Příspěvek řeší problematiku izolovaných kosterních nálezů anatomicky moderního člověka (AMČ) z mladého paleolitu (MP). Cílem bylo přezkoumat ostatky AMČ a interpretovat nálezové okolnosti z lokalit, které se nachází na území Německa, Rakouska, Česka, Polska, Slovenska a Maďarska. Nálezy AMČ jsou často izolované a v některých případech i velmi fragmentované, proto je velmi obtížné interpretovat, které procesy zapříčinily tento stav. Nejčastější interpretace izolovanosti těchto nálezů se jeví biotičtí a abiotičtí činitelé, tedy geologické procesy, činnost šelem a člověka. Dále můžeme říci, že ze skeletálních nálezů AMČ jsou nejpočetnější fragmenty diafýz končetin. Pokud vezme v úvahu hustotu kostí na morfologii, pak je ale větší pravděpodobnost dochování kranio-dentálních prvků.This research focuses on isolated skeletal remains of anatomically modern humans (AMH) dated to the Upper Palaeolithic (UP) in Central Europe. The review of AMH remains aims to interpret the circumstances of their discovery at paleoanthropological sites located in Germany, Austria, Czechia, Poland, Slovakia, and Hungary. These AMH remains are often isolated and, in some cases, highly fragmented, making it challenging to discern the processes responsible for their isolated status. Common interpretations of these findings point to both biotic and abiotic factors, including geological processes, carnivore activities, and even human actions. Notably, the diaphysis fragments of the limbs are the most numerous among AMH remains. However, when it comes to bone density and morphology, craniodental elements have a higher likelihood of preservation
