Svoboda, Josef

Institute of Mathematics AS CR, v. v. i.

Zpravodaj Československého sdružení uživatelů TeXuJosef SvobodaDojmy z 10. bineále grafického designu v BrněZpravodaj Československého sdružení uživatelů TeXu, Vol. 10 (2000), No. 1-3, 84–85Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/149871Terms of use:© Československé sdružení uživatelů TeXu, 2000Institute of Mathematics of the Czech Academy of Sciences provides access to digitizeddocuments strictly for personal use. Each copy of any part of this document must containthese Terms of use.This document has been digitized, optimized for electronic deliveryand stamped with digital signature within the project DML-CZ:The Czech Digital Mathematics Library http://dml.czpak převést data do TLDS, který je v tomto případě slouží jako standardizovanérozhraní pro tvorbu výstupů v TEXu.Literatura[1] Hála, T. Zkvalitnění typografické úrovně výstupu z informačního systému.In Sborník z konference Letní škola informatiky Ruprechtov 1997. Přílohas. 1–6, 1997.[2] Olšák, P. Typografický systém TEX. 269 s. Praha : CSTUG, 1995.[3] Olšák, P. TEXbook naruby. 468 s. Brno : Konvoj, 1997.[4] Olšák, P. Databáze bez databázového programu. Zpravodaj Českosloven-ského sdružení uživatelů TEXu, 4 (3), 118–125 (1994).[5] Rybička, J. LATEX pro začátečníky. 169 s. Brno : Konvoj, 1995.[6] Rybička, J. Automatizovaná tvorba formulářů pomocí LATEXu. ZpravodajČeskoslovenského sdružení uživatelů TEXu, 3 (1), 24–27 (1993).Summary: A possibility of database publishing in LATEXVarious documents should often contain listings generated from database files.It is therefore general problem which has to be solved for different text proces-sing systems, database systems and operating systems. One possibility, whichis described here, is based on simple text files containing the database recordsencoded in TEX macros. Experience from using this approach for generation oflistings shows that this method is very flexible from the point of view of speedof creation of the output forms. The quality of the listings is also high. The pre-requisite is knowledge of the TEX macro language but it is no obstacle becausesufficient amount of appropriate literature is available.Dojmy z 19. bienále grafického designu v BrněJosef SvobodaBienále jsem navštívil poprvé; k tomu, že jsem se do Brna vypravil, mne pohnulatémata doprovodných výstav (Adrian Frutiger, Josef Týfa). Výstava o Frutige-rovi skončila dříve než celé bienále, už 3. září.Výstava Read Me – s Adrianem Frutigerem světem znaků a písmen spojujeprůřez Frutigerovým dílem a úvod do tvorby písma, logotypů, typografie a sazby.84Plocha jedné místnosti je rozdělena mezi oba okruhy asi tak napůl a intenzivněvyužita. Návštěvník, který sem přišel především kvůli Frutigerovi a méně kvůlizákladům typografie, tím může být trochu zaskočen. Obě části však stojí zazhlédnutí.Tři stěny, věnované Frutigerovi, zachycují: 1. chronologický přehled jeho stu-dia a práce, 2. vývoj písem Univers, Frutiger, OCR-A, OCR-B, 3. vizuální infor-mační systémy na letištích a v metru. I tyto tři stěny spolu s tištěným průvod-cem, který visí na háčcích pod panely, poskytují vhled do práce tohoto velkéhografika. Autory výstavy jsou Švýcaři Jürg Brühmann a Anja Bodmer. Bohuželji kazí špatný překlad do češtiny.Výstava díla Josefa Týfy poněkud zklamala: jsou tu vystavena asi všechnapísma, která Týfa navrhl, bohužel však nejsou jejich kontury dokonale přesné(asi vinou kopií z fotosazebních předloh); ve vitrínách jsou položeny knihy, kteréTýfa graficky upravil, a na stěně visí životopis. Nenabízí se tu o mnoho více, nežco můžete vidět v knize Typographia 2.Z rozsáhlé expozice vlastního Bienále vyberu jen zajímavé návrhy písem.V české expozici se střešovická písmolijna prezentuje svým vzorníkem a pře-devším digitální adaptací Preissigovy antikvy (ve spolupráci Otakara Karlasea Františka Štorma). Štorm zmiňuje příbuzenskou linii sahající od Preissigovyantikvy přes Figural a (Růžičkův) Fairfield až k Týfově antikvě. O kvalitě tétolinie vypovídá, že Figural i Týfova antikva jsou v nabídce ITC.Velice se mi líbila písma Axela Bertrama (Německo): přechodová antikvaLucinde je současné písmo s nezaměnitelným charakterem, dynamická antikvaRubenau a lomené písmo Salomo jsou vkusně zpracovaná „starobylá písmaV.Viděl jsem návrhy bezpatkových písem pro univerzální použití, která jsoudnes v módě. Bylo jich mnoho a byly si příliš podobné, takže jsem si žádný z ná-vrhů nezapamatoval. Jinou cestou může být sloučení prvků serifových i bezseri-fových písem v lineární antikvě; takovou vytvořila Yvonne Diedrich z Německa(ITC Diadis). Peter Biľak navrhl kolekci písma Eureka, kde je ze základníchtahů odvozena serifová, bezserifová i neproporcionální verze. Jak se mu prácepodařila, můžete zhodnotit na www.ui42.sk/peterb.Jsou tu také velice pěkné hříčky, například Zootype – logotypy, které doka-zují, že zvířata mohou žít i uvnitř písmen, z Argentiny. Nebo Stínové písmo,Cycle, Pletař nerad – písma z neobvyklých materiálů od návrhářky Krejčíkové.Ve Studiu Najbrt bylo možno navštívit výstavu piktografických pajdulákůz výroční zprávy. S Bienále souvisí také Grafický design 2000, výstava českýcha slovenských plakátů ve dvoraně obchodního domu. Za zmínku stojí také lávka,po které se sem chodí. Dokládá, jak se dá vytvořit pasáž i v nepříznivých pod-mínkách.85

Dojmy z 10. bineále grafického designu v Brně

http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/149871/ZpravodajCSTUG_010-2000-1_7.pdf

Dojmy z 10. bineále grafického designu v Brně

Abstract

Similar works

Full text

Available Versions

Institute of Mathematics AS CR, v. v. i.