Šrámek, Rudolf

Masaryk University Journals / Časopisy Masarykovy univerzity

Pedagogická orientace 1, 2003 49Mistři odborné výchovy jsou také pedagogičtí pracovníciRudolf ŠrámekTaké mistři odborné výchovy jsou pedagogičtí pracovníci (např. Bělina, 2001). Jejich počet v uplynulém desetiletí však značně poklesl v souvislosti se snižováním počtu učilišť. Těch bylo na začátku období 668, na konci desetiletí jen 483. V roce 1990 vykonávalo práci mistra odborné výchovy 17 195 osob, v roce 2000 pouze 7 163 osob (Lacina, 2001). Nicméně i mistři odborné výchovy mají být podle zavazující Bílé knihy minimálně bakaláři (Národní program . . . ,  2001). Tento požadavek je konkretizován do návrhů, aby bakalářský stupeň vysokoškolského vzdělání mistrů odborné výchovy byl z oboru pedagogiky respektive učitelství (např. Husník, 2001). Z toho vyplývá, že tato kategorie pedagogických pracovníků musí být více a lépe opečovávaná, než tomu bylo doposud, a to právě vysokoškolskými pracovišti pro přípravné vzdělávání učitelů (Šrámek, 2001).Například náš průzkum míry obtížnosti pedagogických činností mistrů odborné výchovy přináší podněty ke kodifikaci nezbytných standardů i pro přípravné vzdělávání mistrů odborné výchovy.Průzkum byl proveden roku 2000. Uskutečnil se v 15 okresech (Blansko, Brno, Brno-venkov, Bruntál, Břeclav, České Budějovice, Český Krumlov, Hodonín, Jeseník, Jindřichův Hradec, Kroměříž, Olomouc, Přerov, Vsetín a Znojmo). Zapojilo se do něj 32 učilišť. Tyto školy zahrnovaly více než 10 směrů odborného vzdělávání (např. směr chemický, lesnický, obchodní, oděvnický, podnikatelský, potravinářský, stavebnický, strojírenský, zahrad­nický a zemědělský) a více než 60 učebních a studijních oborů (např. obor automechanik, číšník, farmář, klempíř, konzervář, kuchař, prodavač, řez­ník, sladovník a zedník). Respondentů (mistrů odborné výchovy) bylo 283. Pilotáž byla provedena roku 1999. Zúčastnilo se jí 43 mistrů odborné vý­chovy (24 mužů a 19 žen). Charakteristiku respondentů uvádí tabulka 1, rozdělení respondentů uvádí tabulka 2. Uvádíme rovněž seznam pedagogic­kých činností posuzovaných v individuálních dotaznících.1 Průzkum souvisí s řešením výzkumného záměru PEF MZLU v Brně (MSM 43110007, 1999 až 2003).2Seznam posuzovaných pedagogických činností1. Formulování výchovných cílů vyučovací jednotky1 Pouhá orientační čísla činností, ne poradí činností.2Podílel se na něm au tor sdělení se svými externím i spolupracovníky.50 Pedeutologická problematika -  Pedagogická orientace č. 1, 2003Tab. 1: C harakteristika respondentůZnaky respondentů Muži Zeny CelkemRozsah věku v letech 21-65 20-58 20-65Průměr věku v letech 44,21 39,71 42,21Nejčastější délka věku v letech 17x50 let 10x45 let 20x50 letRozsah délky praxe vůbec v letech 1-45 1-43 1-45Průměr délky praxe vůbec v letech 24,10 18,19 21,47Nejčastější délka praxe vůbec v letech 12x30 let 10x25 let 20x25 letRozsah délky pedagogické praxe v letech 1-38 1-35 1-38Průměr délky pedagogické praxe v letech 12,17 8,83 10,68Nejčastější délka pedag. praxe v letech 15x1 rok 16x2 roky 25x8 letPočet respondentů 157 126 283Tab. 2: Rozdělení respondentůDélka ped. praxe v letech (průměrná délka =  10,68 let) Muži Ženy Celkem1. skup. -  do 10 let ped. praxe 78 90 168x59,36%2. skup. -  nad 10 let ped. praxe 79 36 115x40,64%157x55,48% 126x44,52% 283x100,00%2. Používání výchovných metod k výchově žáka3. Používání výchovných metod k výchově skupiny žáků4. Udržování kázně žáků při vyučování5. Řešení kázeňských přestupků žáků ve škole6. Uplatňování individuálního přístupu k žákům ve vyučovací jednotce7. Přizpůsobování vyučování věku žáků8. Formulování vzdělávacích cílů vyučovací jednotky9. Provedení didaktické analýzy učiva10. Rozvržení učiva na celý školní rok11. Stanovení učiva pro vyučovací jednotku12. Rozvržení sledu vyučovací jednotky13. Provedení nej základnější pedagogické (biopsychosociální) diagnostiky žáka14. Aktivizování žáka v průběhu vyučovací jednotky15. Udržování pozornosti žáků v průběhu vyučovací jednotky16. Komunikování se žáky v podobě slovní i mimoslovní17. Součinnost s nadprůměrnými žáky ve vyučovací jednotce18. Součinnost s průměrnými žáky ve vyučovací jednotce19. Součinnost s podprůměrnými žáky ve vyučovací jednotce20. Motivování žáků ve vyučovací jednotce21. Vysvětlování učiva ve vyučovací jednotce22. Zodpovídání dotazů žáků ve vyučovací jednotce23. Opakování a procvičování učiva ve vyučovací jednotce24. Formulování učebních otázek a úloh ve vyučovací jednotceŠrámek, R.: Mistři odborné výchovy jsou také pedagogičtí pracovníci 5125. Hodnocení a klasifikování žáků ve vyučovací jednotce26. Sestavení polostandardního didaktického testu a jeho používání ve vyučovací jednotce27. Organizování samostatné práce žáků ve vyučovací jednotce28. Používání vnitřně diferencovaného vyučování29. Používání problémového vyučování30. Používání adekvátních učebních pomůcek k názornému vyučování31. Stanovení pozice žáků ve skupině, ve třídě a v ročníku32. Reagování přiměřeným způsobem na neočekávaný vývoj chování a vzdělávání ve vyučovací jednotce33. Stanovení sociálního klimatu skupiny, třídy a ročníku34. Součinnost se spolupracovníky (ostatními pedagogy) při plnění úkolů školy35. Posuzování sebe sama analýzou videozáznamu vyučovací jednotkyVýsledky průzkumu míry obtížnosti pedagogických činností podle názorů samotných mistrů odborné výchovy uvádí tabulka 3.Tab. 3: Výsledky průzkum uRespondenti Nej snadnější pedagogická činnostNej obtížnější pedagogická činnost1. skupina -  muži a ženy 24 x č. 1 28 x č. 352. skupina -Tnuži a ženy 17x č. 1 18x č. 35Muži -  1. a 2. skupina 23 x č. 1 28x č. 35Ženy -  1. a 2. skupina 18x č. 1 18x č. 35Respondenti celkem 41 x č. 1 46 x č. 35Průzkum prokázal, že nej snadnější pedagogickou činností (dovedností) podle názorů (mínění) respondentů je formulování výchovných cílů vyučo­vací jednotky. To samo o sobě ovšem neznamená, že formulace výchovných cílů vyučovacích jednotek v reálné výuce jsou z pedagogických hledisek sta­noveny opravdu ve výkonech žáků s uvedením podmínek a norem výkonů. Znamená to pouze, že dotazovaní mistři odborné výchovy jsou přesvědčeni, že formulování výchovných cílů vyučovacích jednotek jim z nabídnutého souboru dovedností činí nejmenší obtíže.Zjistilo se, že nejobtížnější pedagogickou činností respondentů je posuzo­vání sebe sama, konkrétně technikou analýzy záznamu vyučovací jednotky. Toto zjištění koresponduje i s výsledky rozhovorů a pozorování autora sdě­lení, získanými ze souboru více než 700 jiných mistrů odborné výchovy.Rovněž se prokázalo, že činnost č. 24 Formulování učebních otázek a úloh ve vyučovací jednotce je jedinou dovedností, kterou ani jeden z 283 respon-52 Pedeutologická problematika -  Pedagogická orientace č. 1, 2003dentů nejmenoval buď jako nejsnadnější, nebo jako nejobtížnější pedago­gická činnost.3Předběžné závěry ze tří nej základnějších zjištění je možno formulovat takto:1. První a třetí (neočekávané) zjištění nabádá k tomu, aby se v přípravném (i dalším) vzdělávání mistrů odborné výchovy neopomíjela pedagogická teleologie (taxonomie).2. Druhé (očekávané) zjištění vede k tomu, aby se ve vzdělávání mistrů od­borné výchovy vůbec akcentovala pedagogická diagnostika (autoreflexe).Po péči vysokoškolských pracovišť požadované v úvodu volají mnozí peda­gogové (např. Průcha, 1997). Přesto jsou mistři odborné výchovy převážně objektem pozornosti učitelských periodik (Husník, 2000) a minimálně před­mětem zájmu pedagogických publikací. Toto sdělení je proto skromným pokusem o dílčí posun k lepší situaci, konkrétně v Pedagogické orientaci.LiteraturaBělina, M. Výklad pojm u pedagogický pracovník podle Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Týdeník školství, 2001, roČ. 9, č. 27, s. 10.Lacina, P. Jsou učiliště na odpis? Učitelské noviny, 2001, roč. 104, č. 11, s. 20.N árodní program rozvoje vzdělávání v České republice. Bílá kniha. 1. vyd. P raha: ÚIV- -Tauris, 2001, s. 45.HUSNÍK, P. Do jaké školy p a tří m istři odborné výchovy? Učitelské noviny , 2001, roč. 104, č. 27, s. 8.Šrámek, R. Jak  dál ve vzdělávání učitelů odborných předm ětů . Pedagogická orientace, 2002, č. 4, s. 110-111.ŠIMONÍK, O. Začínající učitel. Brno: Paido, 1995. 1. do t., 1. vyd. 102 s.Průcha, J. M oderní pedagogika. 1. vyd. P raha: P o rtá l, 1997. 496 s.Husník, P. Pozastavený příkaz m inistra . Učitelské noviny, 2000, roč. 103, č. 37, s. 13.ŠRÁMEK, R. Mistři odborné výchovy jsou také pedagogičtí pracovníci. Pedagogická orientace 2003, č. 1, s. 49-52. ISSN 1211-4669.Adresa autora: PaedDr. Rudolf Šrámek, CSc., Ústav humanitních věd, PEF MZLU, Zemědělská 1, Brno3 Ve zcela podobném  průzkum u Šim oníka (1995) se zjistilo, že správná form ulace otázek (učebních úloh) činí obtíže u 46,80%  osob ze 141 respondentů . V jiném  šetření B endla (1997), jehož se zúčastnilo  177 respondentů. (Pedagogika, 1997, roč. 47, č. 1, s. 54- 64) bylo prokázáno, že form ulace učebních úloh je tře tí nejjednodušší činnost v souboru 26 ped agogi ckých d ovedností.

Mistři odborné výchovy jsou také pedagogičtí pracovníci

Abstract

Similar works

Full text

Available Versions

Masaryk University Journals / Časopisy Masarykovy univerzity

Cartoteca Digital