Jan Frait

Czech

Research Papers in Economics

190 Finance a vr, 51, 2001, . 4
Lekce a vùzvy transformace 
po 10 letech
PÞi pÞleìitosti Vùronho zasedn Mezinrodnho mnovho fondu a Svtov
banky v Praze se 22. zÞ 2000 konal Ð za organizanho podlu esk spole-
nosti ekonomick Ð v kongresovm sle esk nrodn banky za asti pÞednch
svtovùch a domcch ekonomó seminÞ ãLekce a vùzvy transformace po 10 le-
techÒ. Vzhledem k zvaìnosti tematiky tohoto seminÞe se redakn rada a re-
dakce tohoto asopisu rozhodly vnovat pÞednesenùm pÞspvkóm cel toto mo-
notematick slo Faò. 
Program zahjil zmocnnec vldy R pro Vùron zasedn MMF/SB v Praze
2000 Zdenk Hrubù. SeminÞ i nslednou panelovou diskuzi moderoval Jan
ávejnar.
Jako prvn vystoupil bùvalù hlavn ekonom Svtov banky a v souasnosti pro-
fesor Stanfordsk univerzity Joseph Stiglitz. Ve svm siln kritickm pÞspvku
Ð podle nhoì byl nazvn celù seminÞ Ð se zamÞil pÞedeväm na srovnn po-
tench pÞedstav ekonomó o efektech transformace a vùsledkó transforma-
nch procesó po 10 letech reforem. Zaveden trìnch reforem mlo podle pÞedpo-
kladó efektivnjä alokac zdrojó zvùäit róst HDP a ìivotn roveË. Po 10 letech
jsou väak z hlediska róstu HDP a produktivity vùsledky tranzitivnch ekonomik
stÞedn, a zejmna vùchodn Evropy velmi neuspokojiv a neodpovdaj nadjm,
kter byly na potku 90. let ekonomy vyslovovny. Pouze nkolik zem pÞekro-
ilo roveË HDP na osobu z roku 1989, tempa róstu mnoha zem dramaticky
poklesla, stÞedn dlka ìivota se v Þad zem snìila a rozäÞila se chudoba. Za
hlavn pÞinu tohoto vùvoje oznail Stiglitz ãboläevickùÒ pÞstup k reformm,
pÞstup zaloìenù na neschopnosti reformtoró pochopit zkladn aspekty sou-
asnùch trìnch ekonomik a vybudovat takovù prvn a institucionln rmec,
kterù by zajistil, aby trìn systm podncoval efektivn a produktivn kooperaci
trìnch subjektó. Namsto toho byl mnohdy vytvoÞen rmec, kterù v konenm
souhrnu vytvÞ podnty pro ekonomicky äkodliv aktivity typu hospodÞsk kri-
minality, tunelovn a korupce. Nadmrnù dóraz na makroekonomick aspekty
stabilizace pak vedl v Þad zem k rozäÞen barteru a tmÞ znemoìnil rozvoj
novùch ekonomickùch aktivit. Znanou pozornost vnoval J. Stiglitz ve sv pÞed-
näce i srovnn vùsledkó reforem v n a Rusku; toto srovnn samo o sob
zpochybËuje styl reforem aplikovanùch v bùvalm sovtskm bloku. V empirick
sti pÞednäky se pak pÞednäejc zabùval vztahy mezi monetrn politikou,
inflac a róstem nebo efekty privatizace a restrukturalizace.1
Dle vystoupil Lubomr Mloch, dkan Fakulty socilnch vd Karlovy uni-
verzity, s pÞspvkem ÒTen Lessons from the Ten Years of the Czech WayÓ. Ve svm
pÞspvku svùm zpósobem navzal na refert Josepha Stiglitze, neboé definoval
deset bodó, v nichì selhala transforman strategie z hlediska tvorby prvnho
1 Vystoupen J. Stiglitze shrnul rovnì tùdenk Ekonom (. 39, 2000, ss. 15Ð18). Grafickù dopro-
vod pÞednäky ve formtu Microsoft Powerpoint lze nalzt na strnce http://www.cse.cz/
/mmf_sb.html.a institucionlnho rmce. Nespänù ekonomickù vùvoj v tranzitivnch zemch
lze povaìovat za logickù dósledek tchto selhn. Zdóraznil zejmna, ìe jednou
z klovùch pÞin transformanch nespchó bylo podcenn formlnch i ne-
formlnch instituc vetn etiky podnikn. Takto prosazovan transformace
pak byla pÞliä zjednoduäen a pÞliä ideologick. Uskutenn privatizace ne-
vytvoÞila nov vlastnick struktury a v dósledku vestavnùch zjmó kompakt-
nch skupin se nedaÞilo budovat ani standardn rmec trìn ekonomiky. Tvórci
reforem tak nejednou zneuìili istou teorii pro obhajobu äpinavùch praktik re-
lnho svta. Krom ekonomó selhali v procesu i prvnci, kteÞ dórazem na for-
mln pozitivn prvo z let komunizmu mnohdy popÞeli smysl pro pÞirozen
prvo a spravedlnost. V dósledku tohoto pÞstupu k transformaci bude cesta
k modern trìn ekonomice mnohem delä, neì si Þada z ns pÞed 10 lety pÞed-
stavovala. 
TÞetm Þenkem byl Lajos Bokros, bùvalù ministr financ maarsk vldy,
kterù v souasnosti pósob ve Svtov bance. Ve svm pÞspvku ÒVisegrad TwinsÕ
Diverging Path to Relative ProsperityÓ se zabùval srovnnm transformanch
strategi a vùsledkó Maarska a R. Vùsledky obou zem hodnotil jako relativn
spch, zdórazËoval väak zsadn odliänost cesty, kterou souasnho stavu ob
zem doclily. esk reforma byla zpotku orientovna na makroekonomickou
stabilizaci a do znan mry ignorovala mikroekonomick aspekty. To po dlou-
hou dobu umoìËovalo maskovat znan problmy v reln ekonomice. PÞedn-
äejc s velkou dvkou zadostiuinn a msty se znanou dvkou ironie konsta-
toval, ìe prv tento pÞstup Ð kterù ve sv pÞednäce podrobil pomrn ostr
kritice a kterù oznail za ãhistorickou snahu o sociln inìenùrstvÒ Ð vedl k pÞe-
zravmu postoji eskùch reformtoró k maarskùm zkuäenostem. Je smutn, ìe
tento propagandistickù pÞstup eskùch reformtoró pÞevzala i Þada zpadnch
ekonomó a mezinrodnch instituc. Maarskù pÞstup byl naopak charakteri-
zovn silnùm dórazem na mikroekonomickou restrukturalizaci a ignorovnm
otzek makroekonomick stability. PÞiny pro takto odliän cesty mohou bùt
spatÞovny ve vùrazn rozdlnùch vùchozch podmnkch, pÞedeväm v odliänm
spoleenskm póvodu vùznamnùch lenó nov vldnouc elity, v odliän historii
a odliän povaze komunizmu, kterù Ð pÞinejmenäm od pÞelomovho roku 1968
Ð v tchto zemch pÞevldal. Maarsk ekonomika byla jiì pÞed politickùmi zm-
nami natolik liberalizovan, ìe nemla potÞebu jakhokoliv äokovho Þeäen.
I z tohoto dóvodu byly makroekonomick otzky aì do roku 1995, kdy uì byla
ekonomika znan destabilizovan, opomjeny. L. Bokros poznamenv, ìe ani
v jedn zemi nebylo pro politick vrstvy jednoduch se z chyb pouit nebo ales-
poË nkter chyby pÞipustit a nastolenù kurz zmnit. Väeobecn touha vstoupit
do Evropsk unie vedla k obnoven historickho soupeÞen obou zem, zdrav
konkurence väak byla obas zastnna pÞekrucovnm skutenho vùvoje druh
zem.
Podobnù postoj zaujal i polskù makroekonomickù expert Marek Belka. Ve svm
pÞspvku ÒLessons from Polish TransitionÓ oznail vùsledek polskùch reforem
za relativn spch. Konstatoval, ìe z hlediska makroekonomickho nebyly pol-
sk kroky tak spän jako napÞ. esk, nicmn z hlediska mikroekonomickho
a institucionlnho byly v Polsku vytvoÞeny mechanizmy, kter do znan mry
zabraËuj excesóm, ke kterùm dochz v esk republice i zemch bùvalho So-
vtskho svazu. Zdóraznil, ìe poten äokov terapie byla nutnùm dósledkem
makroekonomick nestability v obdob pÞed zahjenm reforem, jejiì zvldnut
vytvoÞilo dóleìit spoleensk podmnky pro dalä hlubä reformy. Nsledujc
mikroekonomick reformy byly v mnohm poloviat a naivn, polsk autority
191 Finance a vr, 51, 2001, . 4192 Finance a vr, 51, 2001, . 4
k nim väak pÞistupovaly pragmaticky, dokzaly se pouit z chyb a pÞehodnotit
jejich smÞovn. Jednm z rozhodujcch faktoró spchu je zvldnut reforma
finannho sektoru, kterù ãje sice podkapitalizovanù, rozdrobenù, stle jeät ne
dostaten modern a nkladov efektivn, ale v ìdnm pÞpad nen zatìen
äpatnùmi vry a netransparentnmi vlastnickùmi strukturamiÒ. Jako proble-
matick se stle jev privatizace velkùch sttnch podnikó, kter je dodnes v póli
cesty. Polsko nadle zóstv chudou zem, alespoË v porovnn s vysplùmi ev-
ropskùmi ekonomikami. Deset let rychl zmny nesta k pÞekonn nkolika de-
setilet (nebo dokonce stolet) turbulentn historie, zaostalosti a chudoby. Na
druh stran se Polsko dky svmu silnmu reformnmu sil Þad mezi slibn
ãnov vznikajc trhyÒ a stalo se atraktivn oblast pro zahranin investice. Hlav-
nm problmem souasn hospodÞsk politiky zóstv, jak sladit potÞebu dy-
namickho róstu s makroekonomickou stabilitou.
Na zvr vystoupil s empiricky ladnùm pÞspvkem ÒMacroeconomic Con-
vergence in Transition CountriesÓ Evìen Koenda z praìskho CERGE-EI. Po-
kusil se odpovdt na otzku, zda a pÞpadn do jak mry jednotliv tranzitivn
ekonomiky vykazuj vzjemnou konvergenci ve vùznamnùch makroekonomic-
kùch veliinch, kterùmi jsou reln ekonomick aktivita, rokov sazby, inflace,
penìn zsoba. Tranzitivn ekonomiky rozlenil autor do nkolika skupin podle
obchodnch a geografickùch kritri a jejich asov Þady analyzoval pomoc pa-
nelov regrese. Konvergence definoval jako pokles diference analyzovanùch veli-
in v ase v rmci danùch skupin. Vùsledky ukazuj na relativn vysokou mru
konvergence v mÞe róstu relnho produktu. U daläch veliin lze konvergenci
vysledovat rovnì, i kdyì pomalejä. Konvergence tedy nastv, a to navzdory
rozdlnosti potench podmnek jednotlivùch zem a rozdlnosti jejich pÞstupu
k transformaci.
Po odeznn pÞspvkó probhla rozshl panelov diskuze. V n vyslovovali
pÞipomnky a kladli otzky pÞedeväm nkteÞ z aktivnch tvórcó reformnch
opatÞen, kter byla v esk republice realizovna v prvn polovin 90. let
(D. TÞska, K. Dyba, V. Rudlovk). Polemizovali zejmna s nzory J. Stiglitze,
vysvtlovali nezbytnost a nevyhnutelnost uskutennùch krokó a zpochybËovali
moìnost vytvoÞen ÒlepähoÓ prvnho a institucionlnho rmce. Domnvm se,
ìe toto monotematick slo asopisu Finance a vr umoìËuje, aby se tenÞ po-
kusil odpovdt na otzky, kter jsou spojeny s tmto stle citlivùm tmatem, sm. 
Velkù prostor v diskuzi dostala i otzka kvalit institucionlnho rmce v jed-
notlivùch tranzitivnch ekonomikch. V zajmav reakci na dotaz ohledn tune-
lovn v Maarsku a Polsku potvrdili L. Bokros i M. Belka, ìe v jejich zemch
nedoshly tyto aktivity zdaleka takovho rozmru jako v R, a to v dósledku jak
formlnch pÞekìek, tak odliän role odborovùch svazó. V diskuzi dle zaznla
kritika doporuen a praktik IMF a WB, zpochybËovn radiklnch dezinfla-
nch strategi centrlnch bank, polemika ohledn lohy nadnrodnch obchod-
nch spolenost a dalä tmata. Zkuäenosti a poznatky z minulosti, jì se refe-
rty i diskuze tùkaly pÞedeväm, tak byly pro astnky diskuze pouenm pro
dalä postup tak, aby reformy v konenm souhrnu vykzaly spch.
Jan Frait

Ten Years After: Lessons and Challenges in Transition

http://journal.fsv.cuni.cz/storage/282_001_190_192.pdf

Ten Years After: Lessons and Challenges in Transition

Abstract

Similar works

Full text

Available Versions

Research Papers in Economics