Zásada zákazu použití síly a „počítačový útok“ proti kritickým infrastrukturám státu: vacuum iuris či výkladová výzva?

Abstract

Mezinárodní právo stanoví kogentní zákaz použití síly jako prostředku řešení sporů mezi státy. Zásada zákazu použití síly je v přípěvku konfrontována se zahájením počítačového útoku proti kritickým infrastrukturám státu. Příspěvek analyzuje, zda lze takový útok kvalifikovat jako mezinárodně protiprávní chování zakládající porušení článku 2 odst. 4 Charty OSN. Složitost zkoumané problematiky je umocněna tím, že ohledně interpretace pojmu použití síly přetrvávají v odborné nauce i mezi státy spory, k čemuž se přidružuje definiční nejasnost pojmu počítačový útok, v tomto ohledu příspěvek pracuje především s obecným výkladovým pravidlem obsaženým v článku 31 Vídeňské úmluvy o smluvním právu a s travaux préparatoires (Charta OSN).The Article analyzes whether a computer network attack can amount to a violation of the prohibiton of the use of force under Article 2(4) of the United Nations Charter. Article fouses primarily on the jus ad bellum. The core instruments used for the analysis include the UN Charter, Tallinn Manual on the International Law Applicable to Cyber Warfare and The Vienna Convention on the Law of Treaties