Studie je zaměřena na výzkum sociálního a personálního kontextu interkulturního učení žáků středních škol. V 1. výzkumné studii jsme se zaměřili na identifikaci potenciálních činitelů ovlivňující interkulturní učení. Ve 2. výzkumné studii jsme identifikovali pět faktorů sociálního kontextu interkulturního učení: Škola, Rodina, Vrstevníci, Média, Referenční skupina a jeden faktor personálního kontextu: Motivace-zkušenost. Jako nejvýznamnější faktory interkulturního učení žáků středních škol se dle jejich hodnocení ukazují Motivace-zkušenost a Média. Z výsledků lze předpokládat interakční účinek faktorů Vrstevníci, Škola, Rodina a Referenční skupina na interkulturní učení žáků. Média působí více nezávisle na ostatních faktorech sociálního kontextu. Vztah sociálního a personálního kontextu existuje ve dvou variantách: kongruence a inkongruence.The present study examines research on the social and personal context of intercultural learning among secondary school students. In our first empirical study, we focused on identifying influences which affect intercultural learning. In the second empirical study, we identified five factors of the social context of intercultural learning: School, Family, Peers, Media, and Reference group. We also identified one factor of the personal context: Motivation–Experience. The factors that appeared to be the most relevant for intercultural learning among secondary school students included Motivation–Experience and Media. Our findings show that it can be expected that Peers, School, Family and Reference group have an interactive effect on intercultural learning. Media act rather independently of the other factors of social context. The relationship between social and personal context exists in two variants: congruence and incongruence
