Václav Klaus

Czech

Research Papers in Economics

POLITICKÁ EKONOMIE, 2, 2011        263
GARY BECKER PRAŽSKÝMA OČIMA
Václav Klaus, Praha
 
Gary S. Becker, nositel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 1992 a čestný doktor VŠE 
z roku 1995, se v listopadu 2010 dožil osmdesáti let. Dne 11. února 2011 uspořádala 
University of Chicago Law School konferenci na jeho počest, kde s jedním z hlavních 
projevů vystoupil i profesor Václav Klaus, prezident České republiky. Překlad textu 
jeho projevu zde publikujeme:
Jsem rád, že mohu alespoň touto formou přispět k oslavě osmdesátin Gary Beckera, 
kterého považuji za jednoho z nejvýznamnějších ekonomů současnosti. V tomto sále 
se dnes cítím být v jisté nevýhodě. Nejsem celoživotním kolegou či spolupracovníkem 
Gary Beckera a bohužel nejsem ani jeho studentem, i když – implicitně, nebo na dálku 
– se za jeho studenta považuji. Jediná formální vazba mezi námi je ta, že profesor 
Becker byl před 16 lety komisí pro udělování profesorských titulů na pražské VŠE 
požádán, aby se vyjádřil, zda mi profesorský titul má či nemá být udělen. 
Poznali jsme se před dvaceti lety, po pádu komunismu, kdy jsme konečně 
získali svobodu, a tím i šanci k navazování kontaktů po celém světě. Jeho texty jsem 
samozřejmě četl již dávno předtím. Vždy jsem byl obdivovatelem Chicagské ekono-
mické školy a zejména jejich tří velkých jmen: Friedman, Stigler a Becker. V komunis-
tické éře to pro mne byla pouze jména a ani jsem nesnil o tom, že bych nositele těchto 
jmen mohl někdy potkat. 
Je proto téměř fascinující, že je to dnes už mé třetí vystoupení na Chicagské 
univerzitě věnované jedné z těchto tří velkých osobností. V roce 1998 jsem přednesl 
jednu ze tří George Stigler Memorial Lectures1 (dvě předcházející George Schulz 
a Milton Friedman). V lednu roku 2007 jsem promluvil v nedaleké Rockefeller Chapel 
na zádušní mši za Miltona Friedmana.2 
1  “The Preaching of George Stigler and His Impact upon the End of Communism and the Formation 
of Free Society”, George Stigler Memorial Lecture, University of Chicago, 4. května 1998. 
Dostupné na: http://www.klaus.cz/clanky/1641.
2  “Remarks at Milton Friedman Memorial Service”, University of Chicago, Rockefeller Chapel, 29. 
ledna 2007. Dostupné na: http://www.klaus.cz/clanky/133.
Z vědeckého života264       POLITICKÁ EKONOMIE, 2, 2011
Nyní je na řadě Gary Becker, který je hlavním průkopníkem a obhájcem tzv. 
„ekonomického přístupu k lidskému chování“ (což je název jeho zásadní knihy z roku 
1976)3 nebo, jinak řečeno, „ekonomického způsobu pohledu na lidský život“ (což je 
název jeho přednášky při udělení Nobelovy ceny za ekonomii v prosinci 1992).4
Snažím se poslouchat jeho rady a dívat se na život ekonomickýma očima, což 
ode mne v této chvíli vyžaduje hledat mé vlastní komparativní výhody, mám-li mluvit 
o něm před tímto ctihodným publikem. Skoro se mi chce říci, že žádné nemám, ale to 
bych jen demonstroval, že jsem tento klíčový koncept ekonomické teorie nepochopil. 
Hledání komparativních výhod vyžaduje náklady a čas a já jsem přestal hledat, když 
jsem objevil dvě, snad „výhody“. Obě jsou spojeny s místem, odkud jsem se na Garyho 
Beckera dlouhá desetiletí díval – s Prahou, s komunistickým Československem a se 
střední a východní Evropou, kde se, mimochodem, narodila Garyho matka.
Mou první komparativní výhodou (a nepovažuji ji za nevýhodu!) je fakt, že mé 
formální ekonomické vzdělání na přelomu padesátých a šedesátých let bylo založeno 
výlučně na marxistické politické ekonomii, nikoli na „economics“, tak jak ji dnes 
chápeme. To znamenalo, že jsem se pak v následujících letech musel velmi snažit, 
abych se té první zbavil a tu druhou naučil a vzal za svou. Nebylo to snadné intelek-
tuálně a bylo to velmi komplikováno tehdejšími politickými a ideologickými tlaky. 
V té době byla marxistická politická ideologie povinnou doktrínou ve všech zemích 
sovětského impéria a díky tomu byla znalost standardní ekonomie v této části světa 
prakticky nulová. 
Když jsme v polovině už poněkud méně dogmatických 60. let objevili 
Samuelsonovu elementární učebnici (to nemluvím o jeho Foundations of Economic 
Analysis), bylo to téměř zjevení. Moje generace musela studovat tuto knihu sama, 
nebyl nikdo, kdo by nás mohl učit. Teprve tehdy jsme objevili moderní ekonomii 
a rychle se stali jejími naprostými přívrženci. 
Naši marxisté se snažili svou původní doktrínu obohacovat argumenty všech 
možných i nemožných oponentů standardní ekonomie, včetně různých verzí institu-
cionalismu, a my jsme potřebovali co nejsilnější argumenty. Našli jsme je v Chicagu, 
našli jsme je u Miltona Friedmana, zejména v jeho „The Methodology of Positive 
Economics“,5 našli jsme je u Stiglera a Beckera. Vzpomínám si, jak na mne zapůsobil 
jejich článek „De Gustibus Non Est Disputandum“,6 ve kterém zdůrazňovali, že by 
každý ekonom měl pokračovat „v hledání rozdílů v cenách a příjmech tak dlouho, 
až pomocí nich vysvětlí jakékoli rozdíly nebo změny v chování“ (str. 76) a že by 
3  Gary S. Becker, The Economic Approach to Human Behavior, The University of Chicago Press, 
Chicago, 1976.
4  Gary S. Becker, “The Economic Way of Looking at Life”. Nobelovská přednáška, Stockholm, 
9. prosince 1992. Dostupné na: http://home.uchicago.edu/  ~gbecker/Nobel/nobellecture.pdf.
5  Milton Friedman, “The Methodology of Positive Economics”; Dostupné v: Essays in Positive 
Economics, University of Chicago Press, Chicago, 1953; str. 3–43.
6  George J. Stigler & Gary S. Becker, “De Gustibus Non Est Disputandum”, The American Economic 
Review, svazek 67, č. 2, březen 1977, str. 76–90.POLITICKÁ EKONOMIE, 2, 2011        265
neměl pasivně čekat na vysvětlení různých ekonomických jevů dalšími behaviorál-
ními vědami. Trvali na tom, že je tato jejich „hypotéza triviální, neboť říká pouze 
to, že máme aplikovat standardní ekonomickou logiku tak extenzivně, jak je to jen 
možné“ (str. 89). Snažím se tento pohled na svět konzistentně používat, ale jsem stejně 
„konzistentně“ za toto příliš zúžené a omezené vidění světa kritizován. 
Mou druhou komparativní výhodou (opět bych ji paradoxně nepovažoval 
za nevýhodu) byla skutečnost, že jsem žil v centrálně plánované, direktivní nebo také 
centrálně řízené ekonomice, která byla ekonomy všech škol považována za ekono-
miku netržní. Marxistická politická ekonomie k této (ale ani jakékoli jiné) ekono-
mice nebyla schopna říci vůbec nic a tradiční, poněkud zúženě pojatá ekonomie byla 
považována za vhodnou pouze pro tržní ekonomiky. S takovouto bezmocí jsme se však 
spokojit nechtěli. Nestačila nám neteoretická popisnost, emiricismus či historismus. 
Dospěli jsme k závěru, že i ekonomika komunistického typu je založena na lidském 
chování, na racionalitě volby, na maximalizaci užitku, na stabilitě preferencí a že je 
proto standardní ekonomické instrumentárium nejlepší metodou, jak analyzovat i tuto 
ekonomiku. „Ekonomický přístup k lidskému chování“ Gary Beckera byl v tom velkou 
pomocí, i když on sám – pokud se nemýlím – nic explicitního o ekonomice tohoto typu 
nepublikoval. 
Svůj přístup „v úsilí pochopit lidské chování v nejrůznějších kontextech a situa-
cích“7 považoval za metodu, která má mnoho aplikací – nejen v souvislosti s expli-
citními trhy. Velmi souhlasím s jeho názorem, že „co nejvíce odlišuje ekonomii jako 
disciplínu od dalších oborů sociálních věd, není předmět, ale přístup“ (str. 5) a že 
„kombinace předpokladů maximalizačního chování, tržní rovnováhy a stabilních 
preferencí, používaných neúprosně a důsledně, tvoří základ ekonomického přístupu“ 
(tamtéž). 
Tyto myšlenky nám pomohly obhajovat ekonomii i v extrémně nepřátelském 
komunistickém prostředí. Když jsem v Praze v rámci ČSVTS v roce 1982 pronesl 
přednášku o Nobelově ceně pro George Stiglera,8 vedlo to k mému opakovanému 
vyšetřování na policii. Přesto se dá říci, že i když byla západní, nemarxistická, buržo-
azní – jak se tomu tehdy mělo říkat – ekonomie v našem politickém a intelektuálním 
prostředí naprosto odmítána, ohlas Gary Beckera a dalších chicagských ekonomů 
v kruzích českého ekonomického anti-establishmentu byl velmi významný. Měli jsme 
pocit, že Gary mluví přímo k nám. 
Po pádu komunismu přišla role Gary Beckera, důsledného obhájce liberální 
doktríny, v éře transformace, která mířila, stejně jako on, k politickému pluralismu 
a tržní ekonomice. V Praze byl dvakrát a cena Gary Beckera pro nejlepší student-
skou práci v ekonomii je každoročně udělována na pražské Vysoké škole ekonomické. 
7  Gary S. Becker, The Economic Approach to Human Behavior, 1976; str. 3.
8 V.  Klaus,  „Ekonomická věda a ekonomická reforma: Statě, eseje“, Praha : Gennex, TOP Agency, 1991.266       POLITICKÁ EKONOMIE, 2, 2011
V červenci 2004 ve svém posledním komentáři pro Business Week9 Gary Becker 
napsal: „konec Studené války a pád komunismu byly nejenom deﬁ  niční charakteris-
tikou druhé poloviny 20. století, ale daly nám i příležitost testovat, zda jsou všechny 
naše názory o důležitosti lidské motivace opravdu tak významné, jak tvrdíme“ 
(str. 28). Troufám si tvrdit, že vývoj bývalých komunistických zemí v posledních dvou 
desetiletích jednoznačně prokázal, že Beckerův důraz na sílu lidské motivace je více 
než správný. Díky Chicagské škole naše vize kam jít byla jasná a přímá. Nehledali 
jsme žádnou třetí cestu, ale kapitalismus a tržní ekonomiku s minimem státní inter-
vence. Proto Chicago spíše než Harvard. Proto deregulace, desubsidizace, liberalizace 
trhů a privatizace jako základní a ničím nenahraditelné stavební kameny našeho trans-
formačního procesu. 
Měl bych také zmínit roli, kterou v této éře sehrála Montpelerinská společ-
nost, jejímž prezidentem v letech 1990–1992 nebyl nikdo jiný než Gary Becker. 
Prvně jsem se s ním setkal na konferenci této společnosti v Mnichově v roce 1990 
a v průběhu posledních dvou desetiletí jsme se setkávali na nejrůznějších místech světa 
– od Chicaga po Vancouver, od Prahy po Tokio. Vždycky jsem si těchto setkání velmi 
vážil a doufám, že budou se stejnou četností pokračovat i v budoucnu.
9  Gary S. Becker, “A 19-Year Dialogue on The Power of Incentives”, Business Week. New 
York, 12. července 2004. Dostupné na: http://home.uchicago.edu/~gbecker/Businessweek/
BW/2004/07_12_2004.pdf

Gary Becker in the Prague View

http://www.vse.cz/polek/download.php?jnl=polek&pdf=784.pdf

Gary Becker in the Prague View

Abstract

Similar works

Full text

Available Versions

Research Papers in Economics