Studie nabízí poznání organizujících principů stylu a vyprávění ve filmech kinematografie českých zemí natočených v letech 1911-1915. Ze dvou vypozorovaných trendů se studie zaměřuje na jeden spojený s výrobnou Kinofa, kdy druhý trend výkladu slouží jako komparativní materiál. Soustřeďování na Kinofu přitom umožňuje zaujmout dvě perspektivy: shora-dolů (platnost tezí je demonstrovaná na souboru dochovaných děl) a zdola-nahoru (zevrubná analýza jednoho díla odhaluje platnost tezí ve specifické podobě jednoho systému). Poznání o povaze kinematografie v českých zemích ve zkoumaném období je současně vztahováno (a) k její povaze během celého němého období, (b) k mezinárodním estetickým normám v soudobé kinematografii.The present study deals with the analysis of narrative and style in the film production in the Czech lands between 1911 and 1915; it presents, in particular, a comparison of two distinct narrative trends, one present in the films of the Kinofa company and the second one represented by the films made with ASUM with special regard to the former ones. The analysed material is perceived from two different perspectives: vertically, from top to bottom (the general argument is demonstrated on a restricted sample of extant films) and the other way round (a thorough analysis of one example verifies the validity of the general argument). The nature of the Czech cinema in the given period is being drawn against the background of the silent era, as well as the aesthetic norms of the isochronal international cinema
