Stárnutí populace patří mezi hlavní sociální rizika současné společnosti. Vzhledem ke vzrůstající délce dožití, pokroku v medicíně a zlepšujícím se životním podmínkám je čím dál tím důležitéjší zajištění dostatečných sociálních služeb a s tím spojené i adekvátní personální vybavení, a to zvláště profesionálními pečovateli (pracovníky v přímé péči). Tato profese však bývá neadekvátně financovaná a obvykle spojována se zátěží psychickou, ale také fyzickou a sociální. Předkládaný přehledový článek se zaměřuje na analýzu nástrojů, které se v zahraničí a rámcově i v tuzemských podmínkách používají k měření zátěže formálních pečovatelů. Z 32 měřících nástrojů vznikl přehled 9 oblastí mapujících zátěž formálních pečovatelů. Skrze zmapování zátěže formálních pečovatelů a ošetření potřeb, které v těchto oblastech mají, lze předejít syndromu vyhoření, zvýšené nemocnosti a zároveň preventivně působit v náročných situacích spojených s touto profesí.Population ageing is one of the main social risks in today’s society. Due to increasing life expectancy, progress in medicine, and constantly improving living conditions, provision of social services, especially adequate staffing (above all direct carer’s staffing) is becoming more and more important. However, this profession is often undrepaid and associated with psychic as well as physical and social workload. The submitted review article focuses on analysis of instruments that are used domestically and abroad to measure the level of the caregiver’s workload. Out of 32 measuring instruments, an overview of 9 fields describing the caregiver’s workload was created. Learning about the caregiver’s workload and responding to the needs they have in the above mentioned fields may prevent the burnout syndrome, increased morbidity, and, at the same time, it has preventive effect in various cases that may occur in this demanding job.91
