Jiřincová, Barbora

CU Digital Repository

BaRBORa JIřInCOvÁ 227tuře. Janeček se zabývá i četnými odkazy na Péráka v populární kultuře. Ten se měl stát například inspirací známého Foglarova Široka, fantoma pražských Stínadel.Autor se zabývá i druhým životem péráckých pověstí. Díky Trnkovu a Weissovu animovanému filmu se podle něho stala z ambivalentního fantoma kladná odbojářská postava. Zatímco původní Pérák mohl být spojován například se sexuální agresivitou a vyvolával pocity strachu, v animovaném příběhu se hrdinou stává obyčejný komi-ník, bojující pomocí skákacích pér proti jednotkám SS. Pérák se tak stává jakýmsi superhrdinou, legitimizujícím poválečný společenský řád. Podle Janečka právě tento narativ Pérákova příběhu díky filmu vstoupil do obecného povědomí a potlačil ostatní verze příběhu. V kreslených pokračováních příběhu pak Pérák bojuje proti „kšefta-řům“ a „reakcionářům“, rekrutujícím se z řad bývalých kolaborantů. Pověst však žila svým vlastním životem a v období sovětské okupace se stal Pérák hrdinou boje proti invazi vojsk Varšavské smlouvy.Janeček si všímá i resuscitace péráckého mýtu na prahu 21. století, a to například v divadelním představení skupiny VOSTO5, nebo v literárních textech Petra Stančíka. Nejpozoruhodnější je však jeho aktualizace politická. Antifa použila pérácký motiv z Trnkova filmu k aktualizaci svého boje proti krajní pravici, a to především v období pogromistických a protiimigračních nálad.Janeček ve své knize poukázal na mnohé, doposud nepříliš známé roviny pérác-kého mýtu v kontextu, který doposud nebyl zpracován v tak širokém rozsahu.Vojtěch ČurdaVáclav GRUBHOFFER, Zdánlivá smrt. Noční můra osvícenské Evropy, Polička — Praha, Městská knihovna Polička — Argo, 2018, 320 s., ISBN 978-80-906832-3-5Václav Grubhoffer v současné době působí v Ústavu romanistiky na Filozofické fa-kultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde se věnuje především kultuře a dějinám Itálie a dalších románských zemí. V minulosti ovšem publikoval mnoho prací, které úžeji souvisí se zaměřením recenzované publikace, tedy s dějinami těla, tělesnosti, medicíny a  smrti. Širší veřejnosti se představil především roku 2013, kdy vyšla jeho kniha Pod závojem smrti, věnovaná kultuře smrti a pohřbívání v ději-nách schwarzenberského rodu. Ta byla odbornou i laickou veřejností přijata vesměs kladně. Také recenzovanou knihu bych laické veřejnosti s klidným svědomím dopo-ručila, jelikož pojednává zvolené téma velmi komplexně, takže ani nepoučený čtenář nebude žádné podstatné informace postrádat.Kniha je členěna logicky a přehledně. Po poměrně stručném úvodu následuje první kapitola, která představuje dosavadní výsledky výzkumu na poli medicínského pojetí smrti v dějinách. Dále se autor věnuje samotnému tématu knihy, tedy „zdánlivé smrti“ — stavu, který se smrti podobá, avšak život ještě z těla nevyprchal. Hlavní část je členěna chronologicky — dělicí čáru tvoří polovina 18. století, přičemž v druhé půli sledovaného období dochází ke kvalitativní proměně zacházení s mrtvými. Obava z pohřbu zaživa vedla k doporučenému aktivnějšímu přístupu k nebožtíkům — při-čemž roku 1788 vyšel k tematice zásadní spis přední autority osvícenského lékařství Barbora JiřincováOPENACCESS228 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2019Johanna Petera Franka System einer vollständigen medizinischen Polizey [Systém kom-pletní zdravotní policie]. V obou oddílech se autor zabývá nejprve institucionálním vývojem pojetí zdánlivé smrti, respektive obrany před ní z řad lékařů, ale také tvůrců politiky státu. Stát zdraví obyvatel v osvícenském období hlídal s čím dál větším zá-palem. Následuje část věnovaná obrazu totožných obav v mentalitě obyvatel. Autor na předložených narativech dokumentuje strach z tohoto fenoménu, který sice na jednu stranu můžeme označit za iracionální, ve světle uvedených poznatků o znalostech soudobé medicíny a její (ne)schopnosti definovat smrt se však jeví jako ne zcela ne-opodstatněný. Poslední kapitola před závěrem se věnuje tematice příbuzné: dějinám oživovacích technik, tedy první pomoci v osvícenské epoše.Celou knihou se vine myšlenka, že právě stavu zdánlivé smrti a následného po-hřbení zaživa se lidé odjakživa báli, přičemž v 18. století, v době zdánlivé racionali-zace světa, děsila obyvatelstvo Evropy nejvíce. Autor správně poznamenává (s. 31), že tento fenomén není možné zkoumat na základě poznatků exaktní vědy. Archeo-logické nálezy pouze naznačují, že k pohřbívání zaživa docházelo, ale mnohem častěji je problematika tematizována v dílech literárních a výrazech lidové kultury. Předmě-tem studia tedy musí být nikoliv zdánlivá smrt jako taková, nýbrž její odraz v kolek-tivní paměti. Autor sám uvádí, že jeho bádání bylo jako „vyšetřovat vraždu a nemít klíčový důkaz — mrtvé tělo“ (s. 252). V závěru ovšem dodává, že „oním tělem byla ve skutečnosti evropská společnost 18. a první poloviny 19. století. Psát o strachu z před-časného pohřbu znamenalo psát právě o ní“ (s. 254). Zde s autorem souhlasím, právě v zasazení celkem okrajové až kuriózní tematiky do kontextu bádání o mentalitě osví-cenství vidím největší přínos díla.Autor v závěru uvádí, co vše do díla zahrnul a co nezůstalo stranou zájmu (s. 253), a udává, že se pokoušel fenomén popsat v celé jeho šíři. Neubráním se ale dojmu, že to místy mohlo být na škodu jinak velmi povedené publikaci. Například výklad o reve-nantech nebo kultuře pohřbívání zdaleka nepokrývá tematiku cele. Vampýři nejsou jedinými mrtvými, kteří dráždili a dodnes dráždí naši představivost, přičemž stopa všech oživlých nemrtvých je v populární kultuře také u nás znatelná. Tyto kapitoly pak mají spíše přehledový charakter, což ocení jistě laičtí čtenáři, ne už tak odborná veřejnost, která je bude právem považovat za příliš stručné. Jelikož se v obou pří-padech jedná o tematiku vhodnou hned na několik samostatných publikací, z nichž mnoho již vyšlo, postrádám zde komplexnější shrnutí existující literatury k tak ob-sáhlému tématu.Výše uvedenou výtku ale považuji za vadu víceméně kosmetickou. Autor téma zpracoval poučeně a napsal čtivě a svižně, přičemž nepodlehl pokušení podbízet se čtenářům a pojednat toto velmi atraktivní až kuriózní téma senzačním způsobem. S jistotou můžu konstatovat, že ač vzhledem k lehce morbidní problematice, vhodně zvolenému názvu a také povedené grafické podobě obálky po knize sáhne i laik, řadí se mezi odbornou historickou literaturu. Autor také úctyhodným seznamem zdrojů v několika jazycích prokazuje svou odbornou erudici.Kniha bude mít největší přínos tehdy, když ji pojmeme jako příspěvek k charakte-rizaci jedné epochy — v tomto případě osvícenství. Jak autor v závěru sám pozname-nává: „Kurióznost studovaného problému se ukázala být nanejvýš zdánlivou. Strach OPENACCESSvEROnIKa LaUfKOvÁ 229ze zdánlivé smrti a pohřbu zaživa bylo možné pojímat i jako svého druhu historickou laboratoř, jež umožnila nahlížet dějiny osvícenské a pozdně osvícenské doby v její barevnosti a plastičnosti“ (s. 252). Čtenář totiž stránku za stránkou nahlíží prizmatem fenoménu zdánlivé smrti celou osvícenskou epochu a poznává také ty její stránky, které vyplynou na povrch až při podrobném zkoumání. Už v počátku sledovaného období došlo k racionalizaci smrti, k  její medikalizaci, přesunu ze sakrálního do lékařského prostoru (s. 18), což autor spolu s Danielou Tinkovou dává do spojitosti s tvrzením Michela Foucalta, že medikalizace v průběhu osvícenství prostoupí celou společnost a stává se nástrojem snadnější kontroly nad populací (s. 18). Představené příběhy o předčasně pohřbených a oživlých mrtvých jsou v celé knize kladeny do kontrastu se snahou lékařů a zdravotní policie takovým situacím předcházet. Vi-díme zde paradox, který prostupuje celou epochou — na jedné straně bojuje s po-věrou, na druhé straně ji soudobá věda přiživuje. Jako další dílčí témata, která se k charakterizaci osvícenství vážou, můžeme jmenovat například určitou bezradnost racionálního pohledu na svět tváří v tvář tak zásadnímu problému, jakým je riziko pohřbení zaživa, nebo nemožnost prosadit zásadní normy do praxe (například in-strukce pro hrobníky: s. 165–178 nebo potřeba bdít u mrtvého: s. 138–139). V nepo-slední řadě zmiňme autorovo tvrzení, že všechna přijatá opatření měla za následek i určitou byrokratizaci smrti (s. 129), přičemž také byrokratizaci vedle medikalizace a racionalizace společenských jevů můžeme považovat za průvodní znak celé epochy.Zdánlivá smrt Václava Grubhoffera je tedy rozhodně něčím víc než jen pojednáním o marginálním a čtenářsky lákavém tématu. Nahlíží totiž osvícenství ze zcela nové perspektivy a přispívá tak k pochopení celé jedné epochy.Barbora JiřincováPavel ŠIDÁK, Mokře chodí v suše. Vodník v české literatuře, Praha, Academia, 2018, 254 s., ISBN 978-80-200-2827-3Postava vodníka se nám nejčastěji asociuje s baladou Karla Jaromíra Erbena, ilustra-cemi Josefa Lady a nejrůznějšími pověstmi (snad každý venkovský rybník v českých zemích má svého hastrmana). Již toto spojení je ambivalentní. A tato ambivalentnost je pro českou postavu vodníka typická, jak ukazuje Pavel Šidák ve své monografii Mokře chodí v suše. Vodník v české literatuře.Pavel Šidák, odborník zejména na literární teorii a genologii, v této monografii rozvíjí své teze publikované ve slovinském etnografickém časopise Studia mytholo-gica Slavica (2012). Představuje v ní postavu vodníka komplexně z literárněhistorické perspektivy s přesahem do výtvarného umění a jeho odborné znalosti jsou zárukou systematického přístupu k textům i jejich hlubší interpretaci.Ačkoliv titul (oxymóron) odkazuje k verši Erbenovy balady a podtitul naznačuje, že se monografie zabývá postavou vodníka v české literatuře, autor prokazuje značný rozhled v dané tematice a postavu zasazuje do širších, zejména slovanských souvis-lostí. Pavel Šidák utkává tenkou červenou nit mezi osmi kapitolami, které na sebe logicky navazují a dokážou obsáhnout vše, co se zvoleným tématem souvisí. Veronika LaufkováOPENACCESS

Václav GRUBHOFFER, Zdánlivá smrt. Noční můra osvícenské Evropy

https://dspace.cuni.cz/bitstream/20.500.11956/112215/1/Barbora_Jirincova_227-229.pdf

Václav GRUBHOFFER, Zdánlivá smrt. Noční můra osvícenské Evropy

Abstract

Similar works

Full text

Available Versions

CU Digital Repository