Několik poznámek k tzv. dispoziční pravo­ moci zaměstnavatele

Řízení pracovního procesu je již dlouhou dobu jedním z nejožehavějších problémů hospodářské sféry. Jeho úroveň je obecně nízká, což způsobuje řadu problémů. Předpokladem zvýšení úrovně řízení je i poznání právních nástrojů, které k řízení zaměstnavatel má. Neujasněnost právního charakteru těchto nástrojů a možných způsobů jejich polužití prospěritě neprospívá. Úkolem stati bylo poukázat na stávající stav a nastínit nejožehavější otázky, které by měla teorie pracovního práva v nejbližší době řešit. Samostatným problémem je pak způsob participace zaměstnanců na chodu zaměstnavatelského subjektu, který bezprostředně s formami ř9zení souvisí. To však nebylo předmětem úvah v této stati, věnovali jsme jim pozornost na jiném místě

Stávka a právo na stávku

Hromadné přerušení práce zaměstnanci za účelem prosazení hospodářských a sociálních cílů – běžně nazývané stávka – je vždy velmi účinným nástrojem, kterým mohou zaměstnanci nutit zaměstnavatele k respektování jejich požadavků, nebo alespoň k diskusi o těchto požadavcích. Autoři předkládané práce se pokusili analyzovat stávku v širších souvislostech jako nástroj kolektivního pracovního práva a odlišit ji od jiných nástrojů, se kterými vykazuje některé společné znaky. Pokusili se rovněž stručně uvést právní úpravu stávky v některých zemích, především Evropy pro porovnání přístupu k problematice.Mass interruptions staff in order to promote economic and social objectives – commonly called a strike – it is always a very powerful tool, employees can compel employers to respect their demands, or at least to discuss these requirements. The authors of this study tried to analyze strike in a broader context as an instrument of collective labor law and distinguish it from other instruments which have some common features. They tried to also briefly introduce legislation strikes in some countries, especially Europe to compare the approach to the issue

Zdraví a práce

Pracovní právo je právem ochranářským. Tvrdým jádrem pracovního práva se proto stala oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Faktor „zdraví“ představuje v pracovním právu podstatnou roli při utváření i realizaci vztahu při výkonu závislé práce a bezprostředně ovlivňuje nejen samotné pracovní podmínky, ale i postavení zaměstnance a zaměstnavatele a jejich nároky. Ochrana života a zdraví má ve struktuře pracovního práva výsostné postavení, což se projevuje ve všech oblastech úpravy výkonu závislé práce, od bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, přes pracovní dobu, změny pracovního poměru, odměňování či sociální zajištění zaměstnanců. Text předložené publikace pojednává o řadě naznačených souvislostí vztahu zdraví a práce, popisuje základní problematiku a nabízí případná řešení a komplexní pochopení významu zdraví v pracovním právu.Labour Law is a protectionist branch of law. Health and safety at work has therefore become the hard core of this area of law. The factor of “health” plays an important role in the formation and realization of a legal relationship during the performance of dependent work and it also directly affects not only the working conditions but also the status of the employee and the employer and their claims. The protection of life and health has a sovereign status in the structure of labour law and this aspect is reflected in all areas of regulation of the performance of dependent work – starting with health and safety at work, and continuing with working time, changes in employment, remuneration and/or social security of employees. The text of this publication deals with a number of suggested health and work issues, describes basic questions and offers solutions and comprehensive understanding of the importance of health in labour law

Několik poznámek k ochraně osobnosti v pracovním právu

Spolu s důrazem na lidská práva občana, který našel své vyjádření v řadě právních dokumentů se do popředí zájmu společnosti v poslední době dostává i osobnost jednotlivce. Je to v souladu s obecným společenským trendem ústupu od stáťem řízeného kolektivismu důrazem na jednot1ivce, jeho aktivitu i odpovědnost za vlastní jednání

Několik poznámek k novele zákoníku práce

Novela zákoníku práce je jen malým krůčkem na cestě k přizpůsobení pracovního práva ekonomickým podmínkám tržního hospodářství. Řeší vlastně jen dílčí a z hlediska systémového nepříliš podstatné otázky. Pracovní právo, které reflektuje ekonomickou situaci citlivěji, než některá jiná právní odvětví, potřebuje daleko radikálnější zásah. Ani v podobě po novele nebude pro rozvoj tržní ekonomiky velkým přínosem. Čekání na nové pracovní právo tedy pokračuje

Some notes to the so called dispositive competence of an employer

Řízení pracovního procesu je již dlouhou dobu jedním z nejožehavějších problémů hospodářské sféry. Jeho úroveň je obecně nízká, což způsobuje řadu problémů. Předpokladem zvýšení úrovně řízení je i poznání právních nástrojů, které k řízení zaměstnavatel má. Neujasněnost právního charakteru těchto nástrojů a možných způsobů jejich polužití prospěritě neprospívá. Úkolem stati bylo poukázat na stávající stav a nastínit nejožehavější otázky, které by měla teorie pracovního práva v nejbližší době řešit.Samostatným problémem je pak způsob participace zaměstnanců na chodu zaměstnavatelského subjektu, který bezprostředně s formami ř9zení souvisí. To však nebylo předmětem úvah v této stati, věnovali jsme jim pozornost na jiném místě.The typical feature of the labour relation is the fact, that in the range of this relation the employee is under the will of his employer. The will of an employer is limited by several factors: firstly by the wording of a labour contract (a type of work, a working place and other working conditions). The will of an employer is limited by the legal regulations as well, especially the regulations dealing with a working security and with a protection of the health in a working process. The direct leading of an employee is carried out by an employer (by his managers) through so called binding instruction, that can have the nature of a legal act or the nature of a will manifestation, that is not a legal act. The author considers the internal regulations in an organisation to be a special type of an instruction (for example the working order)

Several Remarks to the Amendment of the Labour Code

Novela zákoníku práce je jen malým krůčkem na cestě k přizpůsobení pracovního práva ekonomickým podmínkám tržního hospodářství. Řeší vlastně jen dílčí a z hlediska systémového nepříliš podstatné otázky. Pracovní právo, které reflektuje ekonomickou situaci citlivěji, než některá jiná právní odvětví, potřebuje daleko radikálnější zásah. Ani v podobě po novele nebude pro rozvoj tržní ekonomiky velkým přínosem.Čekání na nové pracovní právo tedy pokračuje.Tbe article deals with the 17-th amendment of the Labour Code included in the Act No. 77/1994. The author discusses individual parts of the amendment and points at difficulties that may arise due to application of the altered measures. The author consideres the basic problems to appeear in the form of change of the Labour code which is presented only in the amendment while recodification would be helpful indeed.The article also deals with some changes connected with the unification of legal regulations of the employees relations concerning all types of employers (natural persons as well as juristic persons), some changes in a position of trade unions and especially the collective agreament, new regulation of fixed term contract of employment in case that an employer does not pay remunaration to an employee

Several remarks to protection of personality in the frame of labour law

Spolu s důrazem na lidská práva občana, který našel své vyjádření v řadě právních dokumentů se do popředí zájmu společnosti v poslední době dostává i osobnost jednotlivce. Je to v souladu s obecným společenským trendem ústupu od stáťem řízeného kolektivismu důrazem na jednot1ivce, jeho aktivitu i odpovědnost za vlastní jednání.Czech labour law protects the personality of an employee ín some of its provisi­ons, thus following the regulation comprised in the Charter of Fundamental Rights and Freedoms as well as in the Civil Code, both reglementing the protection of personality in a general way.Labour law provides protection, in particular, to the lives and health of employees in provisions concerning safety and health protectian at work. Apart from that, the name, personal honour, human dignity and good reputation are protected, too.While looking into the protection of personality of an employee, it is necessary to base such a study not only on a rather brief amount of provisions stipulatd in the Labour Code, but also on provisions included in special legal regulations such as e.g. the Act No. 256/1992 Coll. on Protection of Personal Data in Informative Systems

K některým aktuálním otázkám pracovního práva

Současný právní řád České republiky je typický tím, že v něm dochází (s mnoha recidivami) k postupnému ústupu od státně-centralisitického, detailně-direktivního modelu řízení právních vztahů a ke zvyšování váhy autonomie a vůle subjektů. Projevuje se to (tu více, tu méně) ve všech odvětvích práva, tedy i právu pracovním. Pracovní právo bylo v minulosti zasaženo snahou po unifikované úpravě pracovních vztahů velmi silně a ústup od této metody řízení společenských vztahů je dosti klopotný. Až doposud bylo pro české pracovní právo typické, že stát velmi podrobně upravoval nejen základní podmínky výkonu práce, ale i mnoho dalších podmínek, které jsou v demokratické společnosti běžně předmětem dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. V souladu s všeobecně uplatňovanou teorií stejných žaludků a tudíž i stejných potřeb všech občanů se to odůvodňovalo potřebou zajistit jednotné pracovní podmínky pro všechny pracující. Pod tlakem podobných tendencí se podceňoval a potlačoval vliv zaměstnanců na utváření konkrétních pracovních podmínek

On Some Topical Problems of Labour Law

Současný právní řád České republiky je typický tím, že v něm dochází (s mnoha recidivami) k postupnému ústupu od státně-centralisitického, detailně-direktivního modelu řízení právních vztahů a ke zvyšování váhy autonomie a vůle subjektů. Projevuje se to (tu více, tu méně) ve všech odvětvích práva, tedy i právu pracovním.Pracovní právo bylo v minulosti zasaženo snahou po unifikované úpravě pracovních vztahů velmi silně a ústup od této metody řízení společenských vztahů je dosti klopotný. Až doposud bylo pro české pracovní právo typické, že stát velmi podrobně upravoval nejen základní podmínky výkonu práce, ale i mnoho dalších podmínek, které jsou v demokratické společnosti běžně předmětem dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. V souladu s všeobecně uplatňovanou teorií stejných žaludků a tudíž i stejných potřeb všech občanů se to odůvodňovalo potřebou zajistit jednotné pracovní podmínky pro všechny pracující. Pod tlakem podobných tendencí se podceňoval a potlačoval vliv zaměstnanců na utváření konkrétních pracovních podmínek.The essay analyzes at the first place the situation in Czech labour law, which is just slowly adapting to the needs of market economy. The directive method of social control is still predominant, contractual freedom of parties suppressed. Such a state is unsustainable and the recodification of labour law is one of the most topical tasks of the legislature.In the other parts of the paper the author pazs attention to three topical aspects of Czech labour law, the application of which causes, due to the obsolete character of the effective legislation, considerable difficulties in the practice.the provision of Labour Code § 75 restricting the possibilities of subsidiary gainful occupation for the duration of the employmentthe possibilities of restricting gainful and business activities of the employee for the duration of employment and for a certaun time after its termination, by the employment contractthe so called managers' contracts, i.e. contracts determining a number of conditions of the performance of managerial functions (especially wages