Cílem této práce je identifikovat konkrétní rysy českého přízvuku v angličtině, které jsou nejprominentnější v percepci českého posluchače a které mohou působit rušivě v komunikační situaci. Úvodní kapitola si klade za cíl přiblížit čtenáři problematiku cizineckého přízvuku, stručně shrnuje současný stav výzkumu v této oblasti a představuje řadu empirických studií. Ve výzkumné části práce jsou analyzovány jednotlivé realizace vybraných hlásek /θ, ð, ŋ, r, w, æ, ɜː/ a následná interpretace výsledků přináší odpovídající závěry. Analyzováno bylo celkem 3568 hláskových realizací od 9 mužských a 19 ženských mluvčích. Od každého z respondentů byly pořízeny dvě nahrávky čteného textu, přičemž první byla v britském modu a ve druhé se mluvčí snažil o napodobení českého cizineckého přízvuku. Každá z 3568 realizací byla samostatně ohodnocena a poté byly srovnány oba mody pro každého mluvčího. Z výsledků vyplývá, že nejčastějším ukazatelem českého přízvuku bylo v této studii /r/, zatímco /θ, ð, ŋ/ byly často hodnoceny stejně v obou modech. Před ustanovením konečných závěrů je však potřeba vzít v úvahu další faktory, kterými jsou například jazykové dovednosti mluvčích anebo počty realizací jednotlivých hlásek. Klíčová slova souhláska, samohláska, cizinecký přízvuk, česká angličtinaThe objective of this thesis is to identify those features of the Czech accent in English that are the most salient in the perception of the Czech listener and that may disturb the communication process. The purpose of the introductory chapter is to familiarize the reader with the subject of the foreign accent, to provide a brief summary of the current state of research and to introduce a series of empirical studies. The research part of the thesis analyzes the individual realizations of the selected speech sounds /θ, ð, ŋ, r, w, æ, ɜː/ and ventures to draw meaningful conclusions from the results. The material analyzed consists of a total of 3568 speech sound tokens, recorded by 9 male and 19 female speakers. Each respondent produced two recordings, one in the British standard mode and another where the speaker imitated the Czech foreign accent. The 3568 tokens were individually rated and the two modes were then compared for each speaker. The results showed /r/ to be favoured by the largest number of speakers as an indicator of the Czech accent, while /θ, ð, ŋ/ often had the same rating in both modes. However, additional factors such as speaker proficiency and number of tokens from individual speech sounds must be taken into consideration before any final conclusions can be drawn from the raw data....Institute of PhoneticsFonetický ústavFilozofická fakultaFaculty of Art
