Pol, Milan

Rabušicová, Milada

Masaryk University Journals / Časopisy Masarykovy univerzity

Pedagogická orientace 4, 1997 95Učitelé a rozhodovací procesy ve školeMilan Pol, Milada RabušicováŠkoly dnes pracují a vyvíjejí se v kontextu decentralizovaného, odvětvo­vého řízení vzdělávacího systému, nového způsobu financování, v kontextu posilování role rodičů vyjádřené mimo jiné možností volby školy, v situaci rozvíjení nových vztahů s vnějšími partnery školy, v podmínkách marketi- zace školského systému, v kontextu demografických a dalších změn. Školy dnes mají možnost chovat se více méně autonomně. Jak je to ale s demokra­cií uvnitř škol? Jsou naše školy relativně autonomními jednotkami fungují­cími v relativně demokratickém vnějším prostředí, pro jejichž vnitřní rozvoj je typická snaha o budování otevřeného, demokratického prostředí? Součástí rétoriky reformy školského systému bývá předpoklad, že autonomní škola je současně školou demokratickou. Ten však nemusí platit. Domníváme se, že škola má šanci stát se demokratickou institucí teprve tehdy, pracuje-li na rozvoji vlastního participativního prostředí. Nejde totiž jen o to, „jak dosáhnout autonomie škol, ale jak ve školách dospět ke kolegiálnímu a ko­lektivnímu řízení“ (Pol, 1996, s. 51).Participace učitelů na rozhodovacích procesech ve škole je ve vyspělém světě považována za jednu z klíčových okolností školských reforem. Lze ji chápat jako součást a dokonce jako podmínku rozvoje školní autonomie a demokracie (srov. např. Conley a Bacharach, 1990).Pozitivní efekty účasti, aktivity, iniciativy a osobního zájmu a zaintere­sovanosti zaměstnanců na dění podniku či instituce, včetně školy, jsou dnes již všeobecně uznávány (Pol, 1996). Vedle vytvoření nezbytných podmínek pro participaci a jejich zabudování do systému řízení instituce — školy je, podle našeho soudu, podstatné, zda zaměstnanci — učitelé vůbec mají zájem se na strategických i operativních rozhodováních své instituce podílet.Pro účely tohoto výzkumného sdělení vybíráme tu část projektu o řízení českých škol a o účasti učitelů v něm, která se týká právě problému faktické a chtěné participace učitelů na rozhodování školy v různých oblastech a je­jich vlivu na profesní spokojenost učitelů a jejich spokojenost s fungováním školy.V rámci našeho souboru se budeme snažit nalézt odpovědi na tyto vý­zkumné otázky:1. Ve kterých konkrétních oblastech chodu školy se učitelé zúčastňují roz­hodování v jejich škole?96 Výzkumná sdělení —  Pedagogická orientace č. 4, 19972. Ve kterých konkrétních oblastech chodu školy se učitelé mají zájem účastnit rozhodování v jejich škole?3. Existuje nějaká diskrepance mezi účastí a zájmem učitelů spolurozho­dovat v jejich škole?4. Má případná diskrepance mezi účastí a zájmem učitelů spolurozhodovat vliv na jejich spokojenost s fungováním školy?5. Má případná diskrepance mezi účastí a zájmem učitelů spolurozhodovat vliv na jejich spokojenost s učitelskou profesí?6. Lze se domnívat, že učitelé, kteří se významněji podílejí na rozhodování v jejich škole, jsou také spokojenější s fungováním své školy?7. Lze se domnívat, že učitelé, kteří se významněji podílejí na rozhodování v jejich škole, jsou také spokojenější se svou profesí?Charakteristika souboruDo souboru je zahrnuto 171 učitelů z 9 brněnských úplných základních škol, kteří v květnu 1997 vyplnili, stejně jako ředitelé jejich škol, dotazníky na téma „Jak se na školách rozhoduje?“. Návratnost dotazníků činila 52 %, i když procento návratnosti bylo u jednotlivých škol velmi různé: pohybovalo se v rozmezí 22 % až 85 %.V souboru je 149 žen a 22 mužů. Podle délky učitelské praxe je rozložení souboru následující: 19 % souboru tvoří učitelé s roční až tříletou praxí, 19 % tvoří učitelé, jejichž učitelská praxe je dlouhá čtyři až deset let, 19 % tvoří ti, kteří učí 11 až 20 let a konečně 40 % tvoří ti, kteří učí déle než 21 roků.Použitá m etodologieZdrojem dat je rozsáhlejší dotazník, z něhož pro tento příspěvek analyzu­jeme jen odpovědi na otázku týkající se účasti na jednotlivých oblastech školního rozhodování, zájmu o účast na školním rozhodování, na otázku tázající se na spokojenost s profesí a na otázku zjišťující spokojenost s fun­gováním školy.Oblasti školního rozhodování jsme rozdělili arbitrárne do čtyř celků. Ko­herenci těchto celků jsme testovali pomocí korelační analýzy. Výsledkem této procedury je rozdělení, které jsme si pracovně nazvali jako pedagogický pro­ces, personální záležitosti, strategie rozvoje školy jako celku a vnější vztahy školy. Indikátory jednotlivých celků ukazuje tabulka 1.Pol, M. —  Rabušicová, M: Učitelé a rozhodovací procesy ve škole 97Tab. 1: Oblasti školního rozhodovaní1. p e d a g o g i c k ý  p r o c e s :-  výběr učebnic a učebních textů-  výběr vhodných vyučovacích metod a postupů-  řešení studijních problémů jednotlivých žáků-  zajišťování speciálních výchovných a vzdělávacích potřeb žáků2. p e r s o n á l n í  z á l e ž i t o s t i :-  přijímání nových členů pedagogického sboru-  rozdělování úkolů jednotlivým učitelům-  řešení stížností jednotlivých učitelů-  určování osobních platů jednotlivých učitelů-  postupy při neplnění povinností jednotlivých učitelů3. s t r a t e g i e  r o z v o j e  š k o l y  j a k o  c e l k u :-  stanovování výchovné a vzdělávací strategie školy-  vymezování zásad disciplíny žáků ve třídách-  plánování školního rozpočtu-  plánování nového materiálního a prostorového vybavení školy4 . v n ě j š í  v z t a h y  š k o l y :-  stanovování zásad komunikace s rodiči-  vztahy s dalšími vnějšími partnery školy-  reprezentace školy navenek-  zajišťování programů pro mimoškolní činnostSebraná data jsme analyzovali prostřednictvím programu SPSS pro zpra­cování statistických dat ve společenskovědním výzkumu.VýsledkyNa první dvě otázky, tedy „ve kterých konkrétních oblastech se učitelé zú­častňují rozhodování v jejich škole“ a „ve kterých konkrétních oblastech mají učitelé zájem se účastnit rozhodování v jejich škole“, poskytuje odpo­věď tabulka 2.Tab. 2: Indikátory účasti učitelů na školním rozhodování a jejich zájem o tuto účast1. p e d a g o g i c k ý  p r o c e s ú č a s t  (%) z á j e m  (%)-  výběr učebnic a učebních textů 89 93-  výběr vhodných vyučovacích metod a postupů 89 91-  řešení studijních problémů jednotlivých žáků 92 94-  zajišťování speciálních výchovných a vzdělávacích potřeb žáků59 7398 Výzkumná sdělení —  Pedagogická orientace č. 4, 19972.  p e r s o n á l n í  z á l e ž i t o s t i ú č a s t  ( % ) z á j e m  (%)-  přijímání nových členů pedagogického sboru 13 35-  rozdělování úkolů jednotlivým učitelům 18 39-  řešení stížností jednotlivých učitelů 14 37-  určování osobních platů jednotlivých učitelů 4 19-  postupy při neplnění povinností učitelů 7 193. s t r a t e g i e  r o z v o j e  š k o l y  j a k o  c e l k u ú č a s t  (%) z á j e m  (%)-  stanovování vých. a vzdělávací strategie školy 61 83-  vymezování zásad disciplíny žáků ve třídách 82 96-  plánování školního rozpočtu 5 38-  plánování nového materiálního 48 85a prostorového vybavení školy4■ v n ě j š í  v z t a h y  š k o l y ú č a s t  ( % ) z á j e m  (%)-  stanovování zásad komunikace s rodiči 58 80-  vztahy s dalšími vnějšími partnery školy 13 29-  reprezentace školy navenek 73 80-  zajišťování programů pro mimoškolní činnost 46 55Jak je z tabulky i dalších výpočtů patrné, nejvíce se, podle očekávání, učitelé podílejí na rozhodování o samotném pedagogickém procesu (téměř polovina z nich vypovídá, že rozhoduje o všech čtyřech oblastech v rámci pedagogického procesu), naopak nejméně mohou ovlivňovat personální zá­ležitosti (více než dvě třetiny učitelů se neúčastní rozhodování ani o jednom z pěti indikátorů personálních záležitostí). Poněkud zaráží, že v případě čtyř indikátorů strategie rozvoje školy jako celku jen 5 % respondentů spoluroz­hoduje o každém z nich, naopak 12 % o žádném z nich.Prakticky ve všech oblastech formulují učitelé větší zájem spolurozhodo­vat, než jak fakticky na rozhodování participují. Markantní je to například u „plánování školního rozpočtu“ a u všech indikátorů „strategie rozvoje školy jako celku“ (zde je více než třetina respondentů v pásmu výrazněj­šího zájmu než faktické participace). Tento rozdíl, na nějž se ptáme ve třetí otázce, je potvrzen také statisticky.Očekávali jsme, že se vliv této diskrepance projeví v míře spokojenosti či nespokojenosti učitelů s fungováním jejich školy. Můžeme konstatovat, že skutečně existuje statisticky významná souvislost mezi těmito dvěma jevy, a to konkrétně v oblasti strategického rozvoje školy (Spearmanův koeficient pořadové korelace = -0,35 na hladině významnosti 0,001), v oblasti perso­nálních záležitostí (-0,27) a v oblasti vnějších vztahů školy (-0,21). Jinými slovy, učitelé, kteří mají podstatně větší zájem spolurozhodovat, než je je­jich faktická možnost se tohoto rozhodování účastnit, jsou s fungováním své školy méně spokojeni.Dále se ptáme, zda tato diskrepance může prokazovat nějaký vliv na spo­kojenost učitelů s jejich učitelskou profesí. Zde se, alespoň v našem souboru,Pol, M. —  Rabušicová, M: Učitelé a rozhodovací procesy ve škole 99žádná souvislost neprojevila (pedagogický proces: —0,03, personální záleži­tosti: —0,09, strategie rozvoje školy: —0,15, vnější vztahy školy: —0,02).Celkově učitelé, kteří významněji participují na školním rozhodování, vyjadřují současně větší spokojenost s fungováním své školy (Spearmanův koeficient = —0,32). V jednotlivých oblastech rozhodování je statistická sou­vislost nasledovná: personální záležitosti: —0,23, strategický rozvoj školy: —0,36, vnější vztahy školy: —0,31. U vztahu k profesi se souvislost mezi mí­rou účasti a vyjádřenou spokojeností či nespokojeností s profesí statisticky neprokázala.DiskuseNaše zjištění korespondují se závěry jiných rozsáhlejších studií na toto téma (Alluto a Belasco, 1973; Smylie, 1992). Ukazuje se, že „deprivace“ zájmu podílet se na školním rozhodování má mnoho souvislostí s celkovou aktivitou učitelů, s jejich vnímáním učitelské role a především s jejich spokojeností v konkrétním školním prostředí. Naše výsledky také naznačují, že učitelé nemohou být paušálně označováni za „zajímající se bezprostředně jen o svou práci ve školní třídě“.Jsme si ovšem vědomi, že sama o sobě účast zaměstnanců na rozhodování lepší výsledky organizace nezaručuje (srov. např. Conley, Schmidle a Shedd, 1988). Důležitou roli hraje samozřejmě i mnoho dalších „kontextuálních“ faktorů.ImplikaceK tomu, abychom mohli činit širší a jistě potřebné závěry o způsobu řízení škol, o participaci učitelů na školním dění a o převládajícím modelu školního rozhodování, je třeba dalších zjištění. Ta by se měla opírat o fakta z konkrét­ního školního prostředí (velikost školy, okruh vedení školy, role ředitele školy, organizační podmínky pro spolurozhodování apod.), a také o názory všech zúčastněných (ředitele, zástupců ředitele, učitelů) na užitečnost či přímo nutnost participativního stylu řízení školy. Takový postup volíme v již zmí­něném šířeji koncipovaném výzkumu o způsobech řízení českých základních škol.Literatura• Alutto, J. A. — Belasco, J. A.: Patterns of Teacher Participation in School System Decision Making. In: Educational Administration Quarterly IX, Winter, 1973, No. 1.• Conley, S. C. — Bacharach, S. B.: From School-Site Management to Participatory School-Site Management. In: Phi Delta Kappan 71, brezen 1990.100 Výzkumná sdělení —  Pedagogická orientace č. 4, 1997• Conley, S. C. — Schmidle, T. — Shedd, J. B.: Teacher participation in the manage­ment of school system. Teachers College Record, 90, č. 2, zima 1988, s. 259-280.• Pol, M.: Ke konceptu sdíleného rozhodování ve školách. In: Alternativní výuka na současném gymnáziu. Sborník příspěvků z 1. mezinárodní konference pořádané 11. března 1994 Akademickým gymnáziem v Brně. Brno 1994.• Pol, M.: Participativní řízení škol a kroužky kvality jako jeho netradiční forma. In: Sborník filozofické fakulty brněnské univerzity, řada pedagogická Ul. Masarykova univerzita, Brno 1996.• Smylie, M. A.: Teacher Participation in School Decision Making: Assessing Willing­ness to Participate. In: Educational Evaluation and Policy Analysis, Spring, 1992, Vol. 1.Poznámka: Příspěvek vznikl z části v rámci projektu „M anagem ent o f C zech  Schools: w ith  or w ith ou t T eachers’ P artic ip ation ?“ podporovaném grantem Re­search Support Scheme of the OSI/HESP, grant č. 346/1996.P o l , M. —  R a b u Šic o v Á, M: Učitelé a rozhodovací procesy ve škole. Pedagogická orientace 1997, 4, s. 95-100, ISSN 1211-4669.Adresa autorů: PhDr. Milan Pol, CSc., PhDr. et Dr. Milada Rabušicová, Ústav pedagogických věd FF MU, Arne Nováka 1, 660 88 Brno

Učitelé a rozhodovací procesy ve škole

https://journals.muni.cz/pedor/article/download/10657/9556

Učitelé a rozhodovací procesy ve škole

Abstract

Similar works

Full text

Available Versions

Masaryk University Journals / Časopisy Masarykovy univerzity