů ekologicky významných látek v lesních ekosystémech NP Šumava v důsledku jejich rozpadu či vytěžení v souvislosti s kůrovcovou kalamitou. Cílem dílčího úkolu je: 1. stanovení jednotlivých fází vodního režimu půd a výtoků vody mimo půdní profil v povodích NP Šumava vzájemně se lišících stavem vegetačního porostu jako faktoru významně ovlivňujícího tvorbu odtoku a biogeochemický cyklus ekologicky významných prvků v uzávěrovém profilu povodí a 2. sledování a vyhodnocení usazených srážek pro nadmořské výšky 1100 - 1300 m n.m. v horské oblasti Šumavy, kvantifikace jejich hydrologického a ekologického významu. Připojena je výroční zpráva o plnění zpracovaná Katedrou vodního hospodářství ČZU

Změny alpinských ekosystémů na území KRNAP‚ NPR Králický Sněžník a CHKO Jeseníky v kontextu globálních změn

Projekt řeší jeden ze základních cílů resortního programu výzkumu v působnosti Ministerstva životního prostředí, kterým je zastavit pokles biologické rozmanitosti. Předmětem zkoumání jsou reakce alpinské vegetace a půdního prostředí pod vlivem globálních změn prostředí. Tato problematika je studována v prostředí alpinské tundry na území chráněné krajinné oblasti Jeseníky, národní přírodní rezervace Králický Sněžník a Krkonošského národního parku. Metodika řešení spočívá v kombinaci několika metodických přístupů tak, aby bylo možné postihnout jak rané, subtilní změny podmínek prostředí tak i jeho středně a dlouhodobé změny pod vlivem globálních změn prostředí. Navržené postupy vychází ze současných scénářů očekávaných změn globálního klimatu, které lze aplikovat na alpinské prostředí sudetských pohoří. Zpráva přináší popis stavu řešení v roce 2007

Odhad rychlosti regenerace acidifikovaných půd a povrchových vod v Orlických horách jako východisko pro strategická rozhodnutí v oblasti péče o lesy

Cílem projektu je prognóza budoucího vývoje acidifikovaných půd a povrchových vod v Orlických horách. Pomocí geochemického modelu MAGIC a měřeného chemismu depozice, půd, půdních a povrchových vod bude odhadnut budoucí vývoj a možný stupeň regenerace či dalšího poškození lesních ekosystémů. Pro 3 malá povodí budou zpracovány následující scénáře: 1. setrvalý stav depozice jako dnes, 2. pokles depozice způsobený změnou lesa (přechod ze smrků na bukové porosty), 3. historický vývoj v případě pokud by byl les v původním složení. Největší pozornost bude věnována vyhodnocení klíčových parametrů pro přežívání lesa na acidifikovaných půdách, zejména poměru (Ca+Mg+K)/Al v půdním roztoku. Budou vypracována doporučení jak v oblasti lesnicky hospodařit, aby došlo k regeneraci půd a byla alespoň částečně zachována produkce. Výsledky prací za rok 2002 ukazují, že je dlouhodobě situace v Orlických horách neuspokojivá. Přetrvává vysoká depozice síry a sloučenin dusíku. Půdní analýzy ukazují typický stav horských smrčin - kyselé půdy s malou bazickou saturací