Románová postava „Knihy roku“ uvádí na pravou míru údaje, kterými ji její autor obdařil

V létě 2013 mně nakladatelství Galén v Praze vydalo knihu „Ivan Blatný v mých vzpomínkách“. Její součástí je řada dokumentárních fotografií a CD se záznamem hlasu Ivana Blatného z roku 1978, jenž v něm recituje své básně, hlavně z rukopisu tehdy ještě nevydané sbírky „Stará bydliště“ (kterou pak vydalo nakladatelství Sixty-Eight Publishers v Torontu o rok později). V prologu k těmto svým vzpomínkám na svého bratrance říkám, že jejich smyslem je uložit do literární historie svá pravdivá svědectví o něm

Sportem ku zdraví 2009

Zdravotnických osvětových příruček, propagujících ten či onen aspekt návodů ke zdravému způsobu života, je dnes v literatuře všech civilizovaných národů už velmi mnoho, ale nikdy dosti. Toho jsou si autoři nových příruček velmi dobře vědomi a ruku v ruce s objektivními pokroky a neustálým rozšiřováním spektra hygienických výzkumných i aplikačních metod a farmaceutických produktů a jejich propagačních možností píší další a další

Existují děje nevysvětlitelné?

Autor této knihy označuje sám sebe jako příležitostného publicistu. Otážemeli se pak na obor, kterému svou publicistickou činnost tematicky věnuje, mohli bychom nejspíše uslyšet odpověď "Záhadologii". Karel Wágner sám uvádí, že se věnuje "problematice anomálních jevů". Přitom "anomálními jevy" rozumí jevy dosud souborně označované jako "paranormální", kterých světová publicistika a literatura (hlavně v posledních třech stoletích) zaznamenala tisíce. A jsou to jevy svou povahou mechanické, světelné, tepelné, akustické, elektromagnetické i jiné - prostě jakékoliv fyzikální povahy, které se vyskytují převážně sériově, ale jsou dosud známými fyzikálními zákonitostmi nevysvětlitelné nebo alespoň vysvětlitelné jen velmi nedokonale. Není tedy divu, že kterýkoliv a jakýkoliv, kdekoliv a kdykoliv zaznamenaný a svědecky spolehlivě prokázaný jev tohoto typu zůstane buď zamlčen, nebo si vyslouží označení "nesmysl", "lež", ne-li přímo "recese"

Johann Gregor Mendel – výjimečný člověk a geniální vědec

V létě 2012 si připomeneme 190. výročí narození nejvýznamnější vědecké osobnosti, kterou kdy dala Morava světu: Johanna Gregora Mendela. Přitom už jen samotné životní osudy tohoto muže byly natolik pozoruhodné, že je vhodné je při této příležitosti znovu připomenout

Biomakromolekuly v systému života

Otázka, co je to život, je pravděpodobně tak stará, jako člověk (Homo sapiens fossilis); a generace za generací vrtá hlavou i člověku současnému. Pokud jde o mne, napsal jsem v této souvislosti mj. článek "Co dělá živou soustavu živou" (Universitas 31, 1998, č. 3: str. 14-16), v němž jsem se zamýšlel nad otázkou, jsou-li živé viry - podbuněčné komplexy molekul. O virech jsem pak psal na stránkách tohoto periodika ještě jednou; v článku "Viry a nádory" (Universitas 42, 2009, č. 4: str. 31-36) jsem se z hlediska molekulární genetiky soustředil na vztah virů ke vzniku lidských nádorů

Neočekávaný a nejmenší původce infekčních chorob: prion

Žijeme už v šestnáctém roce jednadvacátého století. A už dvěstě let (díky Louisu Pasteurovi) víme, že původci přenosných (infekčních) chorob živých organismů – rostlinných, živočišných i lidských – jsou maličké živé patogenní organismy, více- i jednobuněčné (řasy a sinice, prvoci a bakterie) a organismy podbuněčné (viry). I ty nejmenší a nejjednodušší viry, viditelné pouze elektronovým mikroskopem, jsou tvořeny alespoň několika molekulami proteinů (bílkovin) + alespoň jednou molekulou nukleové kyseliny, buď DNA nebo RNA (nikdy oběma!)

Léta mého dětství v Tišnově: 1930–1946

Jako dárek k vánocům 2015 jsem svým dvěma dětem, Zdence (MUDr. Zdenka Adamová, pediatr) a Honzíkovi (prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc., experimentální biolog) a jejich dětem, svým vnučkám Zuzance a Haničce Adamové a Aničce a Danielce Šmardové, napsal hrst vzpomínek Obrázky z mého dětství v Tišnově (1930–1946) – jakési svědectví o tom, co jsem prožil v prvních 16 letech svého života

Dušan Soudek nás opustil

V úterý 25. září v podvečer v jednom z Domovů důchodců v kanadském Kingstonu (Ontario) opustil tento svět profesor MUDr. Dušan E. Soudek CSc., Drh.c., jediný a stálý zahraniční dopisovatel revue Universitas. Dožil se 92 let. Ještě ve druhém čísle tohoto ročníku jsme si v rubrice "Jak je to jinde ve světe" se zájmem přečetli jeho poslední stať Univerzity na severoamerickém kontinentě. V tisku je jeho vůbec poslední text The Progressive Marxist Biology in Czechoslovakia ve vědeckém, rovněž brněnském periodiku Folia Mendeliana, vydávaném jako suplement Acta Musei Moraviae. A snad je to signum nějaké mystické vazby, že právě 24. září t.r. byl v Biskupském dvoře Moravského muzea slavnostně položen základní kámen k nové budově Mendeliana. Genetik Dušan Soudek - pokud žil ještě v Brně - bydlel jen za rohem

GMO-šlechtěné hospodářské rostliny v Evropě na prahu roku 2017

Ve 2. čísle Universitas z roku 2016 jsem se podrobně rozepsal o genetických manipulacích rostlin obecně a v závěrečné části tohoto textu jsem si posteskl, že Evropská unie této moderní formě šlechtění v našem zemědělství nepřeje. Určitou naději připustila závěrečná věta tohoto textu: „Teď už je jen otázkou, jakou míru rozhodnosti má v EU slovo její ombudsmanky“. Uběhl rok – a tak se podívejme řečí čísel na rozdíly mezi situací na konci roku 2015 a situací na konci roku 2016 a srovnejme, kolik geneticky manipulovaných odrůd zemědělských druhů bylo orgány Evropské unie tolerováno v průběhu uplynulého roku. Předkládám čísla z ofi ciálních údajů Ministerstva životního prostředí České republiky

Rostlinné geneticky manipulované organismy (GMO) a naše výživa

Nedávno jsem se zamyslel nad tím, kdy asi se můj nejstarší prapředek – Homo sapiens recens – naučil uvařit švestkové knedlíky, můj oblíbený pokrm. Brzy jsem však musel těchto úvah zanechat: v bodě, kdy jsem si uvědomil, kolik k tomu potřeboval zkoumání, objevů a vynálezů všeho druhu… V podstatě jsem dospěl jen k tomu, že se hlavně musel přeprofi lovat z lovce na zemědělce. A touto cestou mně došlo, že tento ohromný, zásadní pokrok civilizovaného lidstva je vlastně spojen se vznikem šlechtitelství