Recenze povídkové knihy Vladimíra Šrámka Skokem plavmo

Poláček Jiří

Univerzitní repozitář Masarykovy univerzity

Povídky Vladimíra Šrámka   Plzeňský rodák Vladimír Šrámek (1958) působí na Anesteziologicko-resuscitační klinice, společném pracovišti Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice U svaté Anny. Vedle mnoha odborných lékařských prací napsal řadu básnických děl (mimo jiné Jednohubky, 2002; Nevěsta puštěná ze řetězu, 2003; Divoký advent, 2006; Řeč chce syna, 2008) a několik souborů cestopisných črt (například Spanilé jízdy, 1998), v nichž čtenáře zavádí do Rumunska či Bulharska, ale i do Peru. Mimoto v literární revui Weles publikoval krátké povídky, jež se staly základem svazku nazvaného Skokem plavmo: byl vydán společně Welesem a Masarykovou univerzitou v edici Srdeční výdej, a to s doslovem Miroslava Chocholatého a ilustracemi Davida Davida.  Obsahuje čtyřiatřicet hutných povídek, většinou spojených postavou lékaře Karla Bárty. Jejich dějištěm je tudíž nemocniční prostředí, leč odehrávají se i v různých hospodách, v Bártově brněnské domácnosti nebo na jeho jihočeské chalupě. Reflektují hrdinovo dlouhé manželství se ženou Vlastou, s níž se Bárta načas rozejde, ale stáří a podzim života v domově důchodců prožívá opět po jejím boku. V několika povídkách se objevuje jeho milenka Klára, zatímco jiné ženy – třeba zdravotní sestra Věra či servírka Blanka – vystupují jen v jedné povídce.  Jinde Bárta figuruje sám: pobývá na chalupě a v přírodě, při jedné jízdě autem zabije srnku. V dalších epizodách se nechává ostříhat dohola, vede opilecký dialog se sochou T. G. Masaryka, se synem Filipem putuje k prameni potoka nebo s ním hraje šachy. Dojde i na příhody z jeho dětství a studentských let. Leckteré povídky pojí motivy alkoholu a sexu, které jsou namnoze pojaty s humorem, ironií nebo s využitím překvapivých point. Vedle humorných příběhů (viz třeba vyprávění o vegetariánské zabijačce) jsou tu ovšem i vážné povídky s motivy smrti.  Většina Šrámkových próz má realistickou povahu, ale některým z nich autor dává snový či imaginativní ráz, zatímco jiné povídky koncipuje s důrazem na bizarnost a grotesknost. Část svých textů ozvláštňuje kulturními, převážně antickými aluzemi, což podtrhuje i jejich názvy: Makropulos, Odysseus, Prométheus, Achilles. Jakkoli běží o povídky, jejich souhrn zobrazuje téměř celý Bártův život i jeho charakter, takže představuje jakousi synopsi románu. Ze žánrového hlediska lze tedy mluvit o díle sui generis, nebo o žánrovém polotvaru. Problematické se jeví též pojetí času: některé povídky jsou situovány do naší doby, jiné do minulosti (například vyprávění o sametové revoluci v Plzni), případně se vyznačují jakýmsi bezčasím. Bárta je mužem středního věku i takřka nemohoucím starcem; zobrazení jeho stáří je věrohodné a působivé, onen časový posun je však příliš velký.  Miroslav Chocholatý ve zmíněném doslovu právem píše, že Šrámkovy povídky nejsou pouhými příhodami, ale že v nich autor zápasí se životní prázdnotou, samotou a hodnotovým vakuem, přičemž invenčně pracuje s motivy. Jde mu o mezilidské vztahy, jakož i o úniky z nudné, ubíjející každodennosti, byť předkládá jen řešení povýtce mužská.  Ještě je třeba říci, že součástí knihy Skokem plavmo jsou medailonky Vladimíra Šrámka a Davida Davida, které mohly být delší, konkrétnější a vážnější (čteme-li, že se Šrámek „během pracovní doby věnuje básnické tvorbě“, můžeme se pousmát, ale raději bychom si přečetli charakteristiku této tvorby). A Davidovy ilustrace? Nejsou popisné ani líbivé, nýbrž představují svébytný celek groteskní ražby, vedoucí s autorovými texty jiskřivý dialog.   JIŘÍ POLÁČEK  Vladimír Šrámek: Skokem plavmo. Brno: Weles – Masarykova univerzita, 2010. 152 s. 

Povídky Vladimíra Šrámka

https://is.muni.cz/repo/1081709/Povidky_Vladimira_Sramka.pdf

Povídky Vladimíra Šrámka

Abstract

Similar works

Full text

Available Versions

Univerzitní repozitář Masarykovy univerzity