Výzkum a monitoring biodiverzity půdní fauny a humusu ve smrčinách postižených kůrovcem v CHKO Šumava

Cílem projektu je biomonitoring společenstev epigeonu a půdní mezo- (Collembola, Oribatida) a makrofauny (Oniscidea, Diplopoda, Chilopoda, Lumbricidae) a změn mikrostruktury humusu ve smrčinách postižených kůrovcem jako klíč pro návrh lesního managementu kůrovcových kalamitních horských smrčin. Zpráva obsahuje popis projektu, jeho institucionálního a personálního zabezpečení, časový harmonogram řešení a popis průběhu prací v roce 2004

Dynamika vývoje půdní fauny a dynamiky humusu v sukcesi ke klimaxovým smrčinám a bučinám Šumavy

Cílem řešení projektu je stanovit dynamiku vývoje biodiversity společenstev vybraných skupin epigeonu a půdní meso- a makrofauny, změny v dekompozičních procesech a formách humusu v lesních ekosystémech NP Šumava ponechaných samovolnému vývoji v různě starých odumřelých smrčinách a na holosečných pasekách. Základním cílem projektu je zastavit pokles biologické rozmanitosti v půdě lesních ekosystémů. Bioindikátorem jsou ohrožené druhy a funkční skupiny půdní fauny a změny půdní mikrostruktury. Získané poznatky poslouží k návrhu nejvhodnějších opatření k obnově přirozených smrkových a smrko-bukových porostů na Šumavě. V roce 2007 byly provedeny tyto činnosti: výběr stálých lokalit, odběr půdních vzorků a jejich extrakce v Tullgrenových a Kempsonových přístrojích, instalace zemních pastí a jejich vybírání ve dvou termínech, odběr a příprava vzorků ke zhotovování půdních výbrusů, třídění a určování materiálu půdní fauny

Dynamika vývoje půdní fauny a dynamiky humusu v sukcesi ke klimaxovým smrčinám a bučinám Šumavy

Cílem řešení projektu je stanovit dynamiku vývoje biodiverzity společenstev vybraných skupin epigeonu a půdní meso- a makrofauny, změny v dekompozičních procesech a formách humusu v lesních ekosystémech NP Šumava ponechaných samovolnému vývoji v různě starých odumřelých smrčinách a na holosečných pasekách. Základním cílem projektu je zastavit pokles biologické rozmanitosti v půdě lesních ekosystémů. Bioindikátorem jsou ohrožené druhy a funkční skupiny půdní fauny a změny půdní mikrostruktury. Získané poznatky poslouží k návrhu nejvhodnějších opatření k obnově přirozených smrkových a smrko-bukových porostů na Šumavě. Popis odběru půdních vzorků a jejich extrakce v Tullgrenových a Kempsonových přístrojích a zemních pastích na srovnávaných plochách. Třídění a určování půdní fauny a epigeonu, chemické rozbory půd, zhotovování půdních výbrusů, vytváření databáze snímků společenstev půdní fauny a epigeonu

Výzkum a monitoring biodiverzity půdní fauny a humusu ve smrčinách postižených kůrovcem v CHKO Šumava

Cílem projektu je biomonitoring společenstev epigeonu a půdní mezo- (Collembola, Oribatida) a makrofauny (Oniscidea, Diplopoda, Chilopoda, Lumbricidae) a změn mikrostruktury humusu ve smrčinách postižených kůrovcem jako klíč pro návrh lesního managementu kůrovcových kalamitních horských smrčin. Zpráva obsahuje dílčí zprávy od jednotlivých spoluřešitelů: B.1: Žížaly (Lumbricidae), B.2: Mnohonožky (Diplopoda) smrkových porostů postižených kůrovcem v NP Šumava a v Bavorském národním parku, B.3: Vliv různého managementu na společenstva pancířníků (Acari: Oribatida) klimaxových smrčin postižených kůrovcem ve vrcholových partiích Šumavy, C.4: Chvostoskoci (Collembola), hmyzenky (Protura), drobnušky (Pauropoda) a stonoženky (Symphyla) smrkových porostů postižených kůrovcem v NP Šumava a v Bavorském národním parku, C.5 Výsledky chemických rozborů půd a půdní mikrostruktury, D: Vědecké závěry, závěry pro management a závěry pro další výzkum

Vliv hospodářských zásahů na změnu v biologické rozmanitosti ve zvláště chráněných územích:Zhodnocení vlivu hospodářských zásahů na diverzitu půdních biot ve vybraných zvláště chráněných územích

Cílem dílčího projektu, jehož řešení je rozvrženo do čtyř let (2000-2003), je shromáždění základních poznatků o diverzitě modelových skupin půdních organismů na lokalitách Trojmezná a Smrčina, NPR Boubín a NPR Žákova hora, a vyhodnocení vlivu hospodářských zásahů na půdní biotu v těchto územích. Syntéza získaných poznatků slouží k navržení vhodného managementu porostů vedoucímu k zachování a ochraně biodiverzity. Tato zpráva je shrnutím výsledků v roce 2000 a 2001. Materiál a data z podzimních odběrů v roce 2001 jsou v případě některých skupin půdních biot ve fázi zpracování či následných analýz a nemohly být vzhledem k termínu odevzdání do této zprávy zahrnuty

Krajinně-ekologické‚ vodohospodářské‚ ekonomické a legislativní hodnocení záměru výstavby kanálu Dunaj - Odra - Labe:Potencionální vliv záměru výstavby a provozu plavebního kanálu Dunaj - Odra - Labe na biodiverzitu reprezentativních skupin bezobratlých živočichů v říčních nivách

Studie uvádí výsledky výzkumu potencionálního vlivu výstavby a provozu DOL na biodiverzitu žížalovitých, půdních bezobratlých (mnohonožek, stonožek, suchozemských stejnonožců), střevlíkovitých brouků, vodních brouků, vodních bezobratlých periodických tůní, prioritních druhů evropsky významných bezobratlých (mimo výše uvedené skupiny). Významné lokality fauny bezobratlých dotčené realizací DOL a posouzení variantnosti řešení

Pastva jako prostředek údržby trvalých travních porostů v CHKO

Cílem projektu je zpracování dlouhodobé koncepce pastvy v CHKO Bílé Karpaty, která by z ekonomického hlediska byla pro zemědělské subjekty a vlastníky pozemků přijatelná a současně udržela společenstva rostlin a živočichů, vázaných svým výskytem na trvalé travní porosty, v optimálním stavu z hlediska preferencí ochrany přírody. Pro výzkumné účely bylo na území CHKO Bílé Karpaty vybráno devět lokalit, kde je studován vliv pastevního hospodaření na společenstva po botanické, zoologické a zemědělské stránce. Na každé lokalitě (kromě lokalita Hribovna - nepárová) probíhá komplexní monitoring na pasené i kosené variantě travního porostu. Některé části výzkumu jsou omezeny pouze na tři hlavní lokality: lok. Suchov, lok. Lopeník a lok. Brumov. Výjimečně probíhají terénní sledování i na jiných lokalitách, jejich bližší specifikace je pak uvedena v daném příspěvku

Vliv hospodářských zásahů na změnu v biologické rozmanitosti ve zvláště chráněných územích:Vliv pastvy na biodiverzitu lučních porostů MZCHÚ V CHKO Bílé Karpaty

Projekt byl zahájen v roce 2000 a jeho hlavním cílem je zjistit možnosti pastevního využití trvalých travních porostů v Bílých Karpatech z hlediska zachování biodiverzity i ekonomické přijatelnosti pro zemědělské subjekty a vlastníky pozemků