Cach, Josef

Masaryk University Journals / Časopisy Masarykovy univerzity

96 Historické promluvy -  Pedagogická orientace č. 4, 1999Literatura k 250. výročí narození J. H. Pestalozziho (1996)Josef CáchČeská učitelská a pedagogická literatura je ihned po díle J. Á. Komen­ského nejvíce spojena s hodnocením života a díla J. H. Pestalozziho jako přítele dětí, vychovatele sirotků i učitelů, klasikem pedagogiky a zaklada­telem pedagogiky sociální. Máme na zřeteli období revolučního roku 1848 (Posel z Budce), konec 19. století a počátky 20. století (P. Durdík, J. Klika, J. Mrazík, F. Slaměník, zejména však O. Kádner a v roce 1927 dodnes velmi hodnotný Sborník na paměť velkého učitele za redakce J. Hendricha). Po roce 1945 k tomuto výčtu přispívá E. Strnad studií o Pestalozzim v české pedagogické literatuře (Pedagogika z roku 1958), Výbor z pedagogický spisů Pestalozziho z roku 1956 a publikace J. Kyráška (studie a výbor z díla v no­vých překladech) v ediční řadě Z dějin pedagogiky v roce 1968.250. výročí narození J. H. Pestalozziho tento nástin (spolu s vysoko­školskými učebnicemi dějin pedagogiky) v německé a švýcarské literatuře rozhojňuje velmi podstatně a s novými pohledy do životních osudů i do obsáhlého díla velkého občana Francouzské buržoázni revoluce.Auf den Spuren Pestalozzis. Stationen seines Lebens: Zürich, Birr, Stans, Bugdorf, Yverdon, Zürich. Pestalozzianum, světové muzeum Pedsta- lozziho, 1996, 140. s.Máme před sebou biograficko-historického průvodce řady autorů vychá­zející současně s překladem tohoto dílka do francouzštiny (Sur les pas de Pestalozzi, Zürich). G. Ammann uvádí celkovou problematiku, jejíž jednot­livé oddíly jsou i vhodným průvodcem po kultuře a přírodě Švýcarska. Před­chůdcem této publikace je zejména dále uvedená publikace M. Soetarda.Sigurd Hebenstreit: J. H. Pestalozzi. Leben und Schriften. Freiburg, Basel, Wien, 1996, 175 s.Publikace má přiblížit čtenáři (nejen učitelstvu) základní spisy Pesta­lozziho (Abendstunde, Lienhard und Gertrude, Wie Gertrude ihre Kinder lehrt, Schwanengesang a další). Publikace se v závěru zamýšlí nad význa­mem tohoto díla pro dnešek a nachází v něm řadu myšlenek nadčasových, které jsou osobním vyznáním velkého humanisty.Max Liedke: J. H. Pestalozzi. Mit Selbstzeugnissen und Bilddokumenten. Reinbeck: Rowohlt, 13. vyd., 1995, 184 s■Cách, J.: Literatura k 250. výročí narození J. H. Pestalozziho (1996) 97Jedná se o první důkladnější svědectví o životě J. H. Pestalozziho po druhé světové válce, v němž životní osudy jsou spojeny s hodnocením jed­notlivých spisů. Publikace je řazena k publikacím o Komenském, Fröbelovi, Korczakovi, Rousseauovi, Neillovi.Gerd-Bodo Reinert Gerhard Arnhardt, Peter Cornelius: J. H. Pestalozzi. Anthropologisches Denken und Handeln. Ein pädogogisches Konzept über die Zeiten. Donauwörth 1996, 248 s.Publikace je přínosem svými novými přístupy k antropologickým zákla­dům pedagogické teorie a jednání (zejména jde o traktát o „večerní hodin­ce“, v němž jsou uloženy ideje o Bohu a náboženství). Publikace je hod­nocením antropologických přístupů v rozměru Pestalozzi, Fichte, Fröbel, Herbart, Natorp a Dilthey. Tato antropologie míří také k analýze sociální situace nejnižších vrstev společnosti, k uplatnění zákonů přírody a ke zdů­raznění funkce rodinného prostředí.Dagmar Schifferli: Anna Pestalozzi-Schulohess. 1738-1815. Ihr Leben •mit H. Pestalozzi. Zürich 1996, 226 s.Biografické pojednání o manželství J. H. Pestalozziho a jeho etických základech. Čtenáře zaujme srovnání s předlohou funkce ženy v Rousseauově Emilu, jehož ctitelskou byla A. Schulohess od mládí až do stáří.Michel Soetard: J. H. Pestalozzi. Sozialreformer-Erzieher-Schöpf er der modernen Volksschule. Eine Bildbiographie. Zürich 1987, 149 s.Populárně vědecká studie profesora filozofie výchovy a dějin pedagogiky Michel Soetarda je snahou o recepci díla Pestalozziho směrem ke zdůraz­nění „přestavby světa“ a švýcarského venkova hodnotami vzdělání a refor­mou školství (pedagogiky hlavy a srdce ve Stanzu, pedagogika hlavy, srdce a rukou v dalších obdobích). Politické, kulturní a společenské podmínky vystupují do popředí velmi výrazně.Fritz Osterwalder vydal (Weinheim u. Basel, 1996) obsáhlou publikaci o tzv. kultu Pestalozziho, jejíž kapitoly jsou sondami do recepce díla ve Švýcarsku a Německu od roku 1800 (až po duchovědnou pedagogiku a pe­dagogiku reformní). Do příbuzného okruhu problematiky náleží publikace T.-S. Giosua o recepci Pestalozziho idejí v díle H. Nohla (Bern, Stuttgart, Wien, 1997. Studien zur Geschichte der Pädagogik und Philosophie der Er­ziehung, Bd. 20).Značný metodologický pokrok zaznamenává publikace J. Oelkerse a zmí­něného F. Osterwaldera Umfeld und Rezeption (Studien zur Historisierung einer Legende (Wienheim u. Basel, 1995, 371 s.), v níž řada dalších autorů98 Historické promluvy -  Pedagogická orientace č. 4, 1999se mj. zabývá vztahem Pestalozziho k Francouzské buržoázni revoluci (Ano i Ne), rozpory v tzv. metodismu ve vyučování i protiklady autorů v inter­pretacích díla Pestalozziho.Obrazem matky v díle J. H. Pestalozziho se zabývá Ursula Germann- Míiller v pojednání Mutter! Mittlerin zwischen Deinem Kind und der Welt (Hirtzirch: Comenius-Verl. u. Zürich: Pestalozzianum Verl., 1996, 160 s.).Novým polem je publikace V. Krafta o psychoanalýze pedagogického myšlení (Pestalozzi oder das pädagogische Selbst. Bad Heilbrunn, 1996, 398 s.). Týká se mj. syna Hanse Jacoba a experimentů v Neuhofu.Cenným zdrojem aktuálních poznatků je periodikum Neue Pestalozzi- Blätter, v jehož pozadí je také Fritz-Peter Hager, profesor historické peda­gogiky na univerzitě v Curychu (srov. Rýdlův překlad spisku Platon a pla­tonismus v dějinách výchovy. Praha, 1994).Součástí jubilejní problematiky je kritické vydání spisů J. H. Pesta­lozziho (od roku 1926 k dnešku). Spolu s Komenským jde o dílo nejroz­sáhlejší a edičně nesnadné (změna kritických měřítek a metodologických postupů). K tomu přistupuje edice přebohaté korespondence.Zajímavým dokladem edičních snah je svazek Kleine Schriften zur Volk ­serziehung und Menschen bildung (Hrsg. v. Theo Dietrich. Bad Heilbrunn, 1991), k němuž se tematicky druží pojednání W. Klafkiho o koncepci ústavu ve Stanzu (Weinheim und Basel, 1992). Japonský vědec Ito Toshiko vydal v Bernu v roce 1995 pojednání o kategorii názor v pedagogice Pestalozziho (srov. se současným zájmem o Komenského a Fröbela v této zemi). Pes­talozzi in China je název sborníku o mezinárodní konferenci v roce 1994 (Zürich, Pestalozzianum, 1995).Přehledem celkové publicity na těchto úsecích bádání je cenný sbor­ník Gerharda Kuhlemann Pestalozzi in unserer Zeit (Literatur und The­men rund um seinem 250. Geburtstag. Schneide Verlag Hohengehren, 1998, 307 s.). Autor je profesorem pedagogiky na Vysoké škole pro knihovnictví a informatiku ve Stuttgartu; jeho zásluhou je shromážděn takřka veškerý do­stupný materiál včetně časopisů a denního tisku, filmů, výstav. Jde o dílko, které má mimořádný význam pro mezinárodní styky v této oblasti vědecké činnosti. Česká věda, která v posledních letech snížila podstatně svůj zájem o dílo Pestalozziho, by tento nedostatek měla alespoň částečně kompenzovat využitím uvedených námětů v činnosti fakult vzdělávajících učitele a v práci s učitelstvem.Adresa autora: Prof. Dr. Josef Cách, CSc., Filozofická fakulta UK, Celetná 10, Praha

Literatura k 250. výročí narození J. H. Pestalozziho (1996)

https://journals.muni.cz/pedor/article/download/8679/7846

Literatura k 250. výročí narození J. H. Pestalozziho (1996)

Abstract

Similar works

Full text

Available Versions

Masaryk University Journals / Časopisy Masarykovy univerzity