The HV-5 Rybníček borehole was drilled in south part of Rybníček village. Lower Badenian foraminiferal assemblages were studied. Their composition has two main characters: changes in plankton/benthos ratio and variation in diversified and impoverished assemblages. Euryoxybiont taxa are usually dominant, e.g. Bulimina div. sp., Bolivina div. sp., Praeglobobulimina div. sp., Uvigerina div. sp. and Stilostomella div. sp. It can refer to the seasonal changes of oxygen level at a sea bottom

Kopecká, Jitka

Masaryk University Journals / Časopisy Masarykovy univerzity

41Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 2005, Brno 2006ForaminiFerová společenstva z vrtu Hv-5 rybníčekForaminiferal assemblages from the HV-5 Rybníček boreholeJitka kopeckáKatedra přírodopisu a pěstitelství PdF UP, Purkrabská 2, 771 40 Olomouc;e-mail: kopeckaj@pdfnw.upol.cz(24-42 Vyškov)Key words: Carpathian Foredeep, Lower Badenian, foraminiferal assemblages, paleoecologyAbstractThe HV-5 Rybníček borehole was drilled in south part of Rybníček village. Lower Badenian foraminiferal assemblages were stu-died. Their composition has two main characters: changes in plankton/benthos ratio and variation in diversified and impoverished assemblages. Euryoxybiont taxa are usually dominant, e.g. Bulimina div. sp., Bolivina div. sp., Praeglobobulimina div. sp., Uvigerina div. sp. and Stilostomella div. sp. It can refer to the seasonal changes of oxygen level at a sea bottom.ÚvodLokalita Rybníček leží ve Vyškovském úvalu 5 km v. od města Vyškov. Geologicky náleží do střední části karpat-ské předhlubně. V roce 1962 byl v j. části obce Rybníček (obr. 1) odvrtán hydrologický vrt HV–5 o celkové hloubce 205 metrů (Kalabis 1964). V celém profilu byly zastiženy pouze spodnobadenské sedimenty tvořené vápnitými jíly (Brzobohatý 1981).Vrtný materiál byl vzorkován zhruba po jednom metru a z těchto vzorků byly získány výplavy. Ve vzorcích je proměnlivě přítomen pyrit a ve výplavech z metráže 119–120 m také vulkanické sklo. Do současnosti se výplavy nedochovaly pro celý profil a pokrývají necelých 50 % jeho rozsahu. Studium jednotlivých vzorků jsem zaměřila na charakteristiku foraminiferových společenstev a jejich možnou paleoe-kologickou interpretaci. mikropaleontologická charakteristikaV následujícím textu jsou hodnoceny jednotlivé části profi-lu na základě charakteristik foraminiferových společenstev, které se vyznačují změnami v procentuálním zastoupení planktonních a bentických taxonů a změnami v druhové diverzitě bentických společenstev.Ve vzorcích ze spodní části profilu (203–167 m) je patrné střídání početně bohatých a ochuzených společen-stev s procentuální převahou planktonních foraminifer. Bohatá společenstva jsou charakteristická přítomností ben-tických foraminifer zastoupených převážně druhy Bulimina elongata (d´Orb.), Bolivina dilatata Rss., Stilostomella monilis (Silv.), Nodosaria rudis d´Orb., Pullenia bulloides (d´Orb.), Lenticulina inornata (d´Orb.), Hanzawaia bouea-na (d´Orb.) a aglutinovanými druhy Martinottiella commu-nis (d´Orb.) a Martinotiella karreri (Cush.), která je typická pro spodní baden. Mezi planktonními foraminiferami se vyskytují druhy Globorotalia (Obandyella) bykovae (Ais.), spodnobadenská Globorotalia (Fohsella) peripheroronda Blow & Bann., Paragloborotalia mayeri (Cush. & Ell.), Globigerina bulloides d´Orb., Globigerina praebulloides Blow, Globigerinoides trilobus (Rss.), velmi proměnlivé zastoupení má Orbulina suturalis Brönn. V ochuzených Obr. 1 – Lokalizace vrtu HV-5 Rybníček.Fig. 1 – Localization of HV-5 Rybníček borehole.     Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 2005, Brno 200642společenstvech je vysoká dominance planktonu (85–90 %), bentos je zastoupen především rody Bulimina, Bolivina, Stilostomella a Pullenia.Výplavy z metráže 161–136 m obsahují druhově diverzifikovaná společenstva. Ve spektru planktonních foraminifer zůstává druhová skladba stejná, mění se pou-ze procentuální zastoupení orbulín a globorotálií. Mezi bentickými druhy se objevují také uvigeriny – např. U. acuminata Hos., U. semiornata d´Orb., U. macrocarinata (Papp & Tur.), Valvulineria complanata (d´Orb.), Cassidu-lina laevigata d´Orb. a v některých společenstvech má výrazné zastoupení také Vaginulina legumen (L.), která je společně s U. macrocarinata (Papp & Tur.) charakteris-tickým spodnobadenským druhem.V metráži 135–122 m se výrazněji střídají početně bohatší a ochuzená společenstva, podobně jako ve vzorcích ze spodní části profilu (203–167 m).Úseky profilu z hloubek 121–119 m jsou reprezen-továny faunisticky velmi chudými, až téměř bezfosilními společenstvy. Ve vzorcích ze 120 m a 119 m je hojně pří-tomno vulkanické sklo. Tuto metráž tvoří vitritické tufity (Burkhardt – Molčíková 1964). Velmi chudá společenstva jsou zastoupena především planktonními foraminiferami O. suturalis Brönn., Globorotalia div sp. a P. mayeri (Cush. & Ell.). V metráži 115–82 m převládají početně i druhově bohatá společenstva, přičemž v úseku 105–82 m výrazně narůstá podíl bentosu, který dosahuje přibližně 50 %. Jedinci mají velké a výrazně skulpturované schránky. Dominují lentikuliny – např. L. arcuatostriata (Hantken), L. inornata (d´Orb.), V. complanata (d´Orb.), Cibici-doides ungerianus ungerianus (d´Orb.) a v některých společenstvech také V. legumen (L.). Vyskytují se též aglutinované foraminifery. V nejvyšší hodnocené části profilu (81–62 m) se střídají početně bohatá a ochuzená společenstva s dominan-cí planktonních foraminifer, bentické rody jsou zastoupeny taxony Stilostomella div. sp., Bolivina div. sp., Bulimina div. sp., Praeglobobulimina div. sp., Uvigerina div. sp. a Cibicidoides div. sp.Ve většině studovaných společenstvech byly přítomny úlomky ostnů ježovek, schránek měkkýšů a pyritizovaných planktonních foraminifer.paleoekologická interpretacePro hodnocené části profilu je typické střídání početně a druhově bohatých a ochuzených společenstev s dominu-jícími planktonními foraminiferami a změnami v druhové diverzitě bentických foraminifer.Ochuzená společenstva foraminifer s vysokým podílem planktonu, společně s přítomností euryoxybiont-ních taxonů Bolivina div. sp., Bulimina div. sp, Stilosto-mella div. sp. a Pullenia div. sp., mohou dokládat prostředí dna se sníženým obsahem kyslíku (Kaiho 1999). Naproti tomu rod Cibicidoides, vyskytující se ve společenstvech s vysokou diverzitou bentosu, ukazuje na oxické podmínky u dna (Kaiho 1999), stejně jako větší velikost schránek s výraznou skulpturací povrchu v těchto společenstvech (Hendrix 1958).Popisované bentické rody jsou charakteristické pro větší hloubky cirkalitorálu s přesahem do batyálu (Murray 1991). Na větší hloubky ukazuje také dominantní výskyt planktonu v jednotlivých společenstvech. Tyto údaje se shodují s paleobatymetrií interpretovanou na základě studia otolitů téhož vrtu (např. Brzobohatý 1981).závěrTrend střídání druhově bohatých společenstev s nárůstem podílu bentických taxonů a ochuzených společenstev s výrazně dominujícím planktonem může značit sezónní výkyvy v obsahu kyslíku u dna. Vysoký podíl planktonu v sedimentu mívá souvislost se sbíháním vodních mas a tím i vyšší produkcí biomasy ve fotické zóně. To má za následek sezónní zvýšené hromadění biomasy na mořském dně a vyšší spotřebu kyslíku na její rozklad (Phleger1960), o čemž svědčí i pyritizace schránek planktonu v některých společenstvech. Tento předpoklad by byl také v souladu se sou-časnou interpretací paleogeografie spodního badenu, která předpokládá dobrou cirkulaci vod mezi medite-ranní oblastí a Centrální Paratethys a s ní související dobrou prokysličenost prostředí (Brzobohatý 1987, Báldi 2006).Podobnost se zjištěnými společenstvy i možnou paleoekologickou a stratigrafickou interpretací vykazují i údaje ze spodního badenu jižní Moravy (Diviš – Sviták 1998, Petrová 2002, Petrová 2004, Petrová – Hanák 2004). Naopak, sedimenty spodního badenu ze střední Moravy z okolí Prostějova a Olomouce ukazují na mělkovodnější podmínky sedimentace (např. Kalabis 1937, Čtyroká – Švábenická 2000). Přechod mezi hlubším a mělkovod-nějším prostředím naznačují výsledky analýz lokality Slatinky, ležící 10 km s. od Prostějova (Kupková 1995). LiteraturaBáldi, K. (2006): Paleoceanography and climate of the Badenian (Middle Miocene, 16.4–13.0 Ma) in the Central Parate-thys based on foraminifera and stable isotope (δ18O and δ13C) evidence. – Int. J. Earth Sci. (Geol. Rundsch), 95, 119-142. Springer Berlin Heidelberg.Brzobohatý, R. (1981): Zur Palökologie der fossilen Myctophiden (Myctophidae, Teleostei). – Západné Karpaty, Sér. Paleontol. 6, 31-48. Bratislava.Brzobohatý, R. (1987): Poznámky k paleogeografii miocenních pánví Centrální Paratethydy z pohledu otolitových faun. – Knih. Zemního Plynu a Nafty 6b, Miscellanea micropalaeontologica II/2, 101-111. Hodonín. Burkhardt, R. – Molčíková, V. (1964): Nový nález tortonského tufitu z karpatské čelní hlubiny na Moravě. – Zpr. Vlastivěd. Úst. v Olomouci, Odb. přír. Věd 131, 8-12. Olomouc. Čtyroká, J. – Švábenická, L. (2000): Biostratigrafické hodnocení badenských sedimentů na listu Olomouc (foraminifery 43Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 2005, Brno 2006a vápnité nanofosílie). – Zpr. Geol. Výzk. v Roce 1999, 17-20. Praha.Diviš, K. – Sviták, C. (1998): Nálezy neogenních sedimentů u Omic. – Zpr. Geol. Výzk. v Roce 1997, 64. Praha.Hendrix, W. E. (1958): Phenotypic variation in some Recent and Late Cenozoic planktonic foraminifera. – Foraminifera, 2, 111-170. London.Kaiho, K. (1999): Effect of organic carbon flux and dissolved oxygen on the benthic foraminiferal oxygen index. – Marine Micropaleontology, 37, 67-76. Amsterdam.Kalabis, V. (1937): O pobřežní facii tortonského moře u Služína nedaleko Prostějova. – Čas. vlasten. muz.Spol. L, 107-111. Olomouc. Kalabis, V. (1964): Vyškovský úval II. Lokality Zdravá voda, Moravské Málkovice, Rybníček. Zpráva o výsledku hydro-geologického průzkumu. – MS, Geofond. Praha.Kupková, A. (1995): Biostratigrafické hodnocení badenských uloženin u Slatinek. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 44, 1-12. Opava.Murray, J. W. (1991): Ecology and Palaeoecology of Benthic Foraminifera. – Longman Scientific & Technical. 397 str. New York.Petrová, P. (2002): Výsledky studia intraklastů z pohledu mikropaleontologie na lokalitě Troskotovice. – Geol. Výzk. Mor. Slez. v r. 2001, 40-42. Brno.Petrová, P. (2004): Mikropaleontologické zhodnocení foraminiferových společenstev z vrtů V-1 a V-2 situovaných v areálu „vily Tugendhat“. – Geol. Výzk. Mor. Slez. v r. 2003, 28-29. Brno.Petrová, P. – Hanák, J. (2004): Zhodnocení foraminiferových společenstev ze sedimentů na území města Brna. – Geol. Výzk. Mor. Slez. v r. 2003, 30-32. Brno.Phleger, F. B. (1960): Ecology and Distribution of Recent Foraminifera. – The Johns Hopkins Press. 297 str. Baltimore.

Foraminiferová společenstva z vrtu HV-5 Rybníček

https://journals.muni.cz/gvms/article/download/4855/3919

Foraminiferová společenstva z vrtu HV-5 Rybníček

Abstract

Similar works

Full text

Available Versions

Masaryk University Journals / Časopisy Masarykovy univerzity