Musil, Jiří V.

Musilová, Marcela

Masaryk University Journals / Časopisy Masarykovy univerzity

Pedagogická orientace 4, 1997 69Řízená sebereflexe —  pedagogova dovednost a zdroj speciálních schopnostíJiří V. Musil, Marcela Musilová'Sebereflexí může být rozuměna jednak nahodilá, chvilková či krátko­dobá, jednak záměrná aktivita, záměrné jednání. I když pojem „řízená sebereflexe“1 se může jevit jako sugestivně zavádějící, přesto odpověď na otázku, zda se v daném kontextu sebereflexí rozumí počínání založené na autonomní či heteronomní aktivaci, bude vycházet ze zdůraznění hetero- nomní průpravy, která směřuje k autonomní kvalifikaci. Adjektivum při­tom vyjadřuje proces, znamenající především prohlubování kognice o sobě, tedy sebepoznání. Pojem sebereflexe nepochybně souvisí s obecným sebe- poznáním a sebepojetím, které v kontextu osobnostního vývoje prospívá sebehodnocení a sebevědomí jako úhelných kamenů vlastní identity, zdroje individuální seberealizace a sebeaktualizace. Neopomenutelné jsou také mi- moosobnostní konotace pojmu zohledňující průvodní významové a situační znaky, danosti a konsituační elementy, jakými jsou faktory ontogenetického vývoje2, vnější činitelé zrání a učení, heteroevaluativní průběhy a akty, for- mativní faktory profesního vývoje a v neposlední řadě dobová „sociální filo­zofie“ determinující strukturu profese včetně mravních zřetelů a požadavků. Zvlášť nepřehlédnutelným se nám jeví v tomto výčtu obecné společenské, politické a ekonomické klima. V této souvislosti vyvstává otázka, zda máme k dispozici odpovídající profesiogram pedagoga, tedy profesiografické zpra­cování učitelské profese z hlediska osobnostních předpokladů a psychologic­kých nároků. S tím souvisejí další otázky týkající se možnosti kvantifikace posuzovacích zřetelů, vedoucí k formulování kritérií (míry a měřítka). Jako významné se jeví také otázky zaměřené na motivaci pro volbu povolání pe­dagoga, a to nejen v rovině uvědomované, nýbrž i na úrovni nevědomých motivů. Vyvstává zde tudíž také tématika výběru adeptů učitelství ke stu­diu.Řízená sebereflexe — pedagogova dovednost — je ovšem především úkolem odborné průpravy, odborného výcviku prováděného a řízeného psy­chologicky kvalifikovanými instruktory, zkušenými psychagogy. V daném kontextu pojem řízené sebereflexe implikuje náročnou profesní dovednost, která není kongenitální, nýbrž kterou je potřebné si osvojit (naučit podle vlastních dispozic). Z obecné pedagogické psychologie je známo, že termín70 Zkušenosti z praxe —  Pedagogická orientace č. 4, 1997dovednost úzce souvisí s pojmy odborná činnost, odborná operace, odborný návyk (zautomatizovaný úkon) a znamená dispozici (připravenost) k úspor­nému, rychlému a účinnému výkonu při plnění pracovních úkolů. Význam­nými parametry profesní pedagogické dovednosti jsou: stupeň osvojení do­vednosti a šíře její uplatnitelnosti, tedy stupeň generalizovatelnosti doved­nosti. Na základě rozvíjení pedagogických dovedností jsou v pedagogickém procesu formovány získané speciální pedagogické schopnosti. Příkla­dem je schopnost vychovávat, související úzce se schopností pedagogického taktu. Řízená sebereflexe je dovedností zprostředkující dosažení právě těchto speciálních schopností. Bez chápání sebe a rozumění sobě není náležitého pochopení druhých. Řízená sebereflexe zlepšuje heteroreflexi díky prohlou­bení empatie, genuinity, zvýšení sociální senzitivity, usnadnění sociální ko- gnice a komunikatívnosti. Stává se zpětnovazebným a operativním zdrojem zvyšujícím účinnost pedagogické práce3.Výchozí tematizace a kritický rozbor problematiky „řízené sebereflexe“ jako pedagogické dovednosti vede k systémově strukturálnímu zdůraz­nění souvisejících otázek, úkolů a zadání zohledňujících: 1. sociální klima a obecné očekávání plynoucí z „filozofie“ společnosti a adresované pedago­gům a škole, 2. osobnostní a motivační nároky na předpoklady adeptů pe­dagogického vzdělávání formulované v profesiogramu pedagoga, kterým by se měl řídit, 3. výběr budoucích posluchačů učitelství, který by měl ovlivnit4. náplň jejich průpravy v souladu s požadavky uvedenými mj. sub 1 a zna­menajícími světonázorové určení významu pedagogické formace příslušných populačních strát a kohort. V demokratických podmínkách se očekává mož­nost optimalizace autonomie školy (včetně kurikulární autonomie) vzhledem ke zmíněné „sociální filozofii“, směřující ke zdůraznění autopoietických re­zerv.Poznámky a odkazy:1. V takto specifikovaném zadání jsme uplatnili místo pojmu „sebereflexe“ vymezení „řízená sebereflexe“, vyjadřující podle našeho soudu lépe bližší určení „vnějších pod­mínek“, „míry“ či „modu“. Řízená sebereflexe je tudíž uchopitelná jako technika či metoda sebepoznání v profesně situačním kontextu, vyžadující metodické vypraco­vání, metodologické vybavení, výzkumné ověření a systémové uplatnění. Výcvikem v dovednosti řízené sebereflexe by měli projít pedagogové ve vlastním zájmu.2. Pozoruhodný je rozvoj prosté sebereflexe od nejranějších fází psychické ontogeneze. Probíhá předpokládané od omnipotentního „nazírání“ sebe přes naprosto pasivní zá­vislost na reflexi ze strany druhých osob až k aktivní, bdělé a sofistikované výsostné formě sebereflexe popisované sociálními psychology — harvardskými profesory Davi­dem C. McClellandem a jeho žačkou Abigail J. Stewardovou v jejich teorii sociálního zrání osobnosti. Pozn.: K nám uvedl prof. J. Křivohlavý.3. Humanistická psychologie zastoupená C. Rogersem uvádí empatii jako jednu ze tříMusil, J. V. —  Musilová, M.: Řízená sebereflexe... 71základních podmínek efektivního vyučování. Flanders jmenuje mezi deseti prvky efek­tivního vyučování kategorii „akceptace žákových pocitů“, tedy rozumění na základě empatie.Huntovy práce (70. léta) zabývající se konceptuálni úrovní učitele dělí vývoj koncep­tuálni úrovně učitele na tři stadia — teprve v nejvyšším stadiu (Huntem označeno „C“) charakterizujícím učitelovy postoje ve vyučování uvádí autor učitelovu připra­venost k provádění detailní analýzy výuky, a to nejen co do analýzy obsahu, nýbrž i co do prožitků, kdy učitel dokáže přiměřeně odpovídat na emoční potřeby žáků a vyznačuje se pečlivými hodnoceními založenými na objektivních kritériích, která odpovídají úrovni úkolů. Podle výzkumu Fullerové (1969) se během raných období procesu profesionalizace začínajících učitelů tito pedagogové zabývají především se­bereflexí při adaptaci v novém prostředí. Na základě zjištění plynoucích z orientace na sebe se posléze dokážou orientovat na žáky. Výzkum potvrdil potřebu sebereflexe pedagoga a vyvolal nutnost zřízení pedagogického pracoviště, které by zajišťovalo spe­ciální výcvik ve školské supervizi (tzn. rozvoj projektů zaměřených na prohloubení pedagogické a psychologické připravenosti učitelů). Pozn.: Uvedené odkazy převzaty z Musil (1996).Na místě je rovněž zmínka o rozvoji sebereflexe při edukaci dramatických umělců. Příkladem je výzkumné srovnání osobnostních charakteristik profesionálních herců, herců amatérů a neherců zaměřené na „privátní sebevědomí“, „pozornostní citlivost k informaci sociálního srovnání“, „sociální úzkost“, „lež“, „sociální nesmělost a pla­chost“, „sebecit“, „sociabilita“, „citlivost pro expresívni chování druhých“ a další.Pozn.: Viz Hammond (1991).Literatura:• Hammond, J. — Edelmann, R. J.: The act of being: Personality characteristics of professional actors, amateur actors and non-actors. In Psychology and Performing Arts — G. D. Wilson (ed.). Amsterdam 1991, s. 123-131.• McClelland, D. C.: Power. The Inner Experience. New York 1975.• Musil, J. V.: Úvod do pedagogické psychologie. VUP, Olomouc 1996.• Steward, A. J.: The Measure of Social Emotional Maturity. Harvard University, Dep. of Social Psychology, 1973.• Tardy, V.: Psychologie osobnosti. Praha 1964.M u s il , J. V. —  M u s il o v á , M.: Řízená sebereflexe — pedagogova doved­nost a zdroj speciálních schopností. Pedagogická orientace 1997, 4, s. 69-71, ISSN 1211-4669.Adresa autorů: Doc. PhDr. Jiří V. Musil, CSc., CMTF UP Olomouc, PaedDr. Marcela Musilová, PdF UP Olomouc

Řízená sebereflexe — pedagogova dovednost a zdroj speciálních schopností

https://journals.muni.cz/pedor/article/download/10651/9550

Řízená sebereflexe — pedagogova dovednost a zdroj speciálních schopností

Abstract

Similar works

Full text

Available Versions

Masaryk University Journals / Časopisy Masarykovy univerzity