Recenze publikace - Den Otter, Ronald. Judicial Review in an Age of Moral PluralismNew York: Cambridge University Press, 2009, x+346 s., ISBN 978-0-521-76204-

Broz, Jan

Czech

Masaryk University Journals / Časopisy Masarykovy univerzity

 4/2012 409 RECENZE A ANOTACE Den Otter, Ronald. Judicial Review in an Age of Moral Pluralism  New York: Cambridge University Press, 2009, x+346 s., ISBN 978-0-521-76204-5* Jan Broz**  Jakým* způsobem lze ospravedlnit** existenci ústavní-ho soudnictví v zemi, jejíž občané jsou na jedné straně oddáni ideji demokracie a na straně druhé idejím svobody a rovnosti všech jejich občanů? Hledání odpo-vědi na tuto otázku je ústředním motivem knihy „Judi-cial Review in an Age of Moral Pluralism“. Jak již její název napovídá, k řešení této otázky je nutné zvolit pří-stup, který zohledňuje poznatky řady disciplín: ústav-ního práva, normativní politické teorie a morální filoso-fie. Již zkraje je nutné podotknout, že autor recenzo-vané práce, právník a politický teoretik Ronald Den Otter, prokázal vysokou míru erudice ve všech zmíně-ných oblastech, díky čemuž kniha z metodologického hlediska působí poměrně koherentním dojmem. V rám-ci českého právního prostředí, jemuž není snaha o dů-kladné propojování právní teorie s politickou a morální filosofií příliš vlastní, tak tato kniha může působit jako vítaný impuls a inspirační zdroj. Z formálního hlediska je kniha členěna do deseti kapitol, jež pokrývají dvě základní témata: princip ve-řejného ospravedlně í (public justification) a jeho vliv na metodologii ústavněprávní argumentace. Dle Den Ottera musejí soudci při řešení ústavně sporných otázek hledat argumenty na podporu svého rozhodnutí i v mimoprávní oblasti. Takovéto hledání však není neomezené. Za přípustné lze považovat pouze takové argumenty, o jejichž platnosti panuje v dané společnosti konsensus, tj. argumenty, jež lze použít v rámci veřejného ospravedlně í (kap. 1). Pouze tako-véto argumenty totiž zakládají legitimitu soudního roz-hodnutí v morálně pluralitní společnosti, jejíž občané se neshodují na universální morální koncepci dobra, jež by měla být státem sledována (kap. 3). Teoretici veřejného ospravedlně í se však liší v cha-rakteristice použitelných argumentů. Dle modelu laissez -faire je v rámci veřejné deliberace možné užívat ja-kýchkoliv argumentů, bez ohledu na jejich případnou                                                 * Recenze vznikla v rámci řešení grantu GA ČR č. P408/12/ 1255. **  Jan Broz, student Právnické fakulty Univerzity Karlovy, Praha. morální kontroverznost. Pouze samotná deliberace může určit konečnou platnost argumentů (s. 110). Opro-ti tomu exklusivní pojetí omezuje kategorii použitelnosti na tzv. veřejné důvody, resp. argumenty (public rea-sons). Jednání státu tak nelze ospravedlnit na základě důvodů, jež mohou být některými občany odmítnuty pro jejich morální kontroverznost (s. 120). Koneč ě třetí pojetí, inklusivní, považuje za přípustné i použití neveřejných, tj. morálně sporných, důvodů, pakliže ne-odporují důvodům veřejným (s. 129). Den Otter se jed-noznačně staví za exklusivní pojetí. Pouze argumenty, jež jsou konsensuálně přijímány všemi členy společ-nosti, mohou obstát jakožto zdroj legitimity určitého konání státu. Požadavek exklusivního užívání veřejných argu-mentů ospravedlňuje existenci ústavního soudnictví. Prostí lidé nejsou dle autora schopni při svém rozhodo-vání zohlednit obsáhlou materii ústavního práva, jejich političtí zástupci pak upřednostňují instrumentální způ-sob hlasování. Je proto na soudech, aby dbaly nad ústavností (tj. veřejnou ospravedlnitelností) přijímaných zákonů (kap. 5 a 10). Větší schopnost soudců rozpo-znávat a užívat veř jně akceptovatelné argumenty sa-mozřejmě neimplikuje schopnost nalézt jediné správné řešení. Relevance a obsah jednotlivých argumentů vždy závisí na kontextu řešeného případu, jenž obvykle svědčí jednomu z konkurujících si řešení. V obtížných případech však lze nalézt stejně přesvědčivé argumenty pro protichůdná řešení. V takovýchto případech je dle autora na soudní moci, aby po detailním zvážení všech argumentů rozhodla za pomoci hlasování v plénu (se-nátu). Výsledku svědčí „presumpce správného názoru většiny“ (s. 177). Takovýto závěr není dle Den Ottera překvapující, uvědomíme-li si procedurální podstatu ve-řejného ospravedlně í. Cílem soudního rozhodování není stanovení nade vši pochybnost správného vý-sledku, nýbrž závěru, který mohou na základě korektní argumentace akceptovat i lidé, kteří se osobně přiklá-nějí k závěru opačnému (s. 179). Ačkoliv se Den Otter v knize zabývá problematikou veřejného ospravedlně í velmi důkladně, opomíjí zá-sadní kritiku, jež je na adresu tohoto principu směřo-

Den Otter, Ronald. Judicial Review in an Age of Moral Pluralism

https://journals.muni.cz/cpvp/article/download/5840/4938

Den Otter, Ronald. Judicial Review in an Age of Moral Pluralism

Abstract

Similar works

Full text

Available Versions

Masaryk University Journals / Časopisy Masarykovy univerzity