The article summarizes the recent seminar of the Czech Economic Association devoted to the Nobel Prize laureates in economics for 2000, James J. Heckman and Daniel L. McFadden. A paper presented by M. Zajícek concentrated mainly on the work of Mr. McFadden. Economic problems, especially those related to the self-selection bias and its role in appraising the outcome of social programs, are considered.microeconometrics; Nobel Prize

Viktor Kotlán

Slovak

Research Papers in Economics

DT: 159.9;330.1
klíčová slova: metodologie – psychologie a ekonomie
Psychologie pronik do ekonomie: 
mme tleskat, nebo se bt?
Informace z 24. seminÞe esk spolenosti ekonomick v Þad
ãEkonomick teorie a esk ekonomikaÒ, konanho v Praze 23. led-
na 20011
Metodologie ekonomick vdy usiluje obvykle ovysokou logickou provzanost apre-
ciznost argumentace. Mnoho detailó behaviorlnch zkladó lidskho chovn, na
kterùch ekonomie stav, mus proto bùt zjednoduäeno i z analùzy zcela vypuätno.
To väak neznamen, ìe bychom nemli udrìitelnost a platnost ekonomickùch pÞed-
pokladó neustle podrobovat logickùm i empirickùm testóm. Jak ukzal Michal Sko-
Þepa (NB; FSV UK) na 24. seminÞi SE, psychologie móìe v tomto smru nabd-
nout ekonomii zajmav poznatky.
M. SkoÞepa ve svm pÞspvku, z jehoì nzvu byl odvozen i nzev seminÞe, nej-
prve strun shrnul historickù vùvoj vztahó mezi ekonomi a psychologi, pot na-
stnil hlavn rozdlnosti v metodologickm pÞstupu mezi obma vdnmi disciplnami
a nakonec se pokusil mezi ekonomi a psychologi vyznait nkolik stynùch ploch.
Po vtäinu 20. stolet se ekonomie a psychologie mjely Ð psychologie jako vdeck
disciplna se teprve formovala a hlavn proud ekonomie byl siln matematizovn, coì
nedopÞvalo próniku psychologie do ekonomie mnoho prostoru. Tato situace se za-
ala mnit aì v 2. polovin 20. stolet zsluhou prac V. Smithe a R. Seltena z oblasti
trìnch a hernch experimentó, vùzkumu psychologa a prókopnka uml inteligence
H. Simona a pÞedeväm M. Allaise, kterù jako jeden z prvnch zpochybnil standardn
pÞedpoklady ekonomickùch modeló lidskho myälen. V posledn tÞetin 20. stolet
zanaj se svùmi legendrnmi pokusy izraelät psychologov A. Tversky a D. Kah-
neman, dochz k rozmachu experimentln ekonomie a psychologie si v rmci eko-
nomick analùzy zan budovat pevn msto. Prónik psychologie do ekonomie se
ubr dvma cestami; jsou jimi (1) experimentln ekonomie, kter je charakteris-
tick experimentln formou vùzkumu, a (2) behaviorln ekonomie, jeì si väm pÞe-
deväm próbhu rozhodovn a okolnost, kter ho ovlivËuj.
Po tomto strunm historickm exkurzu se M. SkoÞepa vnoval charakteristice z-
kladnch odliänost v pÞstupech obou discipln. Jednou z nich je podle autora tzv. dar-
winovsk myälenkov tradice ekonomie, kter pÞispv k tomu, ìe ekonomov
mnohdy bagatelizuj psychologick aspekty rozhodovn jedince. ãEkonomóm-dar-
winovcómÒ totiì asto nejde o popis skutenho myälen ekonomickùch jedincó, ale
o zkoumn nejlepäho moìnho myälen v rmci danho modelu. Je to logick; pouze
modelov konzistentn chovn vede k pÞeìit a k dosaìen rovnovhy v danm mo-
delu. Odliänosti ekonomie a psychologie autor dle charakterizoval na obvyklm me-
todologickm postupu ekonomó a psychologó. Pokud jde o postup ekonomó, budo-
vn ekonomickho modelu probh vtäinou vnkolika fzch, kter lze charakterizo-
vat nsledovn: identifikace subjektó (jedinec, firma, vlda, generace atd.), identifi-
kace faktoró ovlivËujcch chovn subjektó, identifikace vazeb mezi faktory navz-
jem a mezi faktory a chovnm subjektu a nakonec hledn rovnovhy takto ure-
nho systmu. Pokud jde o postup psychologó, M. SkoÞepa nejprve pÞiblìil hlavn
303 Finance a vr, 51, 2001, . 5
1 òpln znn pÞspvkó pÞednesenùch na seminÞch SE, vetn zznamó z diskuz, jsou k dispozici v pÞ-
sluänùch bulletinech SE. Tyto bulletiny a mnoho daläch informac o innosti esk spolenosti ekonomick lze
nalzt tak na internetov adrese SE: http://www.cse.cz.odvtv psychologie (fyziologickou psychologii, experimentln psychologii, sociln
psychologii avùvojovou psychologii) apak charakterizoval obvyklù metodologickù pÞ-
stup psychologie. Ten se od ekonomie liä pÞedeväm mnohem strunjä fz teore-
tickou (neexistuje ìdn pÞevldajc paradigma typu marginalizmu v ekonomii)
a vyääm dórazem na fzi empirickou. Hlavn empirickou metodou je experiment;
empirick metody obvykl v ekonomii jsou zde pouìvny daleko mn asto. Prv
metoda opakovanho experimentu, kter zóstv zcela mimo moìnosti nkterùch od-
vtv ekonomie, tvoÞ jednu z hlavnch zminek ekonomó pro ast odmtn aplikace
psychologickùch poznatkó v ekonomii. Ekonomov mnohdy namtaj, ìe mnoho psy-
chologickùch experimentó nelze Ð zejmna s ohledem na odmnu astnkó Ð konci-
povat tak, aby odrìely skuten motivy jednn astnkó.2
V posledn sti svho vystoupen mapoval M. SkoÞepa moìnosti stynùch ploch
ekonomie a psychologie na zklad tÞ okruhó psychologickùch aspektó ekonomic-
kùch modeló: vnmn, uvaìovn a rozhodovn.
Z hlediska vnmn, tj. procesu pÞejmn novùch poznatkó z okol, ekonomov tra-
din pÞedpokldaj, ìe jedinec navìdy ukld do sv pamti väe, co v rmci danho
modelu vnmat a mt v pamti potÞebuje. Dóleìitou vùjimkou z tto tradice je slavnù
koncept ãpenìn iluzeÒ ve smyslu iluze róstu reln ceny tam, kde roste pouze no-
minln cena, protoìe rostou ceny v cel ekonomice. Zde ekonomov pÞekvapiv
snadno pÞijali neracionln a psychologickù efekt pro vysvtlen tak klovho jevu,
jakùm je pro makroekonomii sklonnost krtkodob Phillipsovy kÞivky. Jev penìn
iluze lze snadno zasadit do äirä skupiny jevó, do tzv. dostupnostn heuristiky. Ta spo-
v v tom, ìe lovk vnm a pamatuje si pÞedeväm poznatky, se kterùmi se setkv
nejastji nebo kter zaìil sm osobn. PÞi hodnocen zmny sv finann situace po-
tom lovk v souladu s tmto konceptem dv velkou vhu zmn vlastnho pÞjmu
a malou vhu zmn jinùch cen. Vznik penìn iluze.
Druhùm okruhem, ktermu se autor vnoval, je okruh uvaìovn, tj. odvozovn
novùch poznatkó na zklad poznatkó jiì znmùch. Z hlediska ekonomie si zvlätn
pozornost zaslouì specifickù druh uvaìovn, kterùm je pÞedpovdn i tvorba oe-
kvn. Psychologie pracuje napÞklad s pojmem kotevn heuristika. Lid provdj
odhady asto s vyuìitm nkter znm hodnoty jako ãkotvyÒ. Vùslednù odhad zs-
kvaj tak, ìe se od tto kotvy posunou smrem avrozsahu, kterù povaìuj za sprvnù.
Jednou z aplikac tohoto jevu v ekonomickùch situacch je napÞklad zpósob vyjed-
nvn o cen uritho zboì mezi prodejcem a kupujcm, aé uì se odehrv na arab-
skm trìiäti, i v realitn kancelÞi. Prodvajc mnohdy nadsad cenu nad pÞevl-
dajc trìn cenu, mì jednak vytvÞ uritù prostor pro slevu, ale tak v myslch
kupujcho posunuje na vyää hladinu jeho subjektivn odhad trìn ceny danho zboì.
Jinou ukzkou pÞekrùvn se psychologie a ekonomie v okruhu uvaìovn je statick
(stejn jako v souasnosti) a adaptivn (na zklad minulùch hodnot s klesajcmi v-
hami) teorie tvorby oekvn ekonomickùch jedincó. Akoliv Muthova teorie racio-
nlnch oekvn z roku 1961 vedla k dalä z mnoha revoluc v makroekonomii, ãne-
racionlnÒ statick i adaptivn oekvn povaìuj i dnes tvórci hospodÞsk
politiky, ale i teoretit ekonomov za dobrù popis uvaìovn jedincó.
Konen posledn oblast, ve kter autor zkoumal styn plochy mezi psychologi
a ekonomi, je rozhodovn. ZÞejm nejznmjä ukzkou v tto oblasti zóstv teo-
rie referennch rovn. Americkù ekonom J. Duesenberry jiì ve 40. letech 20. stolet
poukzal na to, ìe lovk hodnot vùsledky róznùch alternativ z hlediska rozdlu vù-
sledku relevantnch veliin od jejich referennch hodnot, nikoliv z hlediska absolutn
velikosti relevantn veliiny. Proto je napÞklad pro jedince dóleìitjä zmna mezi
budouc rovn spotÞeby a souasnùm stavem neì samotn roveË budouc spotÞeby.
Tento zpósob rozhodovn se promt i do ekonomickho modelovn agregtn po-
304 Finance a vr, 51, 2001, . 5
2 òastnci psychologickùch experimentó, ale i róznùch marketingovùch vùzkumó apod. bùvaj napÞklad asto
odmËovni nikoliv podle svho skutenho vùkonu v próbhu experimentu, ale pevnou stkou za ast ve x -
perimentu. Navc astnk experimentu asto nem moìnost mnoha opakovn, coì brn efektivnmu procesu
uen se.ptvky.3 Mezi dalä ãpsychologicko-ekonomickÒ jevy v oblasti rozhodovn patÞ
averze ke ztrt, altruizmus i stdov chovn.
Na zvr svho vystoupen vyjdÞil M. SkoÞepa pÞesvden, ìe psychologie bude
dle pronikat do ekonomie. Otzku, zda to povede k pevnjäm metodologickùm z-
kladóm ekonomie a bude tak ku prospchu ekonomie, väak zodpov aì budoucnost.
Viktor KOTLÁN*
SUMMARY
JEL Classification: A12, B41
Keywords: methodology – psychology and economics
Psychology and Economics
Viktor KOTLÁN – Czech National Bank; Faculty of Economics of the Technical University of Ostrava;
executive board member of the Czech Economic Association
This article summarizes a recent seminar of the Czech Economic Association devoted to the
relationship between psychology and economics. While economic methodology strives for scien-
tific reasoning, the course of this pursuit often results in the neglect of the behavioral aspects of
economic agents. A paper, presented at the seminar, and the discussion afterward showed that
psychology may enrich economic thinking about reality.
305 Finance a vr, 51, 2001, . 5
3 Modely vychzejc z behaviorlnch mikroekonomickùch zkladó zachycovaly vazbu mezi spotÞebou jedince
a rokovou sazbou tradin prostÞednictvm paradigmatu meziasov optimalizace spotÞeby. Jak ukazuje psy-
chologie, na roveË souasn spotÞeby väak nepósob jen podmnky (tj. vùäe rokov sazby) moìnho odloìen
spotÞeby v ase prostÞednictvm spor, ale tak tzv. ãzvykov hladiny spotÞebyÒ, jeì vychzej z teorie referen-
nch hodnot. Nejmodernjä makroekonomick modely agregtn poptvky proto rozäiÞuj rovnice prv o tuto
ãzvykovou spotÞebuÒ.
* esk nrodn banka; Ekonomick fakulta VáB-TUO; len vùkonnho vùboru SE (e-mail: viktor.kotlan@cnb.cz)DT: 330.83;330.115
klíčová slova: mikroekonometrie – Nobelova cena
Nobelova cena za ekonomii 2000: 
James J. Heckman a Daniel L. McFadden
Informace z 25. seminÞe esk spolenosti ekonomick v Þad ãEko-
nomick teorie a esk ekonomikaÒ, konanho v Praze 20. nora 2001
Podobn jako v uplynulùch letech vnovala esk spolenost ekonomick jeden ze
svùch pravidelnùch msnch seminÞó erstvùm lauretóm Nobelovy ceny za eko-
nomii; jimi se v roce 2000 stali James J. Heckman a Daniel L. McFadden. J. J. Heck-
man (1944) vystudoval matematiku na Colorado College a v roce 1971 zskal dokto-
rt z ekonomie na Princeton University. Od t doby pracoval jako stlù profesor na
Columbia University a Yale Univesity. Od roku 1995 je lenem profesorskho sboru
University of Chicago. Daniel L. McFadden (1937) studoval fyziku na University of
Minnesota. V roce 1962 zskal na stejn äkole doktort a od t doby pÞednäel jako
profesor na univerzitch v Pittsburghu, Yale a na MIT. Od roku 1990 je stlùm pro-
fesorem na University of Berkeley v Kalifornii.1
Na seminÞi SE vnovanm erstvùm nobelistóm vystoupil s pÞspvkem Miros-
lav Zajek (CityPlan; Liberln institut). Ve sv pÞednäce se s ohledem na asov
moìnosti vnoval pouze dlu J. J. Heckmana. Heckmanóv vùzkumnù zbr je velmi
äirokù a sah od ekonomiky trhu prce, pÞes problematiku ernochó v americk spo-
lenosti i ìen na trhu prce aì po dopady vzdlvn. Referujc se pokusil pÞiblìit
problematiku tzv. self-selection bias2, jej komplikujc roli pÞi ohodnocovn vùsledkó
socilnch programó a naznail moìnosti Þeäen tohoto problmu pomoc instrumen-
tlnch promnnùch, Royova modelu a pouìvn metod nhodnho vùbru. Vzhle-
dem k rozsahu matematickho apartu, jenì by si dókladnjä shrnut vystoupen
ìdalo, se omezme pouze na rmcovù pÞehled tmat rozebranùch na 25. seminÞi
SE. Zjemci o problematiku najdou podrobnosti v bulletinu ze seminÞe.
Autor nejprve popsal podstatu äiräho pojmu selection bias: Klasick ekonometrie
vychz z toho, ìe vzorky, se kterùmi pracuje, jsou vybrny tzv. nhodnùm vùbrem;
vybranù vzorek je potom velmi dobrou a vyuìitelnou aproximac zkouman populace
a lze s nm pomrn dobÞe pracovat.Ve skutenosti jsou väak vzorky asto vybrny
ne-nhodn, a tak podlhaj vùchylce pÞi vùbru Ð vznik selection bias. Tato vùchylka
móìe mt tÞi pÞiny. Zaprv, móìe bùt dósledkem chybnho rozhodnut statistika,
kterù provd vùbr vzorku, o zpósobu jeho proveden. Druhou moìnost vzniku vù-
chylky je situace, kdy se jednotlivci sami pÞihlaäuj do zkoumanho vzorku, kterù je
tak naruäen a vznik vùchylka pÞi vlastnm vùbru, tzv. self-selection bias. Prv me-
todiku toho, jak s takto naruäenùmi vzorky pracovat, navrhl J. Heckman. TÞet a nej-
astjä kategori selection bias je slouen dvou vùäe uvedenùch moìnost, tedy vù-
chylky statistika a vùchylky jednotlivcó ve vzorku. Pro je ale selection bias dóleìit?
Pokud se jedn o vzorky vybran nhodnùm vùbrem, pak pÞi prci s nimi lze vyu-
ìt mnoha jejich vùhodnùch vlastnost. Jednou z nich je to, ìe s rostouc velikost
vzorku se zvtäuje i pÞesnost odhadó vlastnost a parametró populace. Móìeme tak
306 Finance a vr, 51, 2001, . 5
1 Podrobn informace o ìivot a dle obou lauretó Nobelovy ceny za rok 2000 i za lta pÞedchzejc lze zskat
napÞklad na internetov adrese http://www.nobel.se/economics.
2 eskù pÞeklad pojmu self-selection bias Ð vùchylka pÞi (vlastnm) vùbru Ð zn ponkud neobratn; proto se bu-
deme v textu drìet vtäinou anglickho originlu. Ten je tak v eskùch ekonometrickùch textech bìn pouì-
vn.prohlsit mnoho zvaìnho o vlastnostech malùch vùbró, napÞklad ìe metoda nej-
menäch tvercó (OLS) je BLUE (nejlepä linern nevychùlenù odhad). Stejn tak
móìeme prohlsit mnoho podstatnho o vlastnostech velkùch vùbró (napÞ. asymp-
totick nestrannost i asymptotick normalita), jimiì se zabùval druhù nositel No-
belovy ceny za rok 2000, Daniel McFadden. Jin pravidlo vùbru neì nhodnù vùbr
vùäe zmnn vlastnosti nem a vzorky takto vytvoÞen nepodvaj dobrù obraz o po-
pulaci, se kterou se snaìme pracovat, a to bez ohledu na to, jak velikù danù vzorek
je. To vytvÞ problmy, kter je tÞeba Þeäit.
Popsanù problm se samozÞejm objevuje v mnoha ekonomickùch i neekonomic-
kùch situacch. J. Heckman zkoumal jeho Þeäen v pÞpad ohodnocovn dopadó so-
cilnch programó. Pro zjiätn istho dopadu programu je totiì nutn zjistit, jak by
se danù jedinec choval, kdyby se do programu nepÞihlsil. Jinùmi slovy, ãnetradinÒ
ekonometÞi se snaì zjistit, jakù je rozdl mezi tm, co se skuten stalo, a tm, co by
se bylo stalo, pokud by se nkdo rozhodl jinak.3 Klasickùm pÞkladem v tto oblasti
je studium MBA. asto se lze dost, ìe studium MBA vede k vùrazn vyääm pÞj-
móm, a proto se vyplat do nj investovat. Mlokdy se ale uvaìuje, ìe lid, kteÞ stu-
duj, by mli i bez studi vyää pÞjmy neì ti, kteÞ nestuduj. A to proto, ìe studujc
nejsou nhodnùm vùbrem populace, ale vùbrem vychùlenùm, jsou pÞedmtem self-
-selection bias. Jak tedy zjistit, zda je teze o vyääch pÞjmech spojenùch se studiem
MBApravdiv, i zda jde jen o marketingovù trik? Existuje nkolik metod, kter nm
poskytuj urit moìnosti, jak problm tchto a jinùch chybjcch dat Þeäit. Jedn se
napÞklad o instrumentln promnn, Royóv model i pouìvn metod nhodnho
vùbru. Odvozen funknosti tchto metod, jejich popis a aplikace na vybran situ-
ace byly npln druh sti pÞednäky M. Zajka; ten pÞi jejich popisu vyzdvihl roli
J. Heckmena v rozvoji modern mikroekonometrie.
Viktor KOTLÁN*
SUMMARY
JEL Classification: C19
Keywords: microeconometrics – Nobel Prize
Nobel Memorial Prize in Economics for the year 2000
Viktor KOTLÁN – Czech National Bank; Faculty of Economics of the Technical University of Ostrava;
Executive Board Member of the Czech Economic Association
The article summarizes the recent seminar of the Czech Economic Association devoted to the
Nobel Prize laureates in economics for 2000, James J. Heckman and Daniel L. McFadden. A pa-
per presented by M. Zajek concentrated mainly on the work of Mr. McFadden. Economic pro-
blems, especially those related to the self-selection bias and its role in appraising the outcome of
social programs, are considered.
307 Finance a vr, 51, 2001, . 5
3 M. Zajek ukzal, ìe problm chybjcch dat lze chpat i obecnji: jak ohodnotit nklady a vùnosy neho, co
se nestalo, protoìe jsme se rozhodli v minulosti pro jinou alternativu? NapÞklad pokud tete tento text, pak mó-
ìete hovoÞit o nkladech a pÞnosech etby, ale msto tohoto textu jste si mohli vybrat etbu neho jinho nebo
jste si mohli jt zabhat i jt do kina. Nklady a vùnosy tchto innost uì nezjistte Ð prost uì tete tento text.
Pokud ho te st pÞestanete, pak sice zjistte nklady jin alternativn innosti, kterou zanete msto tohoto
ten dlat, ale opt pouze jedn a navc to nejsou nklady innost, kter jste mohly dlat pÞedtm, protoìe jste
o nkolik okamìikó starä a zkuäenjä.
* esk nrodn banka; Ekonomick fakulta VáB-TUO; len vùkonnho vùboru SE (e-mail: viktor.kotlan@cnb.cz)

Nobel Memorial Prize in Economics for the year 2000

http://journal.fsv.cuni.cz/storage/353_006_307.pdf

Nobel Memorial Prize in Economics for the year 2000

Abstract

Similar works

Full text

Available Versions

Research Papers in Economics