V metodice je zpracována problematika pěstování obilnin a pseudoobilnin jako hlavních tržních plodin ekologického zemědělství v ČR. První část zahrnuje obecné zásady pěstování rostlin (obilnin a pseudoobilnin). Zpracovány jsou základní legislativní normy a dotační tituly. Dále je důraz kladen na volbu vhodných druhů a odrůd. Významná je část věnovaná výživě a hnojení, osevním postupům, regulaci škodlivých činitelů, ale také finalizaci celoroční práce farmáře a to sklizni a posklizňové úpravě bioprodukce. V části věnované pěstování konkrétních druhů je kladen důraz na pěstování pšenice seté (ozimé i jarní formy), opomíjeny ale nejsou ani další pluchaté pšenice jako je špalda, dvouzrnka nebo jednozrnka. Další druhy jsou reprezentovány ječmenem, tritikalem, žitem, ovsem a v neposlední řadě zástupcem skupiny pseudoobilnin - pohankou
