Buňatová, Marie

Czech

OJS Karolinum (Charles University)

[ 388 ] DĚJINY – TEORIE – KRITIKA 2/2017ROMAN ZAORAL (ed.), Money and Finance in Central Europe during the Later Middle Ages, Basingstoke 2016, Palgrave Macmillan, 270s.,IsbN 978-1-137-46022-6Hospodářské dějiny středověku jsou v české i středoevropské historiografii stále minoritní záležitostí v hlavním proudu bádání. Za významný počin v této oblasti tak bylo možné považovat mezinárodní konferenci „Financial Aspects of the Medieval Economy“, kterou v  Praze ve  dnech 17.–19. října 2013 uspořádala Fakulta humanitních studií UK ve spolupráci s Centrem medievistických studií AV ČR a UK. Jejím výstupem je kolektivní monografie, která pod redakcí Ro-mana Zaorala zpřístupňuje v anglickém jazyce studie šestnácti historiček a his-toriků ze střední a západní Evropy.V  monografii je zařazeno patnáct studií uspořádaných do  čtyř tematických sekcí, jimž je předsazen vstupní text Romana Zaorala. Ten stručnou formou shr-nul teoretické přístupy k výzkumu hospodářských dějin po druhé světové válce, zhodnotil stav bádání v jednotlivých zemích střední Evropy a připojil též seznam zásadních prací z oboru. Většina příspěvků je věnována období pozdního středo-věku. V několika studiích je ale problematika pojímána v delším časovém období až do 16. století.První kapitolu, zaměřenou na  monetární politiku a  peněžní oběh, otevírá Hendrik Mäkeler studií o měnových poměrech ve svaté říši římské, vycházející z jeho disertace z roku 2010.1 Zatímco časový a tematický rozsah této disertace je pochopitelně mnohem širší a zahrnuje problematiku měnové politiky od doby Ludvíka IV. Bavora a Fridricha Sličného po Václava IV., ve studii se Mäkeler soustředil zejména na období Karla IV. Na základě důkladné znalosti numisma-tického materiálu, který vyvažuje informacemi z písemných pramenů, zpracová-vá říšskou monetární politiku a zlaté ražby Karla IV. Michael North, autor celé řady zásadních publikací k evropským dějinám financí, peněz a obchodu nejen k období pozdního středověku a raného novověku,2 se zabývá měnovými refor-1 HENDRIK MÄKELER, Reichsmünzwesen im späten Mittelalter, díl 1: Das 14. Jahrhundert, Stuttgart 2010.2 MICHAEL NORTH, The expansion of Europe 1250–1500, Manchester-New York 2012; TÝŽ, Das Geld und seine Geschichte : vom Mittelalter bis zur Gegenwart, München 1994; TÝŽ, Von Aktie bis Zoll : ein historisches Lexikon des Geldes, München 1995; TÝŽ, Kommunikation, Handel, Geld und Banken in der frühen Neuzeit, München 2000.[ 389 ]veronika čapská sTUDie a eseJemami, které během 16. století proběhly v říši a jejich recepcí v severoněmeckých oblastech. Přehledně popisuje politický zápas o provedení této reformy, jejímž cílem bylo zavedení jednotné měny i sjednocení peněžních poměrů v říši, a sou-časně vysvětluje rozdílné zájmy stavů Dolního a Horního Saska v oblasti měnové politiky a  jejich odraz v  jednáních říšských sněmů. Hospodářství královského horního města Kremnica se ve  svém příspěvku věnuje Martin Štefánik, který na základě městské účetní knihy z let 1423–1424/1425 podrobně rekonstruu-je příjmy i výdaje tohoto nejbohatšího města Uherského království. Kniha byla vedena notářem, který někdy k  jednotlivým příjmům a výdajům uváděl i další vysvětlující údaje, a je tak současně významným zdrojem poznání každodennosti města i provozu městské kanceláře. Štefánik podrobně popisuje strukturu účetní knihy, způsob vedení jejích záznamů, údaje o měně i účetně používaných peněž-ních početních jednotkách. Detailní pozornost je věnována rozboru jednotlivých typů příjmů a výdajů, z nichž se postupně skládá plastický obraz hospodářství tohoto prosperujícího města.Druhá, příspěvky nejobsáhlejší sekce je zaměřena na  téma státních financí, úvěru a  zástavní politiky středověkých panovníků. Nad způsobem finančního hospodaření a rolí úvěru v politice Jana Lucemburského se ve své studii zamýš-lí Zdeněk Žalud. V  úvodu analyzuje prameny, které jsou pro výzkum financí 14. století k dispozici, a vysvětluje jejich možnosti i omezení, což je stav, který můžeme do určité míry považovat za platný i pro zkoumání řady dalších témat, obsažených v této publikaci. Dále přináší rozbor dluhů, které Jan Lucemburský s vládou v Českém království převzal. Těžiště studie leží v představení hlavních zdrojů jeho příjmů, v  nichž hrál důležitou úlohu úvěr, získávaný od  širokého spektra věřitelů z  různých společenských vrstev. Za  důležité tu považuji pře-devším bližší představení čtyři významných věřitelů s vysvětlením jejich rozdí-leného postavení vůči panovníkovi, které ovlivnilo způsob poskytování půjček i možnosti jejich pozdějšího vymáhání.S poskytováním úvěru úzce souvisí problematika zástav, které představovaly v pozdně středověké Evropě frekventovanou metodu, prostřednictvím níž pa-novníci navyšovali své příjmy. Toto téma reflektují dvě chronologicky návazné studie autorů Stanislava Bárty a Jánose Inczeho, věnované Zikmundu Lucem-burskému. Zařazení obou studií dává čtenáři příležitost sledovat Zikmundovu zástavní politiku v Čechách a Uhrách a porovnat přístupy, které každý z autorů k  tématu zvolil. Bárta se zabývá zástavami církevních statků v  Čechách, kte-ré Zikmund Lucemburský realizoval ve  dvou hlavních vlnách let 1420/1422, 1436/1437, a  jejich důvody i  formu dokumentuje na řadě konkrétních příkla-dů (například statky kláštera Chotěšov). Současně přináší kritické zhodnocení Zikmundových zástavních listin. Incze se více zaměřil na právní formy zástav REcENZE A REFlEXEMARIE bUňATOVá[ 390 ] DĚJINY – TEORIE – KRITIKA 2/2017i podmínky, za nichž byly poskytovány, a zástavní politiku Zikmunda Lucem-burského v Uhrách (1387–1437) zasadil do politických poměrů v zemi i celkové (neutěšené) finanční situace tohoto panovníka, pro něhož zástavy a související úvěr představovaly jeden z  nejvýraznějších zdrojů mimořádných příjmů, po-třebných pro udržení vojenské i  politické moci. Hospodářskému zázemí a fi-nančním aktivitám uherské a české královny a římské císařovny Barbory Celjské (1392–1451), druhé manželky Zikmunda Lucemburského, je věnován příspěvek Daniely Dvořákové. Autorka v chronologickém sledu událostí popisuje její hos-podářské aktivity, související se správou věnných statků, rozebírá její příjmy a vý-daje, včetně nákupů na zahraničních trzích (například Benátky) i další finanční a politické aktivity v průběhu let 1406–1438.Účty dvora prince Zikmunda Jagellonského podrobil rozboru Petr Kozák, autor kritické edice tohoto pramene.3 Vlastnímu tématu předsadil úvahu nad podobou a časově omezenou funkcí účetních materiálů a v širších souvislostech se zamýšlí též nad vývojem jejich formy. Účetní doklady považuje za cenný zdroj informací nejen pro studium hospodářských, ale též sociálních a kulturních dějin, každodennosti i témat z oblasti správy a právních dějin, Kozák porovnává roz-sah účetního materiálu, který vznikl v Polsku a na Litvě po nástupu jagellonské dynastie, se situací v pozdně středověkých Čechách a Uhrách. V tomto kontextu dvorské účty prince Zikmunda Jagellonského z let (1493) 1500–1507 hodnotí jako výjimečné a podává podrobný rozbor jejich struktury i obsahu, to vše v šir-ších geografických, politických i kulturních souvislostech.Studie uspořádané ve  třetím oddílu se z  různých úhlů pohledu věnují hos-podářství měst a s ním spojených financí. Problematiku otevírá metodologicky inovativní práce Pavly Slavíčkové a Zdeňka Puchingera, v níž se autoři zabývají vývojem účetnictví v českých zemích od středověku po raný novověk a způsobem jeho vedení v ekonomické agendě měst. Jde o téma hospodářských dějin, které dosud zůstávalo, i  s ohledem na svou interdisciplinárnost a nezbytné propoje-ní teoretických znalostí účetních systémů se znalostmi historické práce, spíše na okraji zájmu badatelů. Autoři vedle uceleného přehledu o nejstarších účet-ních knihách a jejich postupné specializaci, dobových příručkách, terminologii a typech městských příjmů a výdajů přinášejí i konkrétní vhled do světa účet-ních operací, a nabízejí tak nové přístupy ke studiu témata. Hospodářství města 3 PETR KOZÁK, Účty dvora prince Zikmunda Jagellonského, vévody hlohovského a opavského, nej-vyššího hejtmana Slezska a Lužic, z let (1493) 1500–1507, Praha-Opava 2014.[ 391 ]veronika čapská sTUDie a eseJestojí v centru pozornosti též přední polské medievistky Beaty Możejko,4 která na podkladě městské účetní knihy (1468–1516) rozebírá finanční povinnosti bo-hatého přístavu Gdaňsk vůči Kazimíru IV. Jagellonskému a  jeho nástupcům. Autorka podrobně vysvětluje historické pozadí vzniku tohoto platu, k němuž se město zavázalo roku 1454, a na základě podrobné analýzy účetní knihy podává informace o ročních termínech jeho placení i vlastním způsobu vedení a kont-roly účetních záznamů.Společným jmenovatelem dalších dvou příspěvků je téma obchodu, jenž hrál v ekonomice měst významnou úlohu: příjmy, plynoucí do městských pokladen z výročních trhů a cel, nebo další profit z přítomnosti bohatých kupců. Obzvláště důležitý byl v aglomeracích, které ležely na trasách dálkových cest. Takové pro-sperující město s širokou sítí kontaktů od Flander a Itálie až po Polsko předsta-vovala v 15. století Vratislav, jejímž středověkým vývojem se dlouhodobě zabývá Grzegorz Myśliwski.5 Ten se ve své studii zaměřil na kupecké knihy z prostředí Vratislavi 15.–16. století, z jejichž záznamů je i přes značnou torzovitost materi-álu způsobenou ztrátami za druhé světové války zcela zjevné silné ukotvení měs-ta v mezinárodním obchodu. Cenný pramen pro poznání vazeb mezi Vratislaví a českými zeměmi představuje kupecká kniha firmy Popplau (1502–1516), do-stupná dnes již pouze ze sekundární literatury. Myśliwski se jednotlivá kupecká registra pokouší po obsahové i formální stránce analyzovat, což je ale s ohledem na jejich zlomkovitost značně obtížné. Zkušeně však upozorňuje na možnost vy-užít pro rekonstrukci aktivit tamních kupců nepřímých informací různých typů městských knih. Celní rejstřík tzv. třicátkového cla, vybíraného v Bratislavě, je předmětem zájmu Balázse Nagyho. Tento registr, zachovaný zcela výjimečně pro léta 1457–1458, představuje zcela unikátní pramen pro studium pozdně stře-dověkého zahraničního obchodu Uher. Zcela právem je tak interpretace jeho údajů, zejména ohledně bilance zahraničního obchodu země, již více jak stole-tí předmětem živé debaty historiků. Nagy podrobně sleduje vývoj této diskuse, s důrazem na odlišné závěry, nová interpretační stanoviska ale nepřináší.Čtvrtá a poslední z tematických sekcí je věnována financím v prostředí církve. Nad problematikou papežských legátů v pozdním středověku se zamýšlí Anto-4 Srov. BEATA MOŻEJKO, Czynsz gdański w polityce Kazimierza Jagiellończyka i  jeho synów (1468–1516), Gdańsk 2004.5 Srov. GRZEGORZ MYŚLIWSKI, Wrocław w przestrzeni gospodarczej Europy (XIII–XV wiek). Centrum czy peryferie?, Wrocław 2009.REcENZE A REFlEXEMARIE bUňATOVá[ 392 ] DĚJINY – TEORIE – KRITIKA 2/2017nín Kalous.6 Na základě důkladné znalosti tématu vysvětluje vznik a vývoj funk-ce papežských vyslanců, proměny jejich právního postavení i způsob fungování. Vlastním předmětem studie je otázka finančního zabezpečení jejich aktivit. Au-tor s využitím svých rozsáhlých znalostí pramenů vatikánských fondů podrobně analyzuje jednotlivé způsoby jejich finančního zabezpečení a současně vysvětluje rozdíly mezi financováním legátů a nunciů, jejichž funkce a postavení byly čás-tečně odlišné. Se zajímavým tématem přichází Marek Suchý, který se věnuje ekonomickým aspektům stavby svatovítské katedrály. Vychází přitom z účetních materiálů, zachycujících stavební aktivity na katedrále v letech 1372–1378, které podrobil detailní analýze.7 V ní rekonstruuje postupy činností jednotlivých sta-vebních řemesel, ale také ceny stavebního materiálu i ceny mezd a další technic-ké aspekty, související s touto stavbou. Závěrečný příspěvek Martiny Maříkové je věnován finančnímu hospodaření pražské metropolitní kapituly, které je sle-dováno na základě unikátně zachovaného souboru účetních rejstříků z předhu-sitského období (1358–1418). Autorka pečlivě rozebírá strukturu jednotlivých účetních rejstříků a jejich obsah stejně jako způsob vedení účetnictví.Jednotlivé studie se tedy z různých úhlů pohledu zabývají monetární a fiskální politikou středověkých panovníků, hospodářstvím měst i financemi v prostředí církve a současně přinášejí informace o jednotlivých typech účetních materiálů, nástrojích a technikách vedení účetnictví. Redaktoru Zaoralovi se tak s přispě-ním jednotlivých autorů podařilo vytvořit zdařilou kolektivní monografii, jež si s  ohledem na  své téma i  celkové pojetí bezesporu zaslouží pozornost širší odborné veřejnosti.Marie Buňatová6 Srov. ANTONÍN KALOUS, Plenitudo potestatis in partibus? Papežští legáti a nunciové ve střední Evropě na konci středověku (1450–1526), Brno 2010.7 Srov. MAREK SUCHÝ, Solutio Hebdomadaria Pro Structura Templi Pragensis. Stavba svatovítské katedrály v letech 1372–1378, Praha 2003 (Castrum Pragense 5).

ROMAN ZAORAL (ed.), Money and Finance in Central Europe during the Later Middle Ages: Basingstoke 2016, Palgrave Macmillan, 270s.

https://ojs.cuni.cz/dejinyteoriekritika/article/download/2796/2174

ROMAN ZAORAL (ed.), Money and Finance in Central Europe during the Later Middle Ages: Basingstoke 2016, Palgrave Macmillan, 270s.

Abstract

Similar works

Full text

Available Versions

OJS Karolinum (Charles University)