Dostál, Antonín

Masaryk University Journals / Časopisy Masarykovy univerzity

K tradici a perspektivám české školy 23vyčerpatelným zdrojem hodnot každé rodiny, obce, národa, státu i světa. Prosazuje nejen dostatek prostředků pro tyto ušlechtilé cíle, ale i účelnější a úspornější hospodaření s nimi.V souladu s Listinou základních práv a svobod Ústavy ČR trvá na bez­platném základním a úplném středním všeobecném nebo odborném vzdělání pro všechny, kteří mají k němu předpoklady. Odmítá i plošné zavádění škol­ného na vysokých školách.V moderní pluralitní demokracii přestává monopol školy na vzdělávání, ustupuje i monopol státu na školy. Státní školství zůstává však ve vyspě­lých zemích rozhodujícím garantem obecné i odborné vzdělanosti. Veřejné školství v pluralitní demokracii nesmí být kolbištěm stranických, církevních, privátních či jiných partikulárních zájmů; musí být důsledně nadstranícke, nadkonfesionální, orientované na hodnoty, které lidi nerozdělují, ale spojují. Zejména ve všeobecně vzdělávacích školách musí být všechny úzce oborové a dílčí zájmy podřízeny hodnotám obecně lidským.Ani moudrá správa a samospráva není vševědoucí, neomylná, všechny problémy řeší proto odborně a demokraticky. Má osvědčenou humanitně demokratickou orientaci, realistický program, dobrou vůli i pevnou víru ve schopnosti občanů, že si poradí i v obtížných situacích. Výchovu a vzdělá­vání pokládá za záležitosti svrchovaně osobní, rodinné i veřejné a odborné. Nepodceňuje rozvíjení pedagogických výzkumů, věd ani další infrastruktu­ru nezbytnou pro dobré školy. Usiluje o permanentní zdokonalování všech výchovně vzdělávacích předpokladů, procesů i výsledků. Odmítá pohrdání poctivou prací všech, tedy i studentů, učitelů, vědců, umělců a kulturních pracovníků. V našich učitelích i v ostatních představitelích vědy a kultu­ry je skryt obrovský nevyužitý tvůrčí potenciál, který potřebuje jen lepší pracovní podmínky a kompetentnější vedení. Zve proto k tvůrčí spoluprá­ci všechny, kteří chtějí ochránit naši vzdělanost, vědu i kulturu před jejich nemocemi, před samoúčelným scientismem, iracionalismem, prospěchářskou krátkozrakostí, byrokratickou tupostí i před soudobou záplavou povrchního diletantství a dalších pahodnot.K tradici a perspektivám české školyAntonín DostálV současné době lze pozorovat na vysokých školách i v Akademii zjev­né i skryté tendence podceňování pedagogiky a pedagogických pracovníků. Provádí se sice přestavba našeho školství v souladu s potřebami demokratic-24ké společnosti, ale dosud se převážně soustřeďuje na sekundární organizační problémy školské soustavy. Současná škola tak přes vodopády chaotických změn zůstává v celém svém pojetí i v organizaci v zajetí minulosti zanika­jícího „statického“ světa.Reforma našeho školství se uskutečňuje v současném pohyblivém a dy­namicky se rozvíjejícím světě, který bývá označován jako svět moderní, pře­cházející již i ve svět postmoderní, do jehož pohybu mocně zasáhla věda spo­jená se stále účinnější technikou. Odhalila se také pluralita, multikulturnost společenského života, jeho dosud skryté, vzdálené nebo neznámé protiklady, jinosti, odlišnosti, vyvolávající neustálé konflikty, které svým globálním do­sahem ohražují dokonce existenci přírody, lidstva a celé planety. Vědotech- nika totiž ve svém úsilí dosáhnout co největšího pokroku a zlepšení životních podmínek lidstva vsadila svou moc a sílu na jednostranně instrumentální pojetí vědeckého účinného poznání, v němž se vytratil jeho etický, vnitř­ně lidský smysl myšlení, přesvědčení, citlivého citového zaujetí a chování, fteší-li se tedy problémy přestavby našeho školství a přistupuje-li se již k je­jí realizaci, pak je třeba vidět ji nejen v podmínkách našeho nedokonalého trhu a parlamentního zřízení, nýbrž zároveň v kontextu s celkovou situací současného moderního a postmoderního světa, dávajícího reálné podněty dalšího rozvoje.Tyto podněty se nesporně obracejí k propracování nového pojetí obsahu vědění a vzdělání, v němž vystupuje do popředí nový smysl vzdělanosti jako nástroje zlidšťování současného života a světa. Nové pojetí obsahu vědění a vzdělání má na zřeteli jak stránku kvantitativní, tak zejména stránku jeho kvality. Z hlediska kvantitativního jde o to, jak se vypořádat se skutečnou explozí vědeckých a technických poznatků, rozrůstajících se ve stále rych­lejším tempu do téměř nepřehledného množství. Už to naznačuje, že proud ženoucích se poznatků nelze vtěsnat do učiva v krátkém údobí školní docház­ky, že se učení nutně stává celoživotním procesem. Z hlediska kvalitativního jde o překonání takového vědění, které nabylo charakteru převážně nebo pouze instrumentálního, operativního, zaměřeného k přírodě i ke společnos­ti jako k předmětu exploatace a manipulace, v němž se vytratil onen vnitřní smysl duchovně mravního zaměření, v němž se naopak vyhrotil vztah mezi subjektem jako pánem světa a objektem jako předmětem k jeho službám, k jeho potřebě a spotřebě. Toto instrumentální pojetí vědění se prosazova­lo i do obsahu školního vyučování, do jednotlivých vyučovacích předmětů, které byly chápány v podstatě jako „vědy v malém“ .V tomto smyslu i pedagogika jako věda potřebuje obratu, který usku­tečnil již před několika staletími náš velký myslitel a učitel Jan Amos Ko­menský; nejen škola, nýbrž i celý život člověka se mu stát dílnou lidskosti,Examinátoři OECD byli kritičtí 25officina humanitatis. Věda a technika — (natož iracionalismus) problémy přítomné doby samy nevyřeší.Examinátoři OECD byli kritičtíRudolf BuchtaPodrobná zpráva zahraničních odborníků zahrnuje mnoho kritických sta­novisek a podnětů, které orientují české školství k pohledu do budoucnosti a otevírají veřejnou diskusi. Nej významnější myšlenky reagují na novelu při­jatou Parlamentem CR k základním a středním školám z 22. června 1995.Obnovení víceletých gymnázií je radikální opatření, jehož plné důsledky nelze ještě předvídat. Pokud ve školské politice nedojde k přijetí odpovídají­cích opatření, může to vést k rozrušení celé struktury vzdělávacího systému. Model sjednocené školy, to znamená jedna škola pro všechny až do ukončení nebo téměř do ukončení povinné školní docházky, se stal v západní Evropě postupně převládající formou.Další zvýšení podílu mladých lidí vstupujících do víceletého gymnázia bude mít nevyhnutelně tři základní důsledky:1. Povede k odebrání nejen mimořádně nadaných, avšak všech „dobrých“žáků ze základních škol, které jsou odsouzeny stát se školami pro žákys průměrným a nízkým prospěchem.2. Podkope náborovou základnu pro čtyřleté gymnázium.Tým examinátorů se domnívá, že výsledkem takového vývoje by byla nevyváženost školské soustavy jako celku. Mělo by se učinit vše pro to, aby se tento katastrofický scénář nestal skutečností. Ze všeho nej důležitější je zabránit, aby druhému stupni ZŠ byla způsobena velká škoda.Podle jeho názoru si hlubšího zkoumání zasluhují tři linie školské politi­ky:První linie se týká vnitřní organizace ZŠ, kde klíčovým prvkem by měl být dobře strukturovaný vzdělávací program nabízející cílevědomou diferen­ciaci výuky podle odlišných schopností a zájmů žáků. Diferenciaci však jen v rámci školy, ne mezi školami.Druhá linie se vztahuje k rychlé realizaci vzdělávacích standardů, které se nyní vymezují pro celé povinné vzdělávání.Třetí linie by se měla projevit v podpoře víceúčelových škol, kde by vedle sebe existoval nižší stupeň víceletých gymnázií a vyšší stupeň ZŠ s možností

K tradici a perspektivám české školy

https://journals.muni.cz/pedor/article/download/10832/9672

K tradici a perspektivám české školy

Abstract

Similar works

Full text

Available Versions

Masaryk University Journals / Časopisy Masarykovy univerzity