Štěpánek, František

Masaryk University Journals / Časopisy Masarykovy univerzity

153Školská správa v teorii a praxiSvetská moc nás môže prinútiť k tomu, aby sme niekedy z opatrnosti mlčali, ale žiadna moc nás neprinúti k tomu, aby sme hovorili nepravdu proti svojmu presvedčeniu.K. H. BorovskýNěkolik poznámek k účasti učitelů na správeFrantišek ŠtěpánekOtázky míry podílu učitele na řízení škol byla i v minulosti vždy velmi ak­tuální. Domnívám se však, že v současné době bychom jí měli věnovat zvlášť velkou pozornost. Pokusím se několika větami zdůvodnit proč. Především jsme všichni asi poznamenáni centralisticko byrokratickým řízením, do znač­né míry jsme odvykli samostatnosti, spolupráci, partnerství. Zdůrazňujeme ale, že jsme rozhodnuti mnohé věci změnit a především prosadit humanizaci školy. Bude to však úkol nesmírně obtížný. Ředitelé škol v tomto procesu budou hrát klíčovou roli a jim bychom měli teď nabízet pomoc největší, ne jen v obecné poloze, ale především pomoc faktickou.Že je to nanejvýš potřebné, doložím několika příklady ze současnosti. Některé základní školy velmi iniciativně začaly se zaváděním tzv. vnější diferenciace. Nic proti tomu, vyhláška ministerstva školství, mládeže a tě­lovýchovy CR to umožňuje a tendence vychází ze snahy po zefektivnění zá­kladního vzdělání. Nicméně je asi sporné, když ředitel školy rozhodne o tak závažné věci sám, bez přihlédnutí k názorům učitelského sboru. A znám i příklad, že do značné míry i proti vůli všech jeho členů. V jiném případě padlo konečné rozhodnutí ředitele, a ten předem učitele ani neinformoval. Nebo jiný příklad: Ředitel po několikerých odkladech trvajících více než rok vyhlásil řád školy, předal ho v písemné formě všem učitelům a jeden výtisk dal podepsat zástupcům žáků všech tříd. Na vypracování řádu se kromě ředitele nepodílel nikdo. A třetí příklad: Ředitelka školy si pozvala všechny rodiče žáků jedné třídy k projednání závažnějších výchovných problémů. Ale s učiteli vyučujícími v dané třídě podrobněji celou problematiku nepro- jednala, neudělala si jasnější představu o skutečných příčinách stavu. Podle toho jednání s rodiči dopadlo. Mohl bych pokračovat příklady týkajícími154 Školská správa v teorii a praxise např. organizace třídních schůzek s rodiči nebo jak někteří ředitelé sami rozhodují o dalších závažných otázkách a přitom by bylo nanejvýš žádou­cí, aby znali a někdy i respektovali názory učitelů, v některých případech i názory žáků a rodičů. Na druhé straně by bylo možno uvést celou řadu příkladů, kdy se ředitel školy naopak chová nevšímavě , jako by se ho ně­které záležitosti vnitřního života školy ani netýkaly. Např. najedná škole se vyhrotily názory mezi zkušenými a začínajícími učiteli v otázkách přístupu učitele k žákům. Ředitelka školy prohlásila, že si tyto otázky musí učitelé sami mezi sebou vyřešit.Je dobře  ^ že je proklamována cesta k postupnému překonávání direk­tivního systému, neomylné nadřazenosti a poručníkování. To ale nestačí. Ke změnám by mělo docházet zejména působením zdola, tam, kde probíhá nej intenzivnější mezilidská činnost. A tady musíme předpokládat dost bez­radnosti. Není divu, na ředitelská místa nastoupili v převážné většině noví lidé. Někteří z nich, byť s dobrými předpoklady vést druhé už odešli nebo se chystají odejít. Hlavní příčina je v tom, že většinou nevěděli, jak dělat věci lépe. Nikdo je pro práci ředitele předem nepřipravoval a v průběhu výkonu funkce zatím převážné většině z nich není poskytována odpovídající faktická pomoc. Z toho ale plyne, že ani učitelům se nedostává té pomoci, jakou by potřebovali. Může to také být jedna z příčin, že někteří necítí uspokojení z práce a ze škol odcházejí.Z předchozího plyne zcela jasně: Ředitelé školy naléhavě potřebují fak­tickou pomoc zejména v otázkách týkajících se účasti učitelů na správě škol. Jen málokdo se sám dopracuje k odpovídajícímu stylu řízení. Mimořádně náročné je zejména naučit se jednat s lidmi a ovládnout způsoby, jak na ně působit a získávat je ke spolupráci. Je jedním z velkých vítězství vedoucí­ho, když podřízení začnou uvažovat o tom, jak mohou pomoci. Toho nelze dosáhnout pouze tím, že se předkládají úkoly k plnění. Takový postup lze spíše přirovnat k situaci v táboře nucených prací. Jedno z tajemství úspěchu ve vedení lidí tkví v posuzování všech věcí také z hlediska těchto lidí. Aby se cítili co nej platnějšími, důležitými články při tvorbě veškerého vnitřního života školy. Pro ně zpravidla není důležité jen to, co si přeje ředitel, ale co si oni přejí nebo jak se na věci dívají. Přikazovacím systémem toho dosáh­nout nelze, přestože je to zatím prošlapanější cesta a vyzkoušená. Nehodí se ale do moderní společnosti. Tvorba vnitřního života školy musí být dílem spolupráce a vzájemného podněcování mezi vedoucími a vedenými. Jinak se snadno může stát, že se z podřízených stanou protivníci nebo alespoň lidé lhostejní. Nelze se pak divit, že podobný styl práce se nezřídka přenese i do vztahů učitel-žák, případně učitel-rodič žáka.Ve škole téměř neexistuje oblast, v níž by se učitelé nemohli uplatnit jakoJak dál —  aneb jak pomáhat vedení škol? 155spoluzodpovední partneři ředitele. To platí i o vztahu učitel-žák. Je např. velmi výhodné, aby se lidé stali i spolutvůrci norem, které by měli plnit. Např. řád školy nemůže být jen předložen učitelům a žákům a očekáváno jeho plnění. Také při tvorbě rozvrhu vyučovacích hodin se vyplácí vytvořit situaci, aby učitelé pochopili všechny souvislosti a vnitřně přijali a ztotožnili se s navrhovaným modelem. Není tak složité toho dosáhnout, pokud ředitel školy dokáže sladit zájmy školy s vlastními zájmy jednotlivých učitelů.Značná dávka bezradnosti panuje v úsilí o to, aby pedagogická rada byla skutečně platným poradním orgánem ředitele. Přitom z jednání peda­gogických rad mohou učitelé čerpat mnoho podnětů např. tím, když mají příležitost porovnat své přístupy s pedagogickými koncepcemi ostatních uči­telů, když mohou aktivně zasahovat do uspořádání různých záležitostí na škole, poučit se i z nesprávných názorů, učit se věcnému dialogu, respektovat názory druhých, pronikat hlouběji do zásadních pedagogických otázek a tím se dále vzdělávat atd. Všechny uvedené a další funkce mohou pedagogické rady úspěšně plnit. Pokud je neplní, je povinností ředitele, aby takovou pra­xi změnil. Sami učitelé k tomu mohou pouze přispět. Měnit věci musí ten, kdo má pravomoc a odpovědnost.Také hodnocení výsledků poskytuje řadu příležitostí k rozvíjení podí­lu učitelů na řízení. Např. tím, do jaké míry sami jednotliví učitelé správně aplikují určité formy kontroly výsledků své práce, aby získali skutečně objek­tivní informace. Není třeba zdůrazňovat, jak např. přeceňování informativní funkce kontroly výsledků ve vztahu ke zřetelům pedagogickým zpravidla ve­de k vytváření nedobré atmosféry na škole, přispívá ve vzniku konfliktních situací, bývají narušovány partnerské vztahy k žákům a jejich rodičům atd.Jsou další konkrétní oblasti (např. činnost metodických útvarů), v nichž je velmi žádoucí transformovat vnitřní život škol prostřednictvím partner­ství, součinnosti, tvořivosti a iniciativy všech. Rozhodující roli má vedoucí pracovník. Odpovídající styl řízení však není vůbec jednoduché realizovat. Proto bude nezbytné přednostně do budoucna poskytovat účinnou pomoc především ředitelům škol.Jak dál — aneb jak pomáhat vedení škol?Václav KlapalNaše školství je v současné době takové, jaké je. Má asi mnoho chyb z minu­losti, v mnohém jistě už zjednalo nápravu, ale jistě při napravování pokazilo něco z toho, co už bylo dobré a osvědčené. Ale chyby a omyly provázejí kaž­

Několik poznámek k účasti učitelů na správě

https://journals.muni.cz/pedor/article/download/11197/9959

Několik poznámek k účasti učitelů na správě

Abstract

Similar works

Full text

Available Versions

Masaryk University Journals / Časopisy Masarykovy univerzity