Čech, Tomáš

Masaryk University Journals / Časopisy Masarykovy univerzity

613Editorial: Školská reforma pod drobnohledemUběhlo více než desetiletí, kdy se v České republice začala připravovat a realizovat školská reforma, která měla více reϐlektovat potřeby společnosti na počátku nového tisíciletí, zásadněji přiblížit výuku reálnému životu a zbavit naše školství formalismu a dalších přežitých nešvarů. Je nasnadě, že s odstupem let si odborná veřejnost klade otázky, zda skutečně reformní snahy v podobě zavedení rámcových vzdělávacích programů a orientace na rozvoj klíčových kompetencí žáků splnily očekávání a zda lze transformaci školství v dílčím mezidobém hodnocení považovat za úspěšnou. Svou měrou do diskuse přispěla také Česká pedagogická společnost, která ve spolupráci s Fakultou přírodovědně-humanitní a pedagogickou v Liber-ci připravila v březnu 2013 konferenci s názvem Koncepce vzdělávání v sou-časné kurikulární diskusi, jejímž cílem bylo analyzovat koncepce vzdělávání v kontextu kurikulárních změn v České republice a současně otevřít prostor pro diskusi o vzdělávacích koncepcích v širších společensko-politických sou-vislostech. Konference rovněž nabídla prostor pro prezentaci idejí a myš-lenek, které by mohly být spjaty s budoucím vývojem koncepce vzdělávání u nás. Lze konstatovat, že se organizátorům podařilo především k plenárním vystoupením pozvat odborníky na slovo vzaté, kteří měli do diskuse k refor-mě vzdělávání co říci, protože se reϐlexi a analýze dopadů reformních snah do praxe dlouhodobě výzkumně věnují a mohli podat odborné veřejnosti skutečně fundovaný náhled. Nutno říci, že jejich závěry nevyznívají pro dosa-vadní průběh kurikulárních změn příliš pozitivně a vedou k zamyšlení nad otázkou, jestli touto cestou dále, resp. jak dále. Aktuální číslo časopisu Pedagogická orientace odráží stěžejní plenární vystoupení, která na konferenci odezněla, a přináší je v ucelené textové podobě. Již samotný název první studie Když je kurikulární reforma evidence less Stanislava Štecha naznačuje, že text otevírá prostor pro intenzivní diskusi nad úspěšností reformních snah v českém školství. Autor ve svém textu objasňuje, proč při implementaci inovací převládá formalismus a celý proces je provázen nedostatečnou komunikací a podporou učitelů, na které jsou s reformou výchovně-vzdělávacího procesu kladeny stěžejní nároky. V první řadě S. Štech vnímá, že základní koncept kurikulární reformy není zásadněji inovativní, aby reagoval na potřebu nutných změn v českém školství; současně se zamýšlí nad orientací edukačního zacílení na klíčové kompetence, které označuje za pedagogickou mystiϔikaci, protože jejich využitelnost ve školním vzdělávání je omezená a jejich vědecký statut je zpochybňován. Podobně 614 Editorialhovoří rovněž o dalších pilířích reformy, a to orientaci vyučování na vyšší formy poznávací práce jako je řešení problémů, a na problematiku transferu, jehož „samozřejmost“ je řadou výzkumů zpochybněna.Navazující text Tomáše Janíka s názvem Od reformy kurikula k produktivní kul-tuře vyučování a učení je prezentován jako analyticko-koncepční studie s pro-gramovým vyústěním, což reϐlektuje klíčové očekávání, že vedle kritiky prů-běhu a dopadů kurikulární reformy je třeba hledat nové cesty a přístupy, jak nastalou situaci řešit a transformující se české školství nasměrovat správnou cestou. Jak již název příspěvku napovídá, řešením současné situace by pod-le T. Janíka byla podpora produktivní kultury vyučování a učení ve školních třídách, u které nelze očekávat úspěchy v krátké době, ale kterou je na opak třeba koncipovat jako dlouhodobý „program“ zaváděný do prostředí škol. Problematice kurikulární reformy se dále věnuje Jana Straková se svým diskusním příspěvkem Jak dál s kurikulární reformou, která vychází z před-pokladu, že reforma českého edukačního systému je jednoznačně nutná a není žádoucí všechny dosavadní kroky zpochybňovat. To by vedlo pře-devším ke zpochybnění dosavadní práce učitelů v jednotlivých školách. V dalších fázích školské reformy by právě proto měl být kladen důraz pře-devším na profesní rozvoj učitelů a jejich odbornou a metodickou podporu.Páté číslo Pedagogické orientace vedle zmíněných textů přináší také několik dalších studií, které v dílčích aspektech navazují na zmíněné texty. Jedná se o studii Pojetí tacitních znalostí v paradigmatu sjednoceného pole autorů Radima Šípa a Vlastimila Švece, dále příspěvek autorského tria Václav Jiráček – Jiří Škoda – Pavel Doulík Dětské čtenářství v didaktických souvislostech a perspektivy neurovědních poznatků a v neposlední řadě text Ireny Smetáčkové, která vymezuje dva základní vyučovací modely z hlediska zastoupení dívek a chlapců – koedukovanou a oddělenou výuku. Autorka se pokusila zmapovat postoje a zkušenosti žáků 2. stupně základních škol s pobytem ve smíšených a oddělených skupinách jako východisko pro konfrontaci se zahraničními poznatky, ze kterých vycházejí úvahy o zavádění oddělené výuky chlapců a dívek. Ve zprávách nalezneme také informaci o Sjezdu České pedagogické společnosti, která podchycuje období činnosti 2011–2013 a mj. poukazuje na aktivní roli ČPdS jako vědecké společnosti v diskusi nad aktuálními reformními kroky. Doufejme, že po nedávno proběhnuvších předčasných volbách bude nová vláda ochotna naslouchat hlasu odborníků a reϐlektovat výsledky výzkumů, které probíhající školskou reformu prozatím nestaví do příliš pozitivního světla.Tomáš Čech

Školská reforma pod drobnohledem

https://journals.muni.cz/pedor/article/download/1106/866

Školská reforma pod drobnohledem

Abstract

Similar works

Full text

Available Versions

Masaryk University Journals / Časopisy Masarykovy univerzity