Tato práce je zaměřena na analýzu možného zformování politiky EU pro boj s dezinformacemi tzv. norm entrepreneurs včetně Litvy, Lotyšska, Estonska, Francie a Německa. Práce je založena na teorii sociálního konstruktivismu a prostřednictvím užití analytického rámce tzv. životního cyklu normy se snaží zjistit, jak může být politika pro boj s dezinformacemi integrována do EU pomocí norm entrepreneurs a jaké normativní střety mohou být součástí procesu stvoření dezinformační politiky EU. Možné zformování politiky EU pro boj s dezinformacemi je analyzováno prostřednictvím tří fází životního cyklu normy - vznik normy, kaskáda normy a internalizace normy. V části věnované vzniku normy jsou zkoumány pobaltské státy spolu s Francii a Německem z hlediska jejich motivace a snahy o propagaci normy týkající se dezinformací. Část věnovaná kaskádě normy pojednává o normativním střetu regulační normy a normy svobody projevu. Třetí část, internalizace normy, analyzuje výzvy začlenění normy do systému, jakmile jsou dokončeny předchozí fáze. Výzkum prokázal, že i když je společná evropská regulační norma nevyhnutelná, EU by měla zavést mechanismus spolupráce mezi jejími členskými státy a soukromými aktéry, aby se zabránilo střetu se svobodou projevu a cenzuře. Práce také dochází k závěru, že vzhledem k diskusím,...This thesis focuses on the analysis of a possible formation of the EU disinformation policy by norm entrepreneurs including Lithuania, Latvia, Estonia, France and Germany. The work is based on the theory of social constructivism and the concept of norms. Through the analytical framework of the norm life cycle, it seeks to find out how the disinformation policy can be integrated into the EU by norm entrepreneurs, and what normative clashes can be found in the process of the birth of the disinformation policy of the EU. A possible formation of the EU disinformation policy is analysed through three stages of the norm life cycle - norm emergence, norm cascade and norm internalisation. In the norm emergence part, the Baltic states with France and Germany are examined in terms of their motivation and efforts to promote a disinformation-related norm. The norm cascade part discusses a normative clash of a regulation norm and the norm of freedom of expression. Lastly, the norm internalisation part analyses the challenges of the incorporation of the norm in the system once the previous stages are accomplished. The research has shown that even though a common regulation norm of the EU is inevitable, the EU should introduce a cooperative mechanism of its member states and private actors to prevent clash with...Katedra bezpečnostních studiíDepartment of Security StudiesFakulta sociálních vědFaculty of Social Science
