Mejzlík, Petr

Institute of Mathematics AS CR, v. v. i.

Zpravodaj Československého sdružení uživatelů TeXuPetr MejzlíkLyX: téměř WYSIWYG prostředí pro LaTeXZpravodaj Československého sdružení uživatelů TeXu, Vol. 7 (1997), No. 3, 123–128Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/149793Terms of use:© Československé sdružení uživatelů TeXu, 1997Institute of Mathematics of the Czech Academy of Sciences provides access to digitizeddocuments strictly for personal use. Each copy of any part of this document must containthese Terms of use.This document has been digitized, optimized for electronic deliveryand stamped with digital signature within the project DML-CZ:The Czech Digital Mathematics Library http://dml.czLYX: téměř WYSIWYG prostředí pro LATEXPetr MejzlíkLYX je volně dostupný textový procesor pro X-Windows, který vypadá a fungujeobdobně jako jiné textové procesory (je nápadně podobný MS-Wordu), ovšempoužívá LATEX pro sazbu svých dokumentů. Nejde o plně WYSIWYG program:v době editování není vidět například zalomení řádků a stránek nebo výslednáčísla u formulí nebo citací. Všechny tyto podrobnosti se dozvíme až po vysázenídokumentu do .dvi nebo .ps podoby (obojí provádí interně LYX tak, že nejprvepřevede dokument do LATEXu a poté spustí latex a xdvi, případně také dvipsa ghostview). To je ale nezbytné (alespoň v principu) až při finálním ladění gra-fické podoby dokumentu, protože informace, které nesouvisejí s rozměry papírunebo s jinými kvantitativními parametry sazby, poskytuje samotný LYX.Podle mého názoru v sobě LYX šťastně spojuje snadnost použití běžnýchtextových procesorů (ve kterých nelze udělat syntaktickou chybu) s šířkou vy-jadřovacích prostředků a stabilitou LATEXu. Pomocí menu a klávesových makerjsou dostupné běžné typografické položky, jako je hierarchické členění textu,volba fontu nebo vkládání tabulek, obrázků a poznámek pod čarou. V LYXulze podobně jako v LATEXu používat symbolická návěští a citace zpracovávanéBibTEXem. Silnou stránkou LYXu je editace matematických formulí, dovolujícívytvářet formule jak pomocí myši, tak i použít standardní makra (napříkladnapíšeme-li „\frac ÿ, zobrazí se zlomková čára). Pokud se ve své snaze o conejlepší výsledek dostaneme za hranice možností LYXu, můžeme vždy vsunoutúsek LATEXovského kódu, který je pak beze změny vložen do produkovanéhosouboru.1. Použitelnost LYXuJe zřejmé, že LYX může být užitečný pro ty, kdo se nechtějí učit LATEX, alepřitom by rádi využívali alespoň část jeho možností. Domnívám se ale, že LYXmá smysl i pro uživatele, kteří LATEX nebo Plain TEX již dávno zvládli, což,jak předpokládám, je případ většiny čtenářů Zpravodaje. Rád bych proto zdeuvedl argumenty ve prospěch univerzálnosti LYXu, zároveň s námitkami (textv kurzívě), za které děkuji Petru Sojkovi.• V textovém editoru lze psát (resp. sázet) stejně rychle jako v LYXu. To jemyslím pravda tehdy, když velmi dobře znám LATEX (tím si po sedmi letechpraxe stále ještě nejsem jist), sázený text mám v jisté podobě připravenýa zhruba vím, jak ho chci vysázet. Pokud ale píši text, který nemám předem123připravený a používám v něm komplikovanější typografické záležitosti, jakotřeba matematiku, tabulky nebo obrázky, musím jejich převodu do LATEXuvěnovat tolik pozornosti, že nejsem schopen zároveň přemýšlet o obsahu.V LYXu mohu snadno psát i složitější matematické formule, aniž bych jeměl před sebou na papíře.• Při psaní v LYXu se ztrácí jedna z hlavních výhod LATEXu, kterou je logickéznačkování (tj. makra). Je jistě lepší, když úseky textu, které chceme jistýmspeciálním způsobem zvýraznit, zapíšeme pomocí vhodně pojmenovanéhomakra a teprve nakonec se definitivně rozhodneme, jak má být toto makrodefinováno (například jestli má odpovídat kurzívě, tučnému písmu nebokapitálkám). Nicméně u některých druhů dokumentů, například u článkůurčených pro odborné časopisy, můžeme taková rozhodnutí zpravidla udě-lat předem. Navíc se v LYXu dají libovolně používat LATEXovská makrapomocí „TEX móduÿ, takže jejich (ne)používání je čistě věcí osobní disci-plíny. Makra se dají definovat nebo načíst v hlavičce dokumentu, ke kterése v LYXu dostaneme pomocí Layout/LaTeX Preamble.• Stylové soubory pro příspěvky na konference a do časopisů jsou určenypro (LA)TEX a ne pro LYX. Pokud styl jen redefinuje standardní makraa nastavuje nejrůznější rozměry, stačí jej načíst v hlavičce (LATEX Pream-ble). Jestliže ale styl definuje nová makra, která se v textu často vysky-tují (například speciální matematická prostředí), je neustálé přepínání doTEXovského módu a zpět dost nepohodlné a navíc výsledek uvidíme stejněaž v DVI souboru. V takovém případě je lepší napsat text v LYXu bez pou-žití nových maker, exportovat ho do LATEXu a dokončit v této podobě. Al-ternativním řešením je sestavení stylového souboru pro LYX (tyto souborymají příponu .layout). Součástí distribuce LYXu jsou stylové soubory prostandardní třídy dokumentů LATEXu (article, book, letter, report) a navícstyl amsart, který nastavuje charakteristiky sazby na hodnoty definovanév AMS-LATEXu. LYX ale zatím neimplementuje rozšíření matematickéhomódu AMS-LATEXu, s výjimkou \cases.• LYX zatím není moc rozšířen, a proto nevhodný pro výměnu dokumentů(dokument obsahuje zbytečné LYXové věci navíc). Pokud chci svůj textpsaný v LYXu předat někomu, kdo LYX nepoužívá, tak mi opravdu nezbývánež jej konvertovat do LATEXu nebo do jiného formátu. Na druhé straně jevýsledný LATEXovský dokument přehledný a dá se bez problémů editovat.V posledních verzích do něj již LYX nevkládá definice žádných speciálníchmaker, s výjimkou svého loga.Pro některé záměry, jako je například finální sazba profesionálních publikací,není LYX patrně přínosem. Podle mého názoru ale znatelně zvyšuje efektivitusamotného psaní, obzvlášť u textů s matematickými formulemi. Nevýhodou sou-časné verze LYXu je absence prostředku pro převod z LATEXu do LYXovského124formátu. Již napsané LATEXovské dokumenty je proto lepší doplňovat nebo ak-tualizovat v původním tvaru. Konverze z LATEXu nicméně má být v dohlednédobě implementována.2. InstalaceHardware a operační systém. LYX lze provozovat pod libovolnou varian-tou unixu s X-Windows nebo pod OS/2 s XFree (volně dostupná portabilníverze X-Windows). Pod Linuxem postačuje 486 s 8MB RAM, i když pro prácis rozsáhlejšími texty se vyplatí rozšířit paměť na 16MB.Distribuce LYXu. Distribuční balíky LYXu jsou primárně dostupné pomocíanonymního ftp na adrese ftp://ftp.via.ecp.fr/pub/lyx/, stejné soubory lzenajít i na ftp://la1ad.uio.no/pub/lyx/ a na dalších serverech. Najdete zdevelké množství verzí LYXu, z nichž většina je určena především pro samotnévývojáře (jsou to tedy alfa verze). Obecně platí, že liché verze LYXu (0.9, 0.11,0.13) jsou alfa verze, zatímco sudé verze (0.8, 0.10, 0.12, 0.14) jsou beta verze,tj. jsou určeny pro veřejnost. Zatím poslední beta verze s číslem 0.10.7 má ještěproblémy s podporou jazyků se znakovou sadou odlišnou od ISO Latin-1. V době,kdy tento článek vyjde, bude ale snad již hotová beta verze 0.12, která zmíněnýnedostatek odstraňuje. Navíc nejnovější současné alfa verze (0.11.36 a vyšší)jsou již dostatečně stabilní a je v nich implementováno téměř vše, co bude veverzi 0.12, včetně mezinárodní podpory. Pro výběr verze pro instalaci proto platínásledující pravidla:(i) Zvolte poslední beta verzi, pokud má číslo alespoň 0.12.0.(ii) Pokud dosud není k dispozici verze 0.12.0, pak můžete zvolit poslední verzize série 0.11 (na ftp.via.ecp.fr ji najdete v adresáři /pub/lyx/devel/0.11/). Pokud si chcete být jisti, že daná verze je stabilní, pošlete mimail.Z webové stránky Davida Johnsona http://www.lehigh.edu/~dlj0/LyriX.html se dá stáhnout hotová binární verze LYXu 0.10.7 pro Linux a AIX.Pravděpodobně zde bude také umístěna binárka verze 0.12.0, jakmile bude k dis-pozici. Staticky sestavená binární verze není sice optimální pokud jde o využitíoperační paměti (nepoužívá totiž sdílené knihovny), je ale ideální pro první se-známení s LYXem, protože její instalace nevyžaduje prakticky žádný čas anispeciální znalosti.Překladač a knihovny. Pokud nepoužijete binární distribuci LYXu, potře-bujete kvalitní překladač C++, například gcc verze 2.7.2.1 a vyšší. Dále je třebainstalovat knihovnu Xforms verze 0.86 nebo 0.87 a přesvědčit se, že máte v sys-tému knihovnu Xpm, nejlépe verze 4.7 nebo vyšší (to je totéž jako Xpm verze 3.4g,125protože tato knihovna má z historických důvodů dvojí číslování). U Xpm obvyklepostačuje verze, která byla instalována spolu s operačním systémem. Aktuálníverze knihovny Xforms se dá najít buď na distribučním uzlu LYXu (ftp://ftp.via.ecp.fr) v adresáři /pub/xforms/, nebo přímo u zdroje na http://bragg.phys.uwm.edu/xforms/. Nová verze Xpm se dá v případě potřeby získat naftp://ftp.x.org/contrib/libraries/. Pokud si nejste jisti, jestli máte vesvém systému nainstalovány zmíněné knihovny, stačí si po rozbalení distribuč-ního balíku přečíst výstup programu configure (program je součástí distribuceLYXu).Překlad a konfigurace LYXu. Pokud překládáte LYX ze zdrojových textů,je vhodný následující postup (při instalaci z binární distribuce odpadají prvnítři kroky):(i) Rozbalte distribuční sadu, přečtěte si soubory README a INSTALL, pusťte./configure --help v hlavním adresáři distribuce.(ii) Spusťte ./configure s parametry určujícími adresáře pro instalaci a dalšívolby. Pokud neuvedete žádné parametry, bude program lyx nainstalo-ván do adresáře /usr/local/bin/ a soubory s ním související do adre-sáře /usr/local/share/lyx/. Pokud ale například máte knihovnu Xformsumístěnou na nestandardním místě, třeba v $HOME/xforms/FORMS/, spus-títe ./configure s parametry--with-extra-lib=$HOME/xforms/FORMS/--with-extra-inc=$HOME/xforms/FORMS/.(iii) Pokud konfigurace proběhla bez chybových hlášení, spusťte make alla make install.(iv) Spusťte LYX: tím se ve Vašem home adresáři vytvoří podadresář .lyx,který se dá používat pro osobní konfiguraci LYXu, odlišnou od systé-mových konfiguračních souborů uložených standardně v adresáři /usr/local/share/lyx/.(v) Upravte konfigurační soubor (buď přímo systémový lyxrc nebo ~/.lyx/lyxrc) tak, aby vyhovoval Vašim potřebám.3. ČeštinaLYX umožňuje psát česky bez jakýchkoliv úprav. Stačí, když v Options/Keyboard zvolíme českou klávesnici: česká písmena, která nejsou v Latin-1 fon-tech, jsou pak graficky aproximována. Problémy ale nastanou, pokud chcemeeditovat dokument exportovaný do LATEXu: písmena s akcenty jsou v něm za-psána pomocí TEXovských maker (například \v{e} namísto ě). Nepodaří senám také korektně načíst textové soubory psané v ISO Latin-2 kódování. Po-kud tedy chceme LYX běžně používat pro psaní českých textů, je potřebné tyto126nedostatky odstranit. Řešení spočívá především v instalaci ISO Latin-2 fontůpro X-Windows.Fonty. V současné době je již k dispozici celá řada X-Windows fontů proznakovou sadu Latin-2. Nejlepším místem, kde se dají sehnat, je webovástránka Primoze Peterlina http://sizif.mf.uni-lj.si/linux/cee/iso8859-2.html. Pro LYX ale potřebujeme obrazovkové fonty v mnoha různých veli-kostech, čímž se výběr prakticky zužuje na postscriptové fonty. V současnédobě patrně jediné veřejně dostupné fonty tohoto typu jsou dílem PéteraSoóse z Řádu sv. Benedikta v maďarské Pannonhalmě. Jsou dostupné po-mocí anonymního ftp v souboru ftp://ftp.osb.hu/pub/misc/fonts/local/latin-2/l2pfb004.zip. Stačí rozbalit tento .zip soubor do některého adre-sáře (například do /usr/X11R6/lib/X11/fonts/osbfonts/) a adresář přidatdo cesty, ve které se hledají fonty tím, že napíšeme „xset +fp adresářÿ dosouboru $HOME/.xinitrc a restartujeme X-Windows. Po spuštění X-Windowsse můžeme příkazem xset q přesvědčit, jestli je cesta správně nastavena. Ad-resář můžeme přidat i přímo do systémové konfigurace X-Windows: v Li-nuxu stačí napsat „FontPath adresářÿ před první FontPath řádek v souboru/usr/lib/X11/XF86Config.Volby týkající se fontů pak budou v lyxrc vypadat následovně:\roman_font "-*-times new roman"\sans_font -*-arial\typewriter_font "-*-courier new"\font_norm iso8859-2Klávesnice. Česká klávesnice s americkou alternativou se v lyxrc nastavípomocí\kbmap true\kbmap_primary czech\kbmap_secondary americanPokud ovšem máte českou klávesnici nastavenou prostředky X-Windows (to jemožné v X11R6), nemusíte \kbmap* používat.Osvědčilo se mi také nastavení mazání směrem dozadu a použití Pause propřepínání klávesnice: přepíná postupně mezi primární klávesnicí (v našem pří-padě česká), sekundární klávesnicí a stavem, kdy LYX do mapování klávesnicenijak nezasahuje. Ve standardním lyxrc stačí odkomentovat následující řádky:\bind "Delete" "delete-backward"\bind "Pause" "keymap-toggle"LATEX. Pro korektní sazbu českých textů je vhodné v lyxrc nastavit následu-jící parametry:\fontencoding T1127\inputencoding latin2Použití Babelu pro zpracování češtiny se v lyxrc zapíná příkazem\language czechBabel definuje také „německéÿ uvozovky, které jsou nerozlišitelné od českých.V lyxrc tomu odpovídají příkazy\quotes language german\quotes times 2Pokud pro češtinu používáte namísto Babelu speciální format file, napříkladcslatex.fmt, je třeba namísto těchto voleb nastavit\latex command cslatex4. Další informacePřehledné údaje o LYXu, stejně jako plány na jeho další vývoj lze najít na ná-sledujících webových adresách:http://la1ad.uio.no/~larsbj/lyx.shtml (Lars Bjønnes),http://www.lehigh.edu/~dlj0/LyriX.html (David Johnson),http://www-pu.informatik.uni-tuebingen.de/users/ettrich (Matthias Et-trich, zakladatel projektu).Mailing list pro uživatele: přihlásíte se tím, že pošlete mail na adresulyx-users-request@fiwi02.wiwi.uni-tuebingen.de a do subjectu napíšetesubscribeVeškeré zprávy této diskusní skupiny jsou archivovány na http://bioclox.bot.biologie.uni-tuebingen.de/mailing-archive/lyxlist/maillist.htmlMailing list pro vývojáře LYXu má odlišnou proceduru pro přihlašování:pošlete zprávu na majordomo@via.ecp.fr a do jejího těla napíšetesubscribe lyxendArchiv je dostupný na http://www.via.ecp.fr/~andre/lyx/archive.Petr Mejzlíkmejzlik@fi.muni.cz128

LyX: téměř WYSIWYG prostředí pro LaTeX

http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/149793/ZpravodajCSTUG_007-1997-3_3.pdf

LyX: téměř WYSIWYG prostředí pro LaTeX

Abstract

Similar works

Full text

Available Versions

Institute of Mathematics AS CR, v. v. i.