Recenze publikace - HOLZER, Jan; MOLEK, Pavel a kol.: Demokratizace a lidská práva. Středoevropské pohledyPraha – Brno: Sociologické nakladatelství (SLON) v koedici s Masarykovou univerzitou, 2013, 266 s

Hájek, Michal

Časopis pro právní vědu a praxi

Czech

Recenze publikace - HOLZER, Jan; MOLEK, Pavel a kol.: Demokratizace a lidská práva. Středoevropské pohledy
Praha – Brno: Sociologické nakladatelství (SLON) v koedici s Masarykovou univerzitou, 2013, 266 s

Michal Hájek

Directory of Open Access Journals

2/2015174RECENZE A ANOTACEHOLZER, Jan; MOLEK, Pavel a kol.: Demokratizace a lidská práva. Středoevropské pohledyPraha – Brno: Sociologické nakladatelství (SLON) v koedici s Masarykovou uni-verzitou, 2013, 266 s.Michal Hájek*Laický pohled nás zpravidla vede k přesvědčení, že demokratizační úsilí jde vždy a všude ruku v ruce s rostoucím prosazováním základních práv ve spo-lečnosti. Na první pohled pestrý autorský kolektiv stojící za recenzovanou publikací však hned v jejím úvodu vyjadřuje názor, že tato souvztažnost nejenže není samozřejmá, ale že demokratizace a lidská prá-va působí v některých případech dokonce antagoni-sticky. Přechod od nedemokratického k demokratic-kému režimu je sám mnohdy v různých podobách „tranziční spravedlnosti“ doprovázen porušováním či omezováním základních práv. Určitou tenzi však v této souvislosti nalezneme z druhé strany například i v činnosti rozmanitých hnutí prosazujících své men-šinové (lidskoprávní) zájmy, jež leckdy nerespektují zájmy „zaostalé“ většiny.Aby však k takovým závěrům vůbec bylo možné dospět, je nejprve nutné stanovit příslušné výzkumné metody. Za tímto účelem Michal Mochťák a Hubert Smekal v rámci druhé kapitoly (Výzkum demokra-tizace a lidských práv: metody a trendy) předsta-vují přehled takovýchto metod, přičemž upozorňují na sílící tendenci, kdy vedle určitých „filosofujících analýz“ do oblasti společenských věd – a to i práv-ní vědy, byť spíše opatrně – pronikají nejen meto-dy kvalitativní (pozitivistické), nýbrž i kvantitativní a hybridní (kombinované).Na tuto metodologickou část navazuje Jan Holzer kapitolou s názvem Nedemokratické režimy a demo-kracie, v níž přibližuje problematiku demokratizač-ních studií a její vývoj. Holzer poukazuje především na tzv. tranzitologický přístup, jenž nedemokracie popisuje skrze analýzu legitimizačních strategií po-užívaných nositeli nedemokratických režimů k jejich nastolení a obraně. Významnou definiční roli však (zejména v komunistických zemích) sehrávají i lid-ská práva. Holzer následně vyjadřuje přesvědčení, že nedemokraciemi jsou všechny režimy, které lidská práva nerespektují. Při nutném opuštění striktně vy-mezených hranic (demokracie – nedemokracie) při-tom k určité systematizaci režimů dospíváme nadále metodou „škálování“ dle míry, v jaké ten či onen režim lidská práva chrání či nikoli. Holzer v této souvislosti poukazuje na fenomén tzv. hybridních re-žimů, což dále dokumentuje na příkladu tzv. barev-ných revolucí v Gruzii, Kyrgyzstánu a na Ukrajině.V následující kapitole Teorie demokracie a po-litická filosofie: úskalí demokratizace demokracií se Pavel Dufek zabývá samotným pojmem demo-kracie, přičemž zdůrazňuje, že není možné hovořit o jakémsi samozřejmém a pojmově daném demo-kratickém modelu. Dufek proto alespoň nastiňuje základní přístupy, jež se obsah uvedeného pojmu pokoušejí odhalit. Jde především o přístup (hledis-ko) ústavní, substantivní (hodnotové), procedurální (zaměřené na technické aspekty demokracie), a pro-cesuálně orientovaný, jehož podstatou je vymezení určitého minimálního souboru procesů, jež demokra-cii vymezují. Dufek se dále věnuje základním otáz-kám demokracie jako lid či vláda většiny, přičemž jejich problematické aspekty demonstruje mimo jiné na příkladu Evropské unie.V kapitole nazvané Teorie lidských práv Jiří Ba-roš a Pavel Dufek nastiňují vývoj konceptu lidských práv od antiky po současnost, přičemž zdůrazňují především na posun od důrazu na ctnost a povinnosti vůči společnosti k vymahatelným právům jednotliv-ce, jakož i úpadek lidských práv v průběhu 19. století a jejich „znovuprobuzení“ po druhé světové válce. Autoři se dále zabývají vnitřní strukturou lidských práv (upozorňují zejména na koncept Hohfeldových * Mgr. Michal Hájek, doktorand na Katedře ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy uni-verzity, asistent soudce Nejvyššího správního soudu.175Časopis pro právní vědu a praxiincidentů - komponentů práv) jejich dogmatikou, ja-kož i zdůvodněním jejich existence skrze filosofické (fundamentalistické), politické (pragmatické) či kon-struktivistické přístupy.Jiří Baroš následně v kapitole Demokracie, kon-stitucionalismus a lidská práva popisuje vztahy mezi těmito fenomény. Upozorňuje, že konstitucionalis-mus nemá pouze negativní aspekt (tj. omezení vlády ve prospěch svobody jednotlivce), ale složku pozi-tivní umožňující ustanovení životaschopné vlády, přičemž je již takřka přirozené spojovat jej s ochra-nou lidských práv; k té dochází mimo jiné skrze sa-motnou dělbu moci či zajištění rigidity ústavy a její nadřazenost normám podústavním. Díky „judiciali-zaci“ ústavních soudů se následně lidská práva z pů-vodně politického ideálu stala ideálem právním.Michal Mochťák a Petr Preclík v kapitole Vztah voleb a demokratizace: dvě strany jedné mince? předně konstatují, že žádná moderní definice demo-kracie se bez odkazu na volby neobejde. V následují-cím textu ovšem autoři význam voleb pro demokrati-zaci částečně zpochybňují, neboť skrze volby mohou být ustanovovány vlády i v zemích, které s demokra-cií nemají nic společného. Zabývají se i vztahem de-mokratických voleb a lidských práv, přičemž kladou mimo jiné otázku, zda přehnaná ochrana lidských práv nevede ke zpomalení demokratického procesu.V kapitole Demokratizace a lidská práva z pohle-du výzkumu mezinárodních vztahů se Ivo Pospíšil, Petr Preclík a Hubert Smekal zabývají současnými teoretickými přístupy na tomto poli. Upozorňují předně na moderní koncept global governance zohle-dující rostoucí význam nestátních subjektů na úkor států samotných či kosmopolitní teorii, dle níž spo-lečenské uspořádání je věcí globální a univerzální. Oproti tomu teorie demokratického míru vyjadřuje přesvědčení, že lidská práva a demokracie přiroze-ně imanentní globálnímu prostředí nejsou. Koneč-ně teorie zavazování se věnuje fenoménu přijímání mezinárodních lidskoprávních instrumentů. Autoři dále věnují významnou část textu podrobné analý-ze reflexe uvedených přístupů v zemích sdružených v rámci V4 (tj. Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko).Michal Mochťák na uvedené navazuje kapitolou Demokratizace, lidská práva a bezpečnost, v níž vy-chází z předpokladu, že bezpečnost je nezbytným prvkem, který demokracii samu v mnoha ohledech předchází, přičemž v kontextu post-konfliktních a rozdělených společností je demokratizace mimo-řádně obtížná. Vztah k lidským právům je však ještě o něco komplikovanější, neboť tyto koncepty působí leckdy poněkud protichůdně.Celý text završuje kapitola Demokratizace a ome-zování lidských práv v autorství Pavla Molka, který se zaměřuje na jedny z nejbolavějších aspektů pře-chodu k demokracii. V prvé řadě se zabývá otáz-kou trestání zločinů minulosti, jež na jedné straně mnohdy naráží na překážku v podobě retroaktivního působení trestního práva, na straně druhé je však dů-ležitým prvkem budování nové demokracie. Molek v této souvislosti podrobněji rozebírá řešení zvolená vybranými postkomunistickými zeměmi. Mezi vý-znamné problémy dále řadí i fenomén lustrací, tedy jakési snahy o diskvalifikaci minulých elit, vytvá-řející napětí ve vztahu k zásadě presumpce neviny, ochraně soukromí a právu volit a být volen; uvede-né demonstruje na příslušné judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. Autor se dále stručně věnuje konceptu bránící se demokracie zasahujícího do svo-body projevu, shromažďování a sdružování, coby určité snaze o sebeomezení demokracie v zájmu její ochrany. Závěrem této kapitoly popisuje roli Evrop-ského soudu pro lidská práva, jakož i soudů ústav-ních, které některé nástroje vyrovnání se s minulostí zvolené jednotlivými zeměmi v tranzici v řadě přípa-dů podrobily kritice.Lze shrnout, že recenzovaná publikace je přes svůj nevelký rozsah informačně velmi bohatá a v rám-ci možností odborného textu i čtivá. Nesmírná šíře pojednávané problematiky ovšem nezbytně vede k tomu, že ne všechny případné čtenářovy otázky budou v průběhu četby zodpovězeny. Precizní citace a bohatá bibliografie však zvědavci bezpochyby uká-že směr k hlubšímu bádání. Přes poměrně početný autorský kolektiv (tvořený zástupci politologů, práv-níků a politických filosofů) působí recenzovaný text kompaktním dojmem, dílčí kapitoly na sebe plynule navazují a jednotliví autoři na sebe vzájemně reagu-jí. Jakkoli jde přitom o text primárně politologické-ho ražení, jeho významné právní přesahy z něj činí vhodnou literaturu i pro zájemce z řad (ústavních) právníků.

HOLZER, Jan; MOLEK, Pavel a kol.: Demokratizace a lidská práva. Středoevropské pohledy

Masaryk University Journals / Časopisy Masarykovy univerzity

https://journals.muni.cz/cpvp/article/download/5323/4408

HOLZER, Jan; MOLEK, Pavel a kol.: Demokratizace a lidská práva. Středoevropské pohledy

Abstract

Similar works

Full text

Available Versions

Directory of Open Access Journals

Masaryk University Journals / Časopisy Masarykovy univerzity