Bartůněk, Martin

Bláha, Jan D.

DSpace at University of West Bohemia

Možnosti vizualizace tekuté regionalizacena příkladu individuálních regionůčesko-německo-polského příhraničíMartin Bartůněk, Jan D. Bláhatekutá regionalizace, individuální region, hranice, choronymum, regionálníidentitaRegionalizace za využití různých metod je jedním z ústředníchprocesů a zároveň cílů geografie od počátku jejího vzniku, neboťnám pomáhá se lépe orientovat v prostoru a pochopit podob-nosti a rozdíly mezi regiony. Při procesu regionalizace se zamě-řuje na definování kritérií a následné sledování klesající tendencesledovaného atributu k prostoru hranic regionů. V některýchpřípadech vzniká hraniční čára mezi regiony, což lze považovatza cíl v tomto procesu. Takto pojímaná regionalizace má svévýhody, ale samozřejmě i nevýhody. Výzkumník totiž může býtstavěn k subjektivnímu pohledu při určení hranice a zároveň,vzhledem k povaze společenských jevů, vymezení přesné hra-nice nemusí odpovídat „reálnému světu“. Z tohoto důvodu bymělo být při regionalizaci uvažováno nad hranicemi ve smysluprostoru a tvořena tzv. „tekutá regionalizace“ na pozadí teore-tického ukotvení v nové regionální geografii.Cílem příspěvku je představit několik možností využitelnostikartografických vyjadřovacích metod při tvorbě tekuté regio-nalizace v jednoměřítkové velikostní třídě regionů v prostoru13příhraničí Česka, Německa a Polska. Příspěvek bude zároveňdiskutovat výhody a nevýhody zvolených metod, čímž můžepoté vzniknout prostor k výběru nejvhodnější metody z pohledukartografické komunity. K realizaci samotné tematické mapyjsou poté využity metody zohledňující teorii institucionalizaceregionů finského geografa A. Paasiho. Proces regionalizace jeteoreticky ukotven ve třech rovinách formování regionů, tj.1) teritoriálního tvaru regionů (hranice),2) symbolického tvaru regionů (jméno regionu, resp. choro-nymum) a3) institucionálního tvaru regionů (reprodukce regionu skrzeinstituci),přičemž jsou tyto roviny důležité při formování regionálníchidentit.Nejdůležitějším typem zkoumaných regionů jsou individu-ální regiony, jejichž kritéria (uvedené roviny výše) následněvstupují do procesu regionalizace. Z tohoto důvodu by mělybýt, v rámci tohoto příspěvku pouze v subregionálním měřítku,prvotně analyzovány takové regiony, které mají podobná jména,a to sice např. ze skupiny místních akčních skupin, dobrovolnýchsdružení obcí, destinačních marketingových oblastí, chráněnýchúzemí a euroregionů (a jejich ekvivalenty v Německu a Polsku),protože tyto skupiny regionů jsou zároveň reprodukovány skrzejak národní, regionální tak i lokální instituce. Posléze v souvis-losti s překrývajícími se hranicemi a podobnosti jmen regionů14nastává možnost vytvoření tekuté regionalizace s jádrovými aperiferními oblastmi analyzovaných regionů.Výhodou takto vytvořené regionalizace může být schopnostpredikovat regionální identitu lidí nebo využitelnost k ověřovánídalšími výzkumnými metodami, např. mentálním mapováním.Na základě takto definovaných kritérií může tekutá regionali-zace identifikovat příležitosti pro posílení regionálních vazeb aidentit a zároveň umožňuje překonat administrativní hranicepři spolupráci.Projekt UJEP-SGS-2022-53-001-3 „Participativní mapování jako ná-stroj vizualizace dynamiky regionů“ byl podpořen grantem v rámcistudentské grantové soutěže na UJEP.15

Možnosti vizualizace tekuté regionalizace na příkladu individuálních regionů česko-německo-polského příhraničí

https://dspace5.zcu.cz/bitstream/11025/54336/2/Sbornik_25kk-15-17.pdf

Možnosti vizualizace tekuté regionalizace na příkladu individuálních regionů česko-německo-polského příhraničí

Abstract

Similar works

Full text

Available Versions

DSpace at University of West Bohemia