Komplex nedestruktivních metod se v Čechách stal v průběhu posledních několika let i přes určité komplikace v jejich zavádění do praxe, již nedílnou součástí komplexně pojatého archeologického výzkumu i stavebně-historického průzkumu při řešení různých otázek spojených zejména s lokalizací hrobek, hrobů, krypt a reliktů zdiva ze starších snesených objektů v interiérech středověkých i novověkých církevních staveb. Ve spojení geofyzikálních metod s vizuálním průzkumem a dokumentací, případně sondáží zabezpečuje tento postup optimální řešení požadovaných úloh a to jak z hlediska získání velkého počtu informací, tak z hlediska časového a v neposlední řadě i ekonomického. Z uváděných praktických příkladů výsledků dosavadní prospekce na lokalitách Praha-Hradčany, Vyšší Brod a Želiv se jeví jako optimální pro lokalizaci hrobek, hrobů a dalších struktur v interiérech kostelů metoda půdního radaru, případně i mikrogravimetrie s následnou prohlídkou a dokumentací kamerovým systémem. Optimální případ nastává tehdy, když je hrobka vyzděná, dutá a má větší rozměr. V tom případě jsou odrazy elektromagnetických vln nejvýraznější, respektive dochází k úbytku hmot a tento objekt je pak velice dobře detekovatelný. Při jeho zavalení může při výkladu docházet k nejednoznačné interpretaci, kdy jej lze přiřadit k větším plošným kumulacím kamenů, litologickým změnám v zásypu antropogenní vrstvy, nebo reliktům zdiva ze starší snesené stavby. Zde jsou potom velmi užitečné další doplňující informace o stavbě, jako například případné polohy náhrobních kamenů, umístění těchto prvků v sakrální stavbě, průběhy inženýrských sítí apod. Při existenci zásypu prostých hrobů obdobného litologického složení, respektive zhutnění jako v okolním prostředí je jejich interpretace vlivem nevýrazných změn fyzikálních parametrů zemin velmi problematická a mnohdy lokalizace i nezjistitelná.The article deals with the use of non-destructive geophysical methods at the exploration of tombs in the interiors of medieval and early modern religious buildings. The method of soil radar, eventually mikrogravimetrie with subsequent inspection and documentation by camera system appears to be optimal for the localization of tombs, graves and other structures in the interiors of churches. This was found from practical examples prospecting at localities Prague-Hradčany, Vyšší Brod and Želiv. The use of these methods is dependent on the character of the inhomogeneities. It means if it is lined walls object, or just simple grave (unfulfilled, peppered and similarly). Reflections of electromagnetic waves are the most significant and survey of camera gives good results if the tomb is walled, hollow and it has a larger dimension. Smothering of object can lead to ambiguous interpretation and survey of camera is impossible. Then you need to apply additional information regarding of networks engineering, older masonry etc. The localization of filled objects is often very problematic and undetectable when there exists a similar backfill of soil
