Odkaz Neviditelného: vliv Ralpha Ellisona na Klub rváčů.

Abstract

Tato bakalářská práce zkoumá motivy románu Ralpha Ellisona Neviditelný (1952) v porovnání s románem Chucka Palahniuka Klub rváčů (1996) prostřednictvím názorů bezejmenných intradiegetických vypravěčů obou knih v první osobě. I když je každý jiné rasy, jsou z jiné doby a mají rozdílné socioekonomické postavení, zastávají podobné názory, které na jedné straně kritizují americký kapitalismus a pracovně orientovaný, materialistický americký sen a na druhé straně odráží Emersonovo propojení nihilismu a anarchie. Klub rváčů navazuje na myšlenky vyjádřené v Neviditelném a přizpůsobuje je současné globalizované společnosti. Bakalářská práce je rozdělena do tří hlavních kapitol a každá se zabývá jedním z hlavních témat, kterým se vypravěči věnují. První kapitola rozebírá myšlenku "vyvlastnění", jako materiální i duševní separaci od světa, což je klíčový proces vypravěčů umožňující jim osvobození sebe sama od norem společnosti. Teprve když se zbaví veškerého vlastnictví, společenských vazeb a téměř i identit, naleznou své pravé (Emersonské) já a svobodu. Pojetím "já" se více zabývá druhá kapitola, která sleduje téma společenské neviditelnosti. Vypravěči jsou společností souzeni dle svého zevnějšku, tj. lidé se zaměřují pouze na jejich vnější společenské ukazatele a ignorují jejich individuální já. Postrádají...This thesis explores the themes of Ralph Ellison's Invisible Man (1952) in comparison with Chuck Palahniuk's Fight Club (1996) through the views of the intradiegetic unnamed first- person narrators of both novels. Although they are of a different race, socio-economical standing, and era, they have a similar mindset which, on the one hand, criticizes the US capitalism and the work-oriented, materialistic American Dream, and on the other one, reflects Emersonian combination of nihilism and anarchy. Fight Club follows the ideas voiced in Invisible Man and adjusts them to the contemporary globalized society. The thesis is divided into three main chapters, each focusing on one major topic pursued by the narrators. The first chapter deals with the idea of dispossession, both as a material and spiritual separation from the world, which is the core of the narrators' process of self-liberation from the norms of society. Only when they lose all possessions, social bonds, and almost erase their identities, they can find their true (Emersonian) selves and freedom. The self is more analysed in the following chapter focused on the theme of social invisibility. The narrators are taken at face value by society, i.e. people concentrate only on their outward social markers and disregard their individual selves....Department of Anglophone Literatures and CulturesÚstav anglofonních literatur a kulturFaculty of ArtsFilozofická fakult