What Is the Effect of Long-Term Cutting versus Abandonment on the Vegetation and Chemical Properties in the Soil and the Herbage of a Mountain Hay Meadow (\u3cem\u3ePolygono-Trisetion\u3c/em\u3e)?

Polygono-Trisetion meadow communities are endangered in Europe. These meadows are common in the Alps, but in the past, such meadows were also common in the western alpine regions of Central Europe. The aim of our experiment was to find a suitable management regime for the maintenance of these Polygono-Trisetion grasslands and its effect on the vegetation and chemical properties of the soil and in the herbage

The Effect of Different Grazing Managements on Upland Grassland

A transformation process in the Czech economy led to a rapid decrease in livestock numbers in the Czech Republic and an enlarged area of grasslands at the beginning of 1990’s. The result was extensification of grassland management and also abandonment in marginal areas. The main purpose of this study was to reveal how different managements affect plant species diversity of previously abandoned grassland

Increasing Incidence of Geomyces destructans Fungus in Bats from the Czech Republic and Slovakia

BACKGROUND: White-nose syndrome is a disease of hibernating insectivorous bats associated with the fungus Geomyces destructans. It first appeared in North America in 2006, where over a million bats died since then. In Europe, G. destructans was first identified in France in 2009. Its distribution, infection dynamics, and effects on hibernating bats in Europe are largely unknown. METHODOLOGY/PRINCIPAL FINDINGS: We screened hibernacula in the Czech Republic and Slovakia for the presence of the fungus during the winter seasons of 2008/2009 and 2009/2010. In winter 2009/2010, we found infected bats in 76 out of 98 surveyed sites, in which the majority had been previously negative. A photographic record of over 6000 hibernating bats, taken since 1994, revealed bats with fungal growths since 1995; however, the incidence of such bats increased in Myotis myotis from 2% in 2007 to 14% by 2010. Microscopic, cultivation and molecular genetic evaluations confirmed the identity of the recently sampled fungus as G. destructans, and demonstrated its continuous distribution in the studied area. At the end of the hibernation season we recorded pathologic changes in the skin of the affected bats, from which the fungus was isolated. We registered no mass mortality caused by the fungus, and the recorded population decline in the last two years of the most affected species, M. myotis, is within the population trend prediction interval. CONCLUSIONS/SIGNIFICANCE: G. destructans was found to be widespread in the Czech Republic and Slovakia, with an epizootic incidence in bats during the most recent years. Further development of the situation urgently requires a detailed pan-European monitoring scheme

Extensive management of permanent grasslands by mulching in upland areas

This methodology includes the newest knowledge about impact of extensive management by mulching on structure and biodiversity of grasslands, management influence on the rate of aboveground plant biomass decomposition and biomass accumulation. This work summarises the results of long-term experiments with the different management treatments

Management of permanent grasslands in relation to agri-environmental measures:Questions and answers

This methodology simplified results from research project “Functional plant traits and their diversity as indicators of various permanent grassland management” for nature conservation authority. It is based on long term grassland experiments. There are important data for preparing of some agro-environmental provision in the practical part. This work summarises the results of long-term experiments with the different management treatments. It is intended especially for employers of administration of nature conservation, and also it can be used for students and pedagogues of secondary schools and universities concerning nature conservation

Regeneration of Nardus stricta subalpine grasslands in the Giant Mountains (Krkonoše)

The origin of Nardus stricta dominated subalpine grassland (Nardo-Caricion rigidae alliance) is a frequently discussed topic in the Giant Mountains (Karkonosze in the Czech Republic). Many researchers considered them, as secondary stands arisen after Pinus mugo removal and by consequent oligotrophization of original plant communities, caused by long-term rough grazing and hay making activities without manuring. On the contrary, they are recognized as natural due to inability of generative reproduction of N. stricta and the very slow vegetative spread there. The aim of this study was to find proofs for generative reproduction of mat grass in subalpine conditions of the Giant Mountains. We identified a Pinus mugo nursery with arable land abandoned in 1956 and compared its vegetation with that of the surrounding area. Dense and homogenous sward dominated by N. stricta developed during the succession on the old arable land for 48 years, and it is an indisputable proof of generative reproduction of N. stricta there. Synthesizing historical facts on human activities in the past and the results of our contemporary vegetation analysis, we conclude that the Nardo-Caricion rigidae grassland was capable to spread relatively quickly, when agricultural activities above the upper timber line were introduced

DIVERGRASS – PŘESHRANIČNÍ PROJEKT PRO PODPORU UDRŽITELNÉHO MANAGEMENTU TRAVNÍCH POROSTŮ

Většina evropských luk a pastvin patří k polopřirozeným nebo dočasným intenzivním travním porostům. Polopřirozené, většinou druhově bohaté travní porosty byly po staletí udržovány pomocí zemědělských aktivit. Nicméně, v dnešní době jsou modernějším, ale rozšířeným jevem intenzivní travní porosty. Pastva skotu je klíčovým způsobem obhospodařování pro pastviny a pravidelné sečení pro louky. Kombinace pasení a sečení je typická pro spásané louky. Absence defoliace travních porostů, extenzifikace nebo příliš intenzivní hospodaření může vést k poklesu druhové diverzity, doprovázeným mizením ohrožených druhů rostlin. Snižování druhové rozmanitosti travních porostů na přírodních stanovištích je jedním z klíčových problémů současné ochrany přírody na obou stranách česko-německé hranice. V přeshraniční oblasti zahrnující Jizerské hory (CZ), Lužické hory (CZ) a Zittauer Gebirge s předhůřím (D) bylo v rámci projektu DiverGrass na různých typech travních porostů založeno 12 manipulativních managementových experimentů s cílem nalézt optimální opatření pro zastavení poklesu nebo zvýšení biodiverzity rostlin na stanovištích s travními porosty

DiverGrass – Projekt transgraniczny na rzecz zrównoważonego zarządzania zbiorowisk trawiastych

Většina evropských luk a pastvin patří k polopřirozeným nebo dočasným intenzivním travním porostům. Polopřirozené, většinou druhově bohaté travní porosty byly po staletí udržovány pomocí zemědělských aktivit. Nicméně, v dnešní době jsou modernějším, ale rozšířeným jevem intenzivní travní porosty. Pastva skotu je klíčovým způsobem obhospodařování pro pastviny a pravidelné sečení pro louky. Kombinace pasení a sečení je typická pro spásané louky. Absence defoliace travních porostů, extenzifikace nebo příliš intenzivní hospodaření může vést k poklesu druhové diverzity, doprovázeným mizením ohrožených druhů rostlin. Snižování druhové rozmanitosti travních porostů na přírodních stanovištích je jedním z klíčových problémů současné ochrany přírody na obou stranách česko-německé hranice. V přeshraniční oblasti zahrnující Jizerské hory (CZ), Lužické hory (CZ) a Zittauer Gebirge s předhůřím (D) bylo v rámci projektu DiverGrass na různých typech travních porostů založeno 12 manipulativních managementových experimentů s cílem nalézt optimální opatření pro zastavení poklesu nebo zvýšení biodiverzity rostlin na stanovištích s travními porosty.Der Großteil der europäischen Wiesen und Weiden kann dem halbnatürlichen Grasland oder dem eingesäten Intensiv-Grasland zugeordnet werden. Halbnatürliches oft artenreiches Grasland entstand aus der jahrhundertelangen landwirtschaftlichen Tätigkeit des Menschen. Intensiv-Grasländer hingegen sind eine relativ moderne aber sehr weit verbreitete Erscheinung. Während die Beweidung für Weiden typisch ist und regelmäßiges Mähen für Wiesen, wird bei Mähweiden die Mahd mit einer Vor- oder Nachbeweidung kombiniert. Die Nutzungsaufgabe, zu extensive oder zu intensive Nutzung führt in der Regel zu einer Reduktion der Pflanzenvielfalt und Verlust von gefährdeten Pflanzenarten. Der Verlust der Diversität halbnatürlicher Grasländer ist derzeit eines der größten Probleme des Naturschutzes beiderseits der Deutsch (D)-Tschechischen (CZ) Grenze. In der grenzüberschreitenden Region bestehend aus dem Isergebirge (CZ), dem Lausitzer Gebirge (CZ) und dem Zittauer Gebirge und Vorland (D) wurden im Rahmen des Projektes DiverGrass 12 Experimentalflächen auf verschiedenen Grasland-Typen eingerichtet. Auf denen werden verschiedene Maßnahmen zur Stabilisierung und Förderung eines guten Erhaltungszustandes der Grasländer erprobt, um den weiteren Verlust seltener Arten entgegenzuwirken und die Diversität der Standorte bestenfalls zu erhöhen.Most temperate European meadows and pastures belong to semi-natural and temporarily sown intensive grasslands. Semi-natural, mostly rich grasslands species have been maintained by agriculture activities for centuries. However, intensive grasslands are a more modern but widespread phenomenon nowadays. Livestock grazing is the key management for pastures and regular cutting for meadows. A combination of grazing and cutting is typical for grazed meadows. The absence of grassland defoliation, extensification and too intensive management can lead to a decline in plant species diversity resulting in disappearance of endangered plant species. Decreasing of grassland diversity in natural habitats is one of key problems in present nature protection on both sides of Czech (CZ) / German (D) border. In the transboundary region comprising the Jizerské hory Mts (CZ), the Lužické hory Mts (CZ) and the Zittauer Gebirge Mts and foreland (D), twelve manipulative management experiments were established in DiverGrass project on different types of grasslands in order to find optimal measures for stopping declining or increasing of plant species diversity in grasslands habitats.Większość europejskich łąk i pastwisk to intensywnie użytkowane, półnaturalne i tymczasowe użytki zielone. Półnaturalne, w większości gatunkowo bogate, zbiorowiska trawiaste były na przestrzeni wieków utrzymywane poprzez rolniczą działalność człowieka. Jednak obecnie bardziej nowoczesnym i powszechnym zjawiskiem jest intensywne użytkowanie zbiorowisk trawiastych. Wypasanie bydła stanowi podstawowy sposób stosowany na pastwiskach, natomiast łąki są regularnie koszone. Połączenie tych dwóch sposobów jest typowe dla wypasanych łąk. Brak defoliacji zbiorowisk trawiastych, ekstensyfikacja lub nadmierna gospodarka intensywna może skutkować zmniejszeniem różnorodności gatunkowej roślin, a także wyplenieniem zagrożonych gatunków roślin. Zmniejszanie różnorodności gatunkowej zbiorowisk trawiastych na naturalnych stanowiskach stanowi jeden z kluczowych problemów w zakresie ochrony przyrody po obu stronach czesko-niemieckiej granicy. W ramach projektu DiverGrass, realizowanego na terenach transgranicznych obejmujących Góry Izerskie (CZ), Góry Łużyckie (CZ) oraz Góry Żytawskie wraz z ich przedgórzem (DE) założono 12 punktów eksperymentalnych w celu znalezienia optymalnych zabiegów mających na celu zatrzymanie zmniejszania lub zwiększenie różnorodności gatunkowej roślin na stanowiskach ze zbiorowiskami trawiastymi