summary:The author describes some problems that have occurred in the fifty year history of Physics Olympiad in the Czech (or Czechoslovak) Republic

Volf, Ivo

Institute of Mathematics AS CR, v. v. i.

Rozhledy matematicko-fyzikálníIvo VolfPadesát let práce se zájemci o fyzikuRozhledy matematicko-fyzikální, Vol. 84 (2009), No. 4, 24–27Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/146327Terms of use:© Jednota českých matematiků a fyziků, 2009Institute of Mathematics of the Czech Academy of Sciences provides access to digitizeddocuments strictly for personal use. Each copy of any part of this document must containthese Terms of use.This document has been digitized, optimized for electronic deliveryand stamped with digital signature within the project DML-CZ:The Czech Digital Mathematics Library http://dml.czHISTORIEPadesát let práce se zájemci o fyzikuIvo Volf, Ústřední komise Fyzikální olympiády, UHK Hradec KrálovéAbstract. The author describes some problems that have occurred in the fifty-year history of Physics Olympiad in the Czech (or Czechoslovak) Republic.V letošním roce uplynulo padesát let od zrození předmětové soutěžeFyzikální olympiáda, kterou v roce 1959 ustavilo Ministerstvo školstvíČeskoslovenské republiky. Již dva roky předtím se vysokoškolští učitelév Olomouci, Brně a Praze zabývali problematikou, jak zlepšit zájem stře-doškoláků o studium přírodovědných a technických oborů na vysokýchškolách. Soutěž zahrnovala zájemce o fyziku z tehdejších všeobecně vzdě-lávacích škol (vyšší ročníky jedenáctiletek) a ze škol odborných. Soutěžměla tři kategorie (A, B, C) a dvě kola (školní a krajské), účastníci nej-vyšší kategorie pak ještě kolo celostátní.Ve školním kole bylo dáno soutěžícím k řešení celkem devět úloh,z toho jedna byla experimentální a soutěžící ji měli vykonat za meto-dické pomoci svých učitelů ve školní laboratoři. Krajské kolo soutěžebylo dvoudenní: v sobotu řešili soutěžící čtyři teoretické úlohy a v nedělidopoledne úlohu experimentální. Zorganizovat krajské kolo bylo tedydosti náročné i finančně nákladné.Prvního ročníku se zúčastnilo celkem 3 203 soutěžících (1 213 v ka-tegorii A, 788 v kategorii B, 1 202 v kategorii C), druhého kola v kra-jích 956 soutěžících. Celostátní kolo bylo uspořádáno v Praze, zúčastnilose ho celkem 80 soutěžících ze všech krajů Československa (tehdy bylo14 českých a 7 slovenských krajů). Soutěž se s lety postupně rozšiřovala.Od roku 1964 byla ke středoškolským kategoriím připojena ještě katego-rie D (později přejmenovaná na kategorii E), které se mohli zúčastnit žáci9. ročníků, popř. 8. ročníků. Největší rozmach soutěže doprovázel”nej-krásnější roky naší školské fyziky“, kdy výuce fyziky bylo věnováno veškole nejvíce hodin i pozornosti, což bylo v druhé polovině osmdesátýchlet. Namátkou vybereme např. 29. ročník. Tehdy se soutěže zúčastniližáci z 306 gymnázií (z celkového počtu 330 gymnázií), dále z 121 střed-ních odborných škol zakončených maturitní zkouškou a z asi 40 dalšíchškol. Ve školním kole soutěžilo 997 žáků v kategorii A, 1 750 žáků v ka-tegorii B, 2 366 žáků v kategorii C a 4 533 žáků v kategorii D, tj. celkem24 Rozhledy matematicko-fyzikálníHISTORIEv prvním kole 9 846 žáků, z nichž asi 49 % bylo úspěšnými řešiteli amohli postoupit do krajského kola. Ve 29. ročníku se v 1. kole soutěžežáků ze základních škol zúčastnili soutěžící ze 3 128 škol (z celkovéhopočtu 3 812 škol), bylo zapojeno 82 % škol, a v tomto kole bylo neuvě-řitelných 22 487 soutěžících (asi 32,2 % pocházelo ze Slovenské a 67,2 %z České republiky).Již zpočátku zjistili organizátoři soutěže, že náročnější úlohy zařazo-vané do soutěže Fyzikální olympiáda nemohou řešit soutěžící pouze sesvými školními znalostmi, ale že je nutno pro ně připravit několik do-plňkových činností. Mezi první můžeme počítat tzv. studijní texty. Šlo(a dodnes je to stejné) o to připravit pro soutěžící”neškolské“ studijnímateriály, v nichž by si rozšířili své vědomosti a dovednosti a mohli jevyužít při řešení úloh. Zprvu vycházely studijní texty jako články v ča-sopise Rozhledy matematicko-fyzikální, později jako samostatné přílohyv letácích s úlohami Fyzikální olympiády. Zpočátku šlo o texty kratší,doprovázené vzorovým řešením příkladů, později se texty staly rozsáhlej-ším materiálem, který dospěl do dnešní podoby asi 30–60 stran studijníhotextu s příklady i úlohami k řešení na procvičení studované problematiky.Mezi úlohami v prvním i druhém kole se vždy vyskytují úlohy, u nichžse předpokládá, že se soutěžící se studijním textem seznámí.Další formou byly speciální semináře pro účastníky Fyzikální olym-piády. Na některých, tzv. střediskových školách, kde byl nadšený učitelfyziky a schopný organizátor, byly pořádány odpolední semináře jakopomoc pro soutěž. Tento učitel uspořádal seminář nejen pro žáky ze”své“ školy, ale i ze škol okolních. Taková setkání během roku byla např.čtyři pro každou kategorii. Zde měla hlavní slovo Jednota českosloven-ských matematiků a fyziků, která akce zajišťovala i finančně. Kromě tohose na organizaci Fyzikální olympiády účastnili pracovníci tzv. Krajskýchpedagogických ústavů, kteří kromě péče o vzdělávání učitelů měli na sta-rosti i tzv. krajská soustředění, pořádaná v sobotu dopoledne, a zejménatýdenní či dvoutýdenní prázdninové (později předprázdninové) inter-nátní kursy pro nejlepší řešitele jednotlivých kategorií. Vyvrcholenímbylo každým rokem celostátní soustředění nejlepších řešitelů Fyzikálnía Matematické olympiády, pořádané postupně jednotlivými kraji vždypro asi 80–90 vítězů krajských kol v kategorii B (na soustředění bylajedna skupina sestavena jen z nejlepších matematiků, jedna jen z nej-lepších fyziků a zpravidla dvě skupiny sestavené z úspěšných účastníkůkrajského kola v obou soutěžích). O tato soustředění byl obzvláště velkýzájem.Ročník 84 (2009), číslo 4 25HISTORIEOd počátku FO byla registrována”kronika soutěže“ formou tzv. Roče-nek FO. Ročenka obsahovala zprávu o soutěži, jména nejlepších řešitelůkrajských kol i kola celostátního, dále texty úloh, zadaných do soutěže,a jejich podrobné řešení. Takto vyšlo celkem 29 ročenek, takže byla sou-těž zdokumentována až do roku 1988.V roce 1967 iniciovala JČMF, Ministerstvo školství a Státní peda-gogické nakladatelství vznik nové edice pro zájemce o hlubší studiumfyziky – začaly se vydávat brožury v edici Škola mladých fyziků. Knížkykapesního formátu i rozsahu byly vydávány nákladem 3 500–10 000 vý-tisků, z čehož Ministerstvo školství vykoupilo zhruba polovinu, uhradiloze svých prostředků a zaslalo na školy a na krajské výbory FO, aby bylyrozdány soutěžícím jako součást odměny a několik jich vždy zůstalo veškolní knihovně nebo v kabinetu fyziky pro další použití. Tak v letech1967 až 1992 vyšlo celkem 25 titulů, tj. zpravidla jeden ročně.V roce 1992, kdy náhle nebyly k dispozici dostatečné finance pro vy-dávání brožurek se studijními materiály, se vydávání studijních textůujalo malé nakladatelství MAFY, které postupně přijalo i možnosti při-pravovat letáky Fyzikální olympiády a instruktážní řešení pro opravuúloh určené pro vyučující fyziky.S rostoucími možnostmi digitalizace a využívání internetu přešla po-stupně Fyzikální olympiáda na elektronický kontakt, a to nejen v admi-nistrativě, ale i při zadávání úloh, při zveřejňování řešení. Také všechnystudijní texty jsou po roce 2000 publikovány na webovské stránceFyzikální olympiády (v současnosti jsou dvě: http://fo.cuni.cz awww.uhk.cz/fo). Stránky Ústřední komise Fyzikální olympiády jsoupropojeny s jednotlivými krajskými stránkami, dále jsou napojeny i nahlavní stránku International Physics Olympiad, která řídí mezinárodníúroveň této předmětové soutěže. Pro pomoc soutěžícím i vyučujícím nastředních a základních školách slouží Poradna pro fyzikální talenty.Soutěž Fyzikální olympiáda je založena na řešení zajímavých, ale téžobtížnějších fyzikálních problémů – teoreticky i prakticky řešených. Prosoutěžící středoškoláky potřebujeme připravit 4× 7 = 28 úloh v 1. kole,4 × 4 = 16 úloh ve 2. kole, 5 úloh ve 3. kole, celkem tedy 49 úloh, prosoutěžící plnící program základního vzdělávání (základní školy a víceletágymnázia) je třeba 15 + 5 = 20 úloh v 1. kole a 12 úloh ve 2. a 3. kole,tedy 32 úloh. Celkem je třeba 81 nových úloh každý rok, dostatečnězajímavých i obtížných, samozřejmě řešitelných na úrovni příslušnéhostupně vzdělávání. Celkem bylo pro Fyzikální olympiádu připraveno za50 let existence více než 3 300 úloh.26 Rozhledy matematicko-fyzikálníHISTORIEV současné době řídí soutěž Fyzikální olympiáda Ústřední komise fy-zikální olympiády, jmenovaná Ministerstvem školství, mládeže a tělový-chovy, na základě návrhu Jednoty českých matematiků a fyziků, kteráje také odborným a finančním garantem soutěže. Sekretariát Fyzikálníolympiády je na Katedře fyziky Pedagogické fakulty Univerzity HradecKrálové, kde se také odbývají soustředění našich reprezentantů před me-zinárodní fyzikální olympiádou. Ale to je již zcela jiná kapitola osudusoutěže Fyzikální olympiáda.Chceme na tomto místě poděkovat všem organizátorům soutěže Fy-zikální olympiáda, kteří během 50 let její existence přispěli ke zdárnémuprůběhu a dobrým výsledkům.Fyzikální olympiáda je výsledkem dlouholeté práce několika členůústřední komise, několika stovek členů krajských a okresních komisí, ně-kolika tisíc učitelů fyziky na základních a na středních školách každýmrokem pro několik tisíc žáků základních a středních škol zajímajících seo fyzikální a technické problémy. A právě soutěžícím patří ten největšídík – bez nich by totiž veškerá práce, vložená do Fyzikální olympiády,byla zbytečná.L i t e r a t u r a[1] Volf, I.: Co může udělat učitel základní nebo střední školy pro mladé talen-tované fyziky? MAFY, Hradec Králové, 2001.[2] Volf, I.: Padesát let Fyzikální olympiády – půl století péče o fyzikálnítalenty. In: Padesát let Fyzikální olympiády. Sborník prací.MAFY, HradecKrálové, 2009.[3] Vybíral, B.: Češi a Mezinárodní fyzikální olympiády. In: Padesát let Fyzi-kální olympiády. Sborník prací. MAFY, Hradec Králové, 2009.[4] Fyzikální olympiáda. http://fo.cuni.cz.∗ ∗ ∗ ∗ ∗NEZABUDNUTEĽNÝ ARCHIMEDESNezabudnuteľnou postavou gréckeho staroveku je Archimedes zoSyrakúz (asi 287–212 pred n. l.). Archimedovo zvolanie”Nedotýkaj samojich kruhov“ voči násilnému rímskemu vojakovi je symbolickým vyja-drením hodnôt objavov ľudského ducha.”Heuréka – objavil som“ sa stalopríznačné pre hlbokú radosť človeka z objavu, ktorý svojím technickýmuplatnením otvára nečakané technologické možnosti v našom civilizač-nom úsilí. Dušan JedinákRočník 84 (2009), číslo 4 27

Padesát let práce se zájemci o fyziku

http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/146327/Rozhledy_084-2009-4_6.pdf

Padesát let práce se zájemci o fyziku

Abstract

Similar works

Full text

Available Versions

Institute of Mathematics AS CR, v. v. i.