Jídlo je primární a základní životní potřeba člověka. Biologicky zdědil člověk po svých vývojových předcích eurifagii (všežravost) - schopnost konzumovat prakticky všechny druhy potravy. Stravovací typ všech lidských kultur se vyvíjel (u některých etnik ještě vyvíjí) v závislosti na způsobu opatřování potravy - od prvotního nediferencovaného loveckosběračského přes intenzivně lovecký až k zemědělsko-pasteveckému. Právě zemědělská revoluce znamenala největší proměnu v lidském stravování. "U všech zemědělských národů (s částečnou výjimkou severských kočovných pastevců) se stal hlavním zdrojem kalorií rostlinný škrob - v Evropě a Západní Asii hlavně pšenice a ječmen. Kromě toho se v převážné části Eurasie stala pravidelnou konzumace mléka a mléčných výrobků ". 1 Tyto základní zdroje škrobů a bílkovin byly po tisíciletí doplňovány dalšími plodinami - luštěninami, zeleninami a ovocem, šířících se z center vzniku kulturních rostlin.2 Charakter stravování byl vždy jedním z nejdůležitějších projevů etnicity daného národa. Protože je přijímání potravy jedna ze základních podmínek přežití, systém stravování se vytvářel již od prvopočátků vzniku a formování každého etnika jako výslednice denní stravy každé rodiny a každého jednotlivého člověka. Východiskem stravovacího systému všech vyspělých kultur je zemědělská..
