Příspěvek analyzuje nejistotu vybraných makroekonomických dat, jmenovitě hrubého domácího produktu, růstu hrubého domácího produktu a mezery výstupu. Objektem pozorování jsou země tzv. Visegrádské čtyřky, tj. Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko. V případech, kdy byla dostupná data, byly vypracovány analýzy a jejich výsledky ukázaly, že nejistota makroekonomických dat je často závažná. Uživatel dat by tedy neměl chápat data jako konečné hodnoty a měl vždy brát nejistotu dat v potaz a pro své potřeby se např. pokusit vhodně ji kvantifikovat nebo data používat až poté, co proběhne dostatečný počet revizí a nejistota dat se tak sníží.Příspěvek analyzuje nejistotu vybraných makroekonomických dat, jmenovitě hrubého domácího produktu, růstu hrubého domácího produktu a mezery výstupu. Objektem pozorování jsou země tzv. Visegrádské čtyřky, tj. Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko. V případech, kdy byla dostupná data, byly vypracovány analýzy a jejich výsledky ukázaly, že nejistota makroekonomických dat je často závažná. Uživatel dat by tedy neměl chápat data jako konečné hodnoty a měl vždy brát nejistotu dat v potaz a pro své potřeby se např. pokusit vhodně ji kvantifikovat nebo data používat až poté, co proběhne dostatečný počet revizí a nejistota dat se tak sníží.The paper analyses uncertainty of selected macroeconomic data, namely gross domestic product, growth of gross domestic product, and output gap. Observation objects are countries of the so-called Visegrad four, i. e. Czechia, Slovakia, Hungary, and Poland. Analyses were made in cases of available data. The results showed that the uncertainty of macroeconomic data is often significant. Data user therefore shouldn't understand data as final values and should always take uncertainty into account. One should for example try to suitably quantify the uncertainty for required purposes or use the data after sufficient number of revisions occurred
