Před 55 lety, 14. května 1958, zemřel prof. MUDr. Jan Lukeš, v letech 1947 až1952 přednosta Mikrobiologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Narodil se 19. dubna 1885 v Kralupech nad Vltavou a promoval na Karlově (tehdy Karlo-Ferdinandově) univerzitě v Praze roku 1910

Votava, Miroslav

Masaryk University Journals / Časopisy Masarykovy univerzity

U  N  I  V  E  R  S  I  T  A  S63Pětapadesát let od úmrtí profesora MUDr. Jana LukešePřed 55 lety, 14. května 1958, zemřelprof. MUDr. Jan Lukeš, v letech 1947 až1952 přednosta Mikrobiologického ústavuLékařské fakulty Masarykovy univerzity.Narodil se 19. dubna 1885 v Kralupechnad Vltavou a promoval na Karlově (tehdyKarlo-Ferdinandově) univerzitě v Prazeroku 1910. V letech 1907–1910 byl de-monstrátorem Hlavova patologicko-anato-mického ústavu, od r. 1911 pak asistentem.Během první světové války sloužil mj. v Rumunsku, kde utrpěl průstřel plic. Hnedpo válce se ujal budování Ústavu patolo-gické anatomie na čerstvě založené Vysokéškole zvěrolékařské v Brně. V roce 1920 jejprof. Hlava habilitoval a ještě téhož roku seLukeš stal v Brně mimořádným profesoremobecné patologie a patologické anatomie a přednostou veterinárního Patologicko-anatomického ústavu.Velmi brzo po nástupu do Brna se pro-fesoru Lukešovi podařilo histologicky(stříbřením) prokázat ve tkáních psů uhy-nulých na tzv. stuttgartskou chorobu bakterii spirálovitého tvaru. Tato bakterie,původně Lukešem nazvaná Spirochaetamelanogenes canum, se dnes nazývá Lep-tospira canicola. Z brněnského pracovištěpochází velká část jeho odborných prací,věnovaných mj. antraxu, lymfogranulomua tuberkulóze.V r. 1925 byl Lukeš povolán jako řádnýprofesor patologické anatomie na Lékař-skou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě. Pokračuje v publikacích o tu-berkulóze a zabývá se např. horečnatouléčbou mikrobiálními vakcínami a tehdyaktuální tularémií. V letech 1928/1929 pů-sobí jako děkan tamější lékařské fakulty.Na Univerzitě Komenského v Bratislavědosahuje vrcholu své akademické dráhy,když byl roku 1938 zvolen rektorem.V dalších letech se věci v Lukešově ži-votě začaly postupně měnit k horšímu. V březnu 1939 je spolu s ostatními čes-kými profesory vypuzen ze Slovenska.Vrací se do Brna na lékařskou fakultu, kdeje jmenován profesorem patologické ana-tomie. Po uzavření českých vysokých školnacisty působí jako expert prosektury veZlíně a v Uherském Hradišti. Po osvobození má Lukeš jisté prob-lémy, protože jeho profesorský dekret podepsal prezident Hácha. Přednostou br-něnské patologické anatomie je tehdy pro-fesor Václav Neumann a mezi oběmavýraznými osobnostmi dochází k třenicím.Možná i proto Lukeš v r. 1947 střídá v čelefakultního Mikrobiologického ústavu prof.Tomáška, který je plně vytížen jinými povinnostmi. Po dalších dvou letech se fakultní ústav stěhuje z Komenského ná-městí do nové budovy v Zemské nemoc-nici U Svaté Anny, kde již sídlí Tomáškovanemocniční mikrobiologie. Ani zde nenísoužití obou profesorů snadné.Velké potíže nastaly profesoru Luke-šovi po roce 1948. Celý život se nebálříkat, co si myslí, a tak se netajil ani ne-souhlasem se zásahy tehdy panujícího režimu do přírodních věd a medicíny. Bo-haté vědecké zkušenosti a nesmírná sečtě-lost ho vedly k otevřenému pohrdánítenkrát oslavovaným učením Lysenka a Lepešinské. I nadále si vážil genetikyvzdor oficiálním názorům, které ji označo-valy za buržoazní pavědu. Jako mikrobio-log prohlašoval za nesmysl tvrzení, žeAmeričané vedou v Koreji bakteriologic-kou válku pomocí uměle nakaženéhoVýznamné osobnosti  naší univerzityUniversitas2_2013_Universitas1_2012_7A  13.6.2013  9:15  Stránka 6364hmyzu. Za tento názor ho bohužel jehostudenti udali tehdejšímu děkanovi.Aby tedy nemohl ideologicky ne-vhodně ovlivňovat mladou generaci, bylprof. Lukeš v r. 1952 zbaven venia do-cendi a vedení ústavu a na fakultě zůstalpouze jako vědecký pracovník. I v tétofunkci trpěl ústrky. Byť mu vědecká radafakulty navrhla hodnost doktora věd,nikdy mu tento titul nebyl udělen. Snad hov těch dobách potěšilo aspoň ocenění ame-rických kolegů – za svou práci o třídenníchorobě selat z r. 1953 byl jmenován čest-ným členem Americké veterinární společ-nosti. V posledních letech života ho začalysužovat cévní mozkové příhody, posledního zahubila 14. května 1958. A pokoje ne-dosáhl ani v hrobě. Před pár lety nějakývandal surově urval a nejspíše ve sběrnězpeněžil bronzovou nádobu, která zdobilapomník, pod nímž profesor Lukeš odpo-čívá se svojí manželkou.Akademický senát Lékařské fakultyMasarykovy univerzity rozhodl dne 15. 10.1990 o slavnostní rehabilitaci prof. Lukešejako vysokoškolského učitele i přednostyústavu. Na hlavní chodbě Fakultní nemoc-nice U Sv. Anny byla umístěna pamětnídeska s jeho portrétem. O obojí se zaslou-žil první polistopadový šéf Mikrobiolo-gického ústavu prof. MUDr. Leopold Pospíšil, DrSc. Na paměť profesora Lu-keše pořádá od r. 1995 brněnská regionálnípobočka Československé společnosti mi-krobiologické každoročně seminář zvanýLukešův den. První z nich byl na jeho po-čest věnován leptospirám. Další Lukešovydny se konají většinou na Veterinární a far-maceutické univerzitě v Brně a těší se mimořádné účasti odborníků z České re-publiky a ze Slovenska. Zabývají se totižvšemi mikroorganismy a infekcemi spo-lečného zájmu humánní a veterinární me-dicíny. M. VotavaSté jubileum Jiřího Krystýnka(1913–1991)Je to jako dnes, co jsem s ním seděl ve starobrněnském pivovaru po jednéúspěšné zkoušce, na kterou mě doprovázeljako zástupce školitele v době mé aspiran-tury. Jiskřivé vzpomínky na mé někdejšíučitele, zejména na Franka Wollmana, měprovázely po celý život. Jiří Krystýnek bylnejstarším žákem svého učitele a jemutaké věnoval své studie: šel v jeho stopáchdůsledně zejména v literární komparatis-tice a česko-polské regionalistice. Studentimohou dodnes čerpat z jeho nestárnoucíhoučebního textu o slovanských literaturách(Slovanské literatury, SPN, Praha 1964).1Doc. PhDr. Jiří Krystýnek, CSc., se na-rodil 16. ledna 1913 v Ostravě-Michálko-vicích, studoval na Filozofické fakultě MU v Brně v letech 1932–1937 češtinu aněmčinu: mezi svými učiteli uvádělFranka Wollmana, Arna Nováka, Bohu-slava Havránka, Františka Trávníčka a ger-manisty Antonína Beera a Jana Krejčího.Po absolutoriu působil až do roku 1954 narůzných středních a odborných školách, vroce 1954 přešel na Filozofickou fakultu v Brně jako odborný asistent tehdejší ka-tedry slavistiky. Zde se začíná odvíjet ži-votní dráha polonisty a slavisty v širokémslova smyslu: v letech 1956 a 1963 sezúčastnil kurzu pro zahraniční slavisty veVaršavě, v roce 1956 byl na letním semi-náři v Sofii, později v Jugoslávii, Vrati-slavi a opět v Sofii. Zejména se věnovalpolské a bulharské literatuře.V podstatě pracoval s podobnými vý-znamovými kategoriemi jako později slo-venský komparatista Dionýz Ďurišin(1929–1997), i když je tak nenazýval, totižU  N  I  V  E  R  S  I  T  A  S 2   2013·1 Využívám zde svého staršího textu SlavistaJiří Krystýnek. Universitas 2003, č. 2, s. 24–25.Universitas2_2013_Universitas1_2012_7A  13.6.2013  9:15  Stránka 64

Pětapadesát let od úmrtí profesora MUDr. Jana Lukeše

https://journals.muni.cz/universitas/article/download/397/386

Pětapadesát let od úmrtí profesora MUDr. Jana Lukeše

Abstract

Similar works

Full text

Available Versions

Masaryk University Journals / Časopisy Masarykovy univerzity