Kukučín’s Unawakened in Gabriela Preissovás digest (The Slovak story-teller in the first Czech reception)

The study deals with the prose writer Martin Kukučín´s „Prague period“, namely the troubles with the adaptation of his representative psychological prose Neprebudený (Unawakened) in the Czech enviroment. The prose writer G. Preissová – later the author of the works such as Gazdina roba (Woman housekeeper) a Její pastorkyně (Her stepdaughter) – wishing to introduce Kukučín to Czech literature in her retold version titled Nemoudrý (Unwise) transformed his prose with many levels of meaning into a one-level text of popular light fiction. The study presents this adaptation mechanism and draws attention to the meaning shifts and reductions in comparison with the original. At the same time it describes the relationship between the Slovak prose writer and the Czech cultural enviroment. The author of the study builds on the methodological stimuli of W.Schmidt´s narrative transformation, which presents the mechanism of dealing with the text in the process of adaptation – digest, which is characterised as „accelerated narative“. The study is concluded with the finding that inspirations by Kukučín´s type of prose could later be seen in the Czech literary enviroment

Babička upravená (snad poprvé) pro popkulturu

111

Karel Havlíček and Josef Václav Frič in the center about Lada Niól

Článek vykládá Upřímné mínění o almanachu Lada Nióla, sepsané Karlem Havlíčkem v Brixenu ve dnech 23. a 24. 12. 1854, jako významný literárně kritický text, ve kterém Havlíček odmítl romantické tendence almanachu iniciovaného J. V. Fričem v duchu intencí literárního realismu. Přibližuje, jak se Havlíčkova kritika - stylizovaná částečně jako osobní list, částečně jako náčrt recenzního posudku - vyrovnávala s jednotlivými přispěvateli a příspěvky almanachu. Do relativně bohaté veřejné diskuse, která po vydání Lady Nióly následovala v novinách a časopisech, Havlíčkovo Upřímné mínění... vzhledem k cenzurní situaci svého autora vstoupit nemohlo, soukromě se s ním mohl seznámit jen úzký okruh aktérů pražského literárního dění 50. let 19. století. Článek v závěru konstatuje, že sám Frič Havlíčkovu kritiku svého almanachu zkreslil, když o ní informoval ve svých pozdějších Pamětech, a přispěl tak k tomu, že Upřímné mínění... nebylo dosud zařazeno v dějinách české literární kritiky na místo, které si Havlíčkův kritický výkon zasluhuje.The article interprets Uprímné mínení o almanachu Lada Nióla, written by Karl Havlícek in Brixen on December 23 and 24, 1854, in which Havlícek rejected the romantic tendencies of almanac initiated by J. V. Fric in the spirit of literary realism. The author describes how Havlícek’s criticism concerned individual authors and the contribution of the almanac. Uprímné mínení... by Havlícek could not join the discussion that began after the publication of Lady Nióla in newspapers and magazines. Only a narrow circle of literary actors from the 1950s could meet him privately. The author states that Fric himself distorted Havlícek’s criticism of his almanac when he reported it in his later memoirs (Pametí), thus contributing to the fact that Uprímné mínení o almanachu Lada Nióla was not yet considered in the history of Czech literary criticism in the place that Havlícek deserve